Maceo Parker (* 14. února 1943, Kinstonu, Severní Karolína, USA) je uznávaný americký funkový a souljazzový saxofonista. Proslavil se především v 60. letech díky světoznámému hudebníkovi Jamesovi Brownovi. Na velké řadě Brownových hitů byl Parker vynikajícím sólistou a hlavním aktérem při hraní na alt, tenor a barytonový saxofon. Parker popisuje svoje působení vedle Jamese Browna jako čas strávený na univerzitě.
Dětství a mládí Maceo se narodil do hudebně bohatě vybavené rodiny. Jeho matka a otec zpívali v kostele a oba jeho bratři se později stali taktéž výbornými hudebníky. Strýc Parkera vedl lokální skupinu The Blue Notes a byl prvním Parkerovým instruktorem. Parkerovým velkým vzorem byl Ray Charles. Později trojice bratrů Parkerových založila kapelu s názvem Junior Blue Notes. Když Maceo dokončil šestou třídu, jejich strýc nechal formaci Junior Blue Notes vystupovat ve svém nočním klubu. To byla první zkušenost s vystupováním před publikem.
Spolupráce s Jamesem Brownem Maceo a jeho bratr Melvin Parker později studovali hudbu na univerzitě v Severní Karolíně. V roce 1964 hrával Melvin na bubny v uznávaném klubu, kam jednou náhodně zavítal duchovní otec soulu James Brown. Brown byl z jeho bubnování nadšený a tak mu okamžitě nabídl místo ve své kapele. Melvin rok po této zkušenosti seznámil Macea s Brownem. Maceo na pokyn Browna předvedl pár svižných soulových taktů a místo bylo jeho. Bratři Parkerové hráli s Brownem 6 měsíců, potom se vrátili opět do školy. S Brownem pak hráli střídavě. V roce 1970 založil Parker skupinu Maceo and All the Kings Men, která se skládala převážně z bývalých členů Brownovy kapely včetně bratra Melvina. Tato formace jezdila po turné 2 roky. V roce 1973 se Parker vrátil zpět do Brownovy kapely The J.B.s´. Dále vystupoval také se skupinou Maceo and the Macks. V roce 1975 Parker a několik členů z Brownovy kapely odešlo, aby se přidali k Georgovi Clintonovi a jeho kapele Parliament. V roce 1984 se opět přidává k Brownovi, kde působí do roku 1988.
Sólová dráha V roce 1990 konečně rozjíždí svoji úspěšnou sólovou kariéru. Za rok odehraje 250 koncertů a průměrná doba hraní na jevišti je více než dvě a půl hodiny. Maceo říká "Cítím, že je moje povinnost jako hudebníka, navštívit tolik různých míst, kolik to jen půjde, obzvlášť když to lidé chtějí." V roce 1993 hostuje rapové skupině De La Soul na albu Buhloone Mindstate. V roce 2003 získává ocenění průkopníka od organizace The Rhythm and Blues Foundation za svůj příspěvek k žánru R&B. Později také spolupracoval s Princem, který ho nazval "učitelem". Jeho album Musicology mělo obrovský úspěch.
Diskografie Rok vydáníInterpretAlbumVydavatel1970Maceo & All the King's MenDoin' Their Own ThingHouse of the Fox / Charly Records1974MaceoUsPeople / P-Vine1975Maceo & All the King's MenFunky Music MachineEl Cello1989Maceo ParkerFor All the King's Men4th & Broadway1990Maceo ParkerRoots RevisitedVerve Records|Verve / Minor Music1991Maceo ParkerMo' RootsVerve / Minor Music1992Maceo ParkerLife on Planet GrooveVerve / Minor Music1993Maceo ParkerSouthern ExposureJive Records / Novus / Minor Music1994Maceo ParkerMaceo (Soundtrack)Minor Music1998Maceo ParkerFunkoverloadWhat Are Records? / ESC2000Maceo ParkerDial: M-A-C-E-OWhat Are Records? / ESC2003Maceo ParkerMade by MaceoWhat Are Records? / ESC2004Maceo ParkerMy First Name Is MaceoMinor Music2005Maceo ParkerSchool's In!BHM Productions2006Maceo ParkerLive at Celebrate Brooklyn Festival NYC 062007Maceo ParkerRoots & GroovesIntuition (SunnyMoon)
Externí odkazy
Kategorie:Američtí saxofonisté Kategorie:Funkoví saxofonisté Kategorie:Afroameričané Kategorie:Narození v roce 1943 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži