New Harmony je město v USA ve státě Indiana, v okrese Posey, ležící na řece Wabasch. Město je známé pro tamní dřívější komunitu založenou velšským sociálním reformátorem Robertem Owenem.
Její členové nepoužívali měnu a majetek považovali za společný. Přes její brzký zánik byla významná pro vědecké působení svých členů; přírodovědci Thomas Say a Charles Alexandre Lesueur zde poprvé popsali mnoho nových druhů drobných živočichů. Městečko New Harmony existuje dodnes a má asi 690 obyvatel.
Historie
Harmonistické osídlení (1814–1825) vlevo|náhled|Jedna z chatrčí obývaná harmonisty Původní osídlení s názvem Harmony (tj. Harmonie) založila roku 1814 pietistická náboženská skupina známá pod jménem harmonisté, vedená německým imigrantem Georgem Rappem. Ta se na místo New Harmony (tj. Nová Harmonie) přestěhovala z jejich dřívějšího sídla Harmony v Pensylvánii. Na dříve neobydlené půdě skupina postavila asi 180 různých budov.
Při prvotním osídlení harmonisté stavěli především primitivní dřevěné chatrče. Později stavěli komunitní obytné domy, rodinné domy i stavby neobytného charakteru.
V roce 1825 harmonisté prodali město (jeho budovy a pozemky) Robertu Owenovi a postupně se přestěhovali zpět do Pensylvánie.
Owenova komunita (1825–1827) náhled|New Harmony v představách Roberta Owena Robert Owen, velšský sociální reformátor, filantrop a průmyslník, již provozoval továrnu ve skotské vesnici New Lanark, když v říjnu 1824 odcestoval do Spojených států amerických. V jeho továrně uplatňoval některé své myšlenky takzvaného owenismu, politické filosofie, kterou lze označit za utopicky socialistickou. V továrně New Lanark mimo jiné založil školu a první mateřskou školu na světě, přestal využívat dětskou práci.http://www.newlanark.org/edu-teachersnotes.pdf Archived 4 March 2016 at the Wayback Machine New Lanark Key Themes about New Lanark for Teachers Právě Nová Harmonie, založená v roce 1825 po odkoupení tamních pozemků a budov, byla jeho prvním pokusem o realizaci svých myšlenek ve Spojených státech.
Aby Robert Owen zajistil své kolonii obyvatele, veřejně vyzval sympatizanty svých myšlenek k přestěhování do Nové Harmonie. Výzvy uposlechlo a do Nové Harmonie se přestěhovalo asi sedm až osm set lidí. Tito osadníci byli různorodí a ačkoliv část z nich s vizí Roberta Owena souzněla, část z nich sestávala z „podivínů, příživníků a dobrodruhů“, jejichž přítomnost měla Owenovu vizi spíše ohrožovat. Problematický byl také počet nově příchozích, který převyšoval tehdejší kapacity města. Situace ve městě byla chaotická, hrozily výpadky potravin.
Předběžná společnost (1825–1826) Robert Owen proto rozhodl, že utopie v Nové Harmonii vzhledem k podmínkám nelze docílit jedinou radikální změnou. Aby komunita mohla dosáhnout kýženého utopického stavu postupně, zavedl dočasnou přechodnou fázi, během které bude vedení komunity náležet převážně právě jemu. Vytvořil Ústavu Předběžné společnosti (Constitution of the Preliminary Society), kterou dne 1. května 1825 komunita schválila. Tato přechodná fáze měla trvat dva až tři roky.
V této ústavě Owen ustanovil pravidla členství v komunitě a majetku. Členství v komunitě bylo umožněno všem osobám, které přijaly ústavu, s výjimkou těch, které nebyly považovány za bílé. Členové byli povinni poskytnout komunitě své domácí a kuchyňské vybavení, vlastnictví hospodářských zvířat mohlo být přepsáno na vlastnictví komunity. Pokud komunita tato zvířata přijala, jejich hodnota byla připsána kredity v prospěch původního vlastníka. Vlastnictví pozemků a budov zůstalo Robertu Owenovi. Členové měli mít rovné postavení a mělo jim být poskytováno vzdělání, lékařská péče i svoboda svědomí a náboženského vyznání. Naopak měli komunitě přispívat „svou nejlepší službou pro dobro komunity“, za čož byli odměňováni pomocí kreditového systému.
Ačkoliv se město potýkalo s ekonomickými problémy, kulturní a společenský život měl být na tehdejší poměry bohatý. Ve městě se konaly pravidelné plesy, koncerty a jiné společenské události, bezplatné školství bylo poskytováno chlapcům i dívkám.
Robert Owen pokračoval v propagaci své utopické komunity, do města proto stále přicházeli noví lidé. V lednu 1826 připlula na člunu jménem Philanthropist skupina předních vědců a pedagogů; Owen prohlásil, že žádná loď nikdy nepřevezla tolik vědění, a udělil člunu přezdívku „Loď poznání“ (Boatload of Knowledge). Součástí posádky byl také skotský vědec William Maclure, který byl Owenovým obchodním partnerem, investoval do New Harmony a později nad komunitou získal značný vliv. V New Harmony spravoval především školství a vědecký výzkum.
Komunita rovnosti (od 1826) Předběžná společnost byla nahrazena o asi dva roky dříve, než Robert Owen očekával, a to již na začátku roku 1826. I přes trvající chaotickou situaci ve městě věřil, že je komunita připravena přijmout novou ústavu a opustit tak dřívější přechodnou fázi. Tato ústava, přijata 1. února 1826, ustanovila oficiální název města na The New Harmony Community of Equality (Komunita rovnosti v Nové Harmonii).
V její preambuli stálo, že cílem komunity bylo „štěstí všech vědomých bytostí“. Deklarovala tyto a jiné zásady komunity:
rovnost práv všech dospělých osob bez ohledu na pohlaví nebo postavení, rovnost povinností, přizpůsobená fyzickým a mentálním schopnostem jednotlivce, spolupráci v pracovním i společenském životě, společné vlastnictví majetku, svobodu projevu a jednání, upřímnost ve všech postupech, laskavost ve veškerém jednání, zdvořilost ve všech vzájemných vztazích, pořádek ve všech náležitostech, péči o zdraví, zisk vědění, hospodárnost, tedy vytváření a využívání všeho co nejprospěšnějším způsobem, respekt k zákonům země, v níž žijí.
Ústava kladla důraz na rovnost členů, důležitost upřímnosti, laskavosti, zdvořilosti, pořádku, zdraví a vědění. Owenův názor, podle něhož je charakter člověka utvářen spíše okolnostmi než člověkem samotným, byl považován za samozřejmý, rovněž jako přesvědčení o nevhodnosti umělých trestů a odměn. Aby byla rovnost členů maximalizována, bylo usilováno o podobné ošacení, jídlo a vzdělání všech členů. Členové měli i bydlet v podobných domech.
Ústava také rozdělila komunitu do šesti odvětví:
zemědělství, řemeslná výroba, literatura, věda a vzdělání, domácí hospodářství, všeobecné hospodářství, obchod.
Každé toto odvětví mělo správce, kterého jmenovali členové odvětví.
Zákony měly být přijímány shromážděním „všech rezidentních členů starších jednadvaceti let“. Noví členové mohli být přijati do komunity, pokud byli schváleni většinou těchto členů. Vyřazení členů z komunity mohlo být provedeno při podpoře dvou třetin členů, nebo pokud člen odstupuje dobrovolně. Ústava mohla být upravena při podpoře tří čtvrtin hlasů.
I když Robert Owen důvěřoval ve schopnosti komunity, hospodářská situace zůstávala nevhodná – spotřeba komunity byla vyšší než její produkce. Již několik dnů po přijetí nové ústavy požádali členové komunity Roberta Owena, vzhledem k chaosu v systému a nespokojenosti některých členů, aby se opět ujal vedení a řídil komunitu po dobu jednoho roku.
Někteří členové označovali Owenovo vedení aristokratické či diktátorské.
Nespokojenost názorově rozděleného členstva rostla, až se, na začátku roku 1826, od komunity oddělila dvě nová uskupení. První skupina nazvaná Macluria (podle skotského geologa Williama Maclura, který byl členem komunity, ale nikoliv této frakce), složena především z farmářů původem z Indiany, odkoupila od Roberta Owena část pozemků a ačkoliv se skládala z až 150 členů, nejspíše se rozpadla už později stejného roku. Druhá skupina jmenovaná Feiba Paveli sestávala především z původně anglických farmářů, také odkoupila část Owenovy půdy a ačkoliv měla výrazně nižší počet členů než frakce Macluria, prosperovala a dobou své existence předčila i původní komunitu Nové Harmonie, od které se odštěpila.
Po několika pokusech o reorganizaci se komunita Nové Harmonie postupně rozpadla. V roce 1828 již byla většina půdy rozdělena zpět do osobního vlastnictví jednotlivců.
Ve městě však nadále žili někteří bývalí členové komunity i členové Owenovy rodiny. Owenovi synové David Dale a Richard se v New Harmony věnovali geologickému výzkumu a vědecké práci, díky níž se město ještě po rozpadu komunity udrželo jako jedno z center americké přírodní vědy a kultury.
Architektura V památkově chráněné oblasti New Harmony se stále nachází přes třicet budov z 19. století, včetně obnovených dřevěných chatrčí, muzea, galerie, budovy operní scény a jiných budov.
Harmonistické budovy Sídlo New Harmony založila náboženská skupina harmonistů v roce 1814. Ta byla původně německá, při stavbě budov proto hojně vycházela z německých tradic. Harmonistické New Harmony mělo asi 700 obyvatel.náhled|Jedna z chatrčí obývaná harmonisty
Dřevěné chatrče Při prvotním osídlení harmonisté stavěli převážně primitivní dřevěné sruby. Ty sloužily jako provizorní obytný prostor po dobu několika měsíců. Každá chatrč měla pouze jedno malé okno, neměla komíny, vařilo se proto vně. Některé chatrče postupně prošly vylepšením, bylo přistavěno další patro a okna. Později byly chatrče rozebrány a dřevo využito pro stavbu jiných, trvalejších budov, žádná původní se proto nedochovala.
Sýpka alt=Sýpka (Rapp-Owen Granary)|náhled|Sýpka (Rapp-Owen Granary) Budova sýpky byla původně postavena již za osídlení harmonistů mezi lety 1814 a 1818. Harmonisté budovu skutečně využívali pro její původní účel sýpky, později však sloužila jako geologická laboratoř, a to geologům Williamu Maclurovi a později i synu Roberta Owena Davidu Dale Owenovi.
Jedná se o symetrickou cihlovou budovu. Původně měla sedm podlaží a pro svou funkčnost postrádala dekorativní prvky. Zdivo je do výše tehdejšího druhého patra kvádříkové, výše je stavba z pálených cihel. Později, při změně funkce na geologickou laboratoř, prošla budova úpravami a byla přestavěna na pouhá dvě podlaží. Na počátku 20. století pak sloužila opět jako sýpka. Ve čtyřicátých letech pak byla budova zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti pod jménem Rapp-Owen Granary. Jakožto jedna z nejstarších budov v New Harmony je v současnosti památkově chráněna.
Komunitní dům č. 2 Za doby osídlení harmonistů vzniklo také několik rozdílných komunitních obytných budov. Komunitní dům číslo 2 je jedním ze čtyř takových Bratrských domů (Bruder Hauses), které komunita postavila a později, společně s celým městem, prodala Robertu Owenovi. Budova byla postavena okolo roku 1822.
Harmonisté, původem z Německa, budovu postavili v návaznosti na německou tradici. Vnější stěny prvního a druhého podlaží jsou z cihel, stěny a interiér třetího podlaží sestává z masivního dřevěného rámování vyplněného měkce pálenými cihlami, což zajistilo vyztužení konstrukce a izolaci. K izolaci byly zároveň využity kusy dřeva obaleny hlínou a slámou. Takto vzniklý materiál byl vložen mezi krokve a stropní trámy, načež byl pokryt omítkou a vápenným nátěrem.
Během Owenovy éry budova sloužila jako škola. Po rozpadu komunity pak sloužila k několika různým účelům, její části byly přestavěny například na hotel, hospodu, tiskárnu nebo továrnu na doutníky. V současnosti je budova památkově chráněná.
Dům Davida Lenze Dům Davida Lenze (David Lenz House) je zachovaný dvoupodlažní dům postavený harmonisty mezi roky 1819 a 1822. Jedná se o částečně prefabrikovanou dřevostavbu, jednu z mnoha podobných v harmonistické New Harmony. Takové rodinné domy, na rozdíl od těch komunitních, obývala vždy pouze jediná rodina. Tento konkrétní byl obýván rodinou Davida Lenze, farmáře a právníka.
Patro těchto domů bylo využíváno jako obytné. Nebylo ale rozděleno do pokojů pro jednotlivé členy rodiny, bylo sdílené všemi současně za využití takzvaných „spacích komor“ (sleeping chambers). Na přilehlém pozemku těchto domů se obvykle nacházela zahrada využívaná k pěstování ovoce a zeleniny.
Labyrint náhled|Harmonistický labyrint