Anglické skladebné názvosloví
V anglickém skladebném názvosloví se upřednostňuje složení molekuly před její strukturou. Jeho nejjednodušší formou je stechiometrický název (stoichiometric name). V některých případech můžeme použít pro skupinu atomů triviální název (cyanide = CN, hydroxide = OH) a začlenit ho do názvu jako by se jednalo o atom.
Anion píšeme na druhé místo a má koncovku -ide. Kation píšeme bez koncovky na první místo. Počet atomů v molekule se udává množstevní předponou před každým atomem: mono- X1, di (bi)- X2, tri- X3, tetra- X4, penta- X5, hexa- X6, hepta- X7, octa- X8, nona- X9, deca- X10, undeca- X11, dodeca- X12 … Předpona mono- se ve většině případů vynechává. V případech, kdy existuje jenom jedna obecně známá sloučenina daných prvků a nemůže tedy dojít k záměně se můžete setkat s tím, že množstevní předpony jsou vynechány (Ca3P2 = tricalcium diphospide = calcium phospide), přesto však je lepší množstevní předpony používat.
Ionty se nazývají obdobně jako ve sloučenině, anion má koncovku -ide a kation je bez koncovky. Oxidační číslo se píše do závorky za jméno iontu a znaménko za číslem určuje, jde li o kation či o anion (Na+ = sodium (1+) , O−2 = oxide (2-)).
U sloučenin, kde se některé skupiny vyskytují vícekrát, používáme množstevní předpony, které se liší od těch běžných (Ca(NO3)2 = calcium bis(trioxidonitrate) ) Chceme-li uvést jméno sloučeniny s ohledem na její strukturu, místo množstevních předpon použijeme oxidační číslo psané římskými číslicemi (např. Fe2(SO4)3 = diiron trisulphate = iron (III) sulphate, Fe3O4 = iron (II) diiron (III) oxide).
Anglické názvosloví sloučenin vodíku
Binární sloučeniny vodíku jsou jednoslovné a mají vždy koncovku -ane. Kořenem slova je centrální atom. Takto sestavený název neobsahuje informaci, kolik vodíků sloučenina obsahuje. Je proto nutné vědět, jaký je záporný oxidační stupeň centrálního atomu.
Obsahuje-li sloučenina více těchto skupin, opět zdůrazníme jejich množství množstevní předponou (H2NNH2 = diazane). Je li takováto sloučenina nenasycená (obsahuje-li méně vodíků), místo koncovky -ane, použijeme koncovku -ene, když má sloučenina dvojnou vazbu, či -yne, když má trojnou vazbu (HN=NH = diazene).
Anglické názvosloví kyselin a od nich odvozených solí
V anglickém názvosloví kyselin se mnohem častěji používají nesystematické názvy, které se skládají z názvu centrálního atomu, který má příponu či příponu a předponu podle toho, v jakém je oxidačním stavu oproti svému nejběžnějšímu oxidačnímu stavu, a slova acid (kyselina). Kyselina, jejíž centrální atom je ve svém nejběžnějším oxidačním stavu má koncovku -ic (HNO3 – nitric acid, H3PO4 – phosphoric acid, HClO3 – chloric acid). Je-li oxidační stav kyseliny vyšší, kořen slova přijímá předponu per- a koncovku -ic. (HClO4 – perchloric acid). Je li nižší, získává kořen příponu -ous (HClO2 – chlorous acid) a nejnižší příponu hypo- a koncovku -ous(HClO – hypochlorous acid.
Méně často užívaný systematický název je jednoslovný a obsahuje nejprve skupiny OH, potom O a potom název centrálního atomu. Množství těchto součástí je vyjádřeno opět množstevní předponou. Například H2SO4 se systematicky jmenuje dihydroxidodioxidosulphur, protože obsahuje dvě skupiny OH, dva kyslíky a jeden centrální atom síry.
V následující tabulce jsou vypsány nejběžnější kyseliny a od nich odvozené báze solí. VzorecNesystematický názevSystematický názevOxidační stav*Odvozená sůlHNO3nitric acidhydroxidodioxidonitrogen5, 0nitrateHNO2nitrous acidhydroxidooxidonitrogen3, (-)nitriteH3PO4phosphoric acidtrihydroxidooxidophosphorus5, 0phosphateH3BO3boric acidtrihydroxidoboron3, 0borateH2CO3carbonic aciddihydroxidooxidocarbon4, 0carbonateH2SO4sulfuric aciddihydroxidodioxidosulfur6, 0sulfateH2SO3sulfurous aciddihydroxidooxidosulfur4, (-)sulfiteHClOhypochlorous acidhydroxidochlorine1, (--)hypochloriteHClO2chlorous acidhydroxidooxidochlorine3, (-)chloriteHClO3chloric acidhydroxidodioxidochlorine5, 0chlorateHClO4perchloric acidhydroxidotrioxidochlorine7, +perchlorate
*) symbol za čárkou naznačuje, zda je oxidační stav vyšší (+), nižší (-) nebo nejnižší (--) oproti normálnímu stavu 0. **) některé méně běžné názvy se odvozují od soli přidáním vodíků; tato kyselina byla pojmenována podle soli předchozí kyseliny.
Související články
Chemické názvosloví
Externí odkazy IUPAC: Red Book 2005
Kategorie:Chemické názvy a kódy