Somálsko (, ), plným názvem Somálská federativní republika, je východoafrická země na Somálském poloostrově zvaném Africký roh. Sousedními státy jsou Etiopie na západě, Džibutsko na severozápadě a Keňa na jihozápadě. Z východu zemi omývá Indický oceán a ze severu Adenský záliv.
Historie Pravěk a starověk Území dnešního Somálska bylo jedním z prvních lidmi obydlených území světa. Nejstarší nálezy pochází z období paleolitu. Archeologické nálezy zde také prokázaly kultury se zvykem pohřbívání datované do 4. tisíciletí př. n. l.
V období neolitu do oblasti přišli předci Somálců z Blízkého východu, kteří byli mluvčími afroasijské jazykové rodiny a to zejména kušitských jazyků.
Ve starověku Somálci utvářeli městské státy (například Opone, Avalites, Malao nebo Mosylon), ze kterých se zachovala řada nalezišť. Somálci se zapojovali do obchodu v Indickém oceánu a obchodovali s kadidlem, myrhou a kořením. Obchodovali také se starověkým Egyptem a Mykénskou civilizací. Většina obchodu se konala po vodě, k čemuž využívali vlastní plavidla nazývaná beden. Africký roh navštěvovali také starověcí Řekové, kteří tamnímu regionu říkali Barbarie (název se dodnes zachoval v přístavním městě Berbera).https://bpb-us-w2.wpmucdn.com/web.sas.upenn.edu/dist/e/185/files/2016/10/scythian-barbarian_as_published-17jr2m5.pdf Obchodu pomáhala strategická poloha u Adenského zálivu, vstupní brány do Rudého moře. Poté, co Římané dobyli na začátku 2. století n. l. Nabatejské království, došlo mezi nimi, Araby a Somálci k dohodě na rozdělení vlivu v Rudém moři. Cílem bylo zejména vytlačit indický obchod. Somálci ovšem nadále umožňovali indickým obchodníkům kotvit v jejich přístavech, a to výměnou za dovoz skořice, kterou poté dále prodávali Římanům.
Islamizace a období sultanátů V 7. stol. n. l. do regionu přišli muslimští uprchlíci z Mekky během první hidžry a založili v Zeile první mešitu, která je jednou z nejstarších na území Afriky. Postupně docházelo k islamizaci regionu.
Ve 13. století byl na území dnešní Etiopie založen Ifatský sultanát, ve kterém byl vyznáván sunnitský islám. Postupně se rozšířil až k moři a tím i na území dnešního Somálska. Sultanát se zhroutil v 15. století. Krátce poté se v regionu z města Harar rozšířil Adalský sultanát, který na svém vrcholu sahal až k mysu Guardafui v dnešním Somálsku a k přístavu Suakin v dnešním Súdánu. Sultanát byl obchodní velmocí, která obchodovala s jáhly, dobytkem, otroky, ovocem, zlatem, ječmenem a slonovinou. Jeho hlavním soupeřem bylo křesťanské Etiopské císařství a tamní dynastie Šalomounovců. Etiopsko-somálské války z 16. století značně otočily vývoj Somálska ve Východní Africe. Etiopané byli poraženi somálským sultánem Ahmadem Gureyem z Adalu, a skončila tak etiopská okupace Somálska, která trvala celé století a začala krátká okupace Etiopie. Etiopii však přišla na pomoc portugalská vojska, která zničila téměř celou armádu Adalského sultanátu (v bojích zemřel i sultán Ahmad Gurey). Krátce po smrti svého sultána se Adalský sultanát zhroutil. V pozdější době vznikaly další sultanáty (sultanát Aussa, sultanát Majeerteen nebo sultanát Isaaq).
Na jihu území dnešního Somálska existoval mezi 13. a 18. stoletím sultanát Ajuuraan. Jejich hlavním soupeřem byly v 16. a 17. století rozpínavé kmeny Oromů, které využívaly etiopsko-somálských válek (viz adalsko-etiopská válka) k rozšiřování vlastního území. V 16. století také čelil invazi portugalské říše. V 18. století vliv sultanátu upadal a ztrácel kontrolu nad svými vazaly. postupně tamní dynastie oslabila a sultanát se rozpadl. V téže době na území Somálska vznikla řada menších sultanátů. Po Ajuuraanu to byly sultanát Hobyo a sultanát Geledi.
Evropská kolonizace V roce 1884 došlo na Berlínské konferenci k rozdělení Afriky. Severní část území připadla Britům, kteří zde zřídili protektorát Britské Somálsko. Jihozápadní část (sultanáty Majeerteen a Hobyo) připadla Itálii a ta zde zřídila protektorát Italské Somálsko.
Mezi lety 1899 a 1920 vedl Muhammad Abdallah Hassan tzv. povstání Dervišů, kteří bojovali proti britské a italské nadvládě a za rozvoj islámu, konkrétně súfismu.
Benito Mussolini v letech 1925 až 1927 vedl vojenskou operaci v italském protektorátu, který podřídil vojenské okupaci, což vedlo k povstáním. V roce 1927 byly sultanáty zrušeny a území anektováno Itálií. V roce 1936 bylo území začleněno do většího koloniálního celku s názvem Italská východní Afrika. Během druhé světové války Italové na krátko obsadili Britské Somálsko. V roce 1941 Britové porazili Italy a naopak obsadili Italské Somálsko.
Po druhé světové válce Britové vojensky okupovali Britské i Italské Somálsko. V roce 1949 Společnost národů svěřila Italské Somálsko Itálii jako tzv. poručenské území. Britské Somálsko zůstalo protektorátem. Roku 1948 Britové předali region Somálsko Etiopii, a to na základě staré dohody z roku 1897, kterou podepsali s císařem Menelikem II.
Po získání nezávislosti náhled|vlevo|Aden Abdullah Osman Daar, první prezident nezávislého státu Britské Somálsko získalo nezávislost 26. června 1960. Dne 1. července 1960 následovala nezávislost i pro poručenské území Italské Somálsko. Obě území se dohodla na sjednocení a vznikla Somálská republika. Prvním předsedou vlády se stal Muhammad Haji Ibrahim Egal (pozdější druhý prezident Somalilandu) a prvním prezidentem Aden Abdullah Osman Daar.
V roce 1969 se vojenským převratem dostal k moci diktátor Muhammad Siad Barre, který pak zůstal u moci dalších 22 let, do roku 1992. Vládu držel kolektivní orgán Nejvyšší revoluční rada, která zemi přejmenovala na Somálskou demokratickou republiku. Nastolen byl komunistický režim. Vláda však současně spustila rozsáhlý program na vymýcení negramotnosti z venkova, což vedlo k 70% gramotnosti národa. V sedmdesátých letech se stát orientoval na arabský svět a v roce 1974 vstoupil do Ligy arabských států. V roce 1976 Barre založil Somálskou revoluční socialistickou stranu, která hlásala ideologii vědeckého socialismu. Po válce s Etiopií v roce 1978 se začaly objevovat první opoziční skupiny. V čele jedné z nich, Hnutí za spásu Somálska (SSDF), stál pozdější prozatímní prezident, Abdullahi Yusuf Ahmed.
Občanská válka náhled|vlevo|Vrtulník U.S. Army 3. října 1993 nad Mogadišem během bitvy o Mogadišo Barre byl svržen v roce 1991, vítězní polní velitelé se pak ale pustili do sebe navzájem a začala občanská válka v Somálsku, která si vyžádala statisíce obětí a která dodnes neskončila. Situaci se snažila uklidnit OSN vysláním mezinárodních sil koncem roku 1993. Situace však zůstala nestabilní, síly byly během roku 1995 kompletně staženy za pomoci americké armády (která byla součástí těchto sil).
V letech 1997–2000 byl prezidentem Přechodné národní vlády Somálska Abdiqasim Salad Hassan. Přechodná vláda měla pod kontrolou jen části hlavního města Mogadišo, zbytek země zůstával v rukách polních velitelů. 15. října 1999 Xasana vystřídal Cabdullaahi Yuusuf Axmed, zvolený přechodným exilovým parlamentem v keňském Nairobi. I jeho vláda zůstala slabá a nepodařilo se jí získat skutečnou kontrolu nad Somálskem.
Na severozápadě se mezitím odtrhlo území zvané Somaliland, které vyhlásilo nezávislost a udržuje si politickou stabilitu, nezávislost však nebyla mezinárodně uznána. Další území, Puntland, na samé špičce Afrického rohu, vyhlásilo „dočasnou nezávislost“ s úmyslem vrátit se jako autonomní území, až bude fungovat centrální vláda. Na jihozápadě Somálska byl ustaven stát Jubaland, který rovněž vyhlásil nezávislost, vzápětí byl však pohlcen větším celkem Jihozápadní Somálsko, který se později dostal pod kontrolu Přechodné vlády. náhled|Somálští uprchlíci, které z jejich domovů vyhnalo sucho a válečný konflikt
Vlna tsunami v roce 2004 zasáhla i Somálsko a pravděpodobně způsobila šíření nebezpečného toxického odpadu zde umístěného, což pravděpodobně způsobuje zdravotní problémy obyvatel. Celkový rozsah katastrofy nebylo vzhledem k nestabilní situaci možné zjistit.
V roce 2006 začal posilovat Svaz islámských soudů, který ovládl většinu jihozápadu země včetně Mogadiša a začal vést rozhovory s Přechodnou vládou o budoucím uspořádání země. Ty skončily neúspěšně a mezi oběma stranami se rozhořel vojenský konflikt. V konfliktu se na straně Přechodné vlády začala aktivně angažovat armáda Etiopie, což znamenalo zvrat v konfliktu. Svaz opustil Mogadišo a postupně byl donucen k ústupu ze všech větších měst na jihu země a přešel na partyzánský boj. Od 8. ledna 2007 se bojů proti Svazu účastní i americká armáda, která svaz podezřívá ze spolupráce s teroristickou sítí Al-Kájda.
V letech 2010 až 2012, kdy východní Afriku zasáhla obří vlna sucha, zemřelo v Somálsku během hladomoru až 260 000 lidí.
Islamistická teroristická skupina Aš-Šabáb, která má wahhábistické kořeny a usiluje o vytvoření islámského státu v Somálsku, byla postupně vytlačena z velkých měst na venkov, odkud podniká pravidelné útoky v Somálsku i v sousední Keni. Skupina se zformovala původně jako militantní křídlo Svazu islámských soudů.
Dne 8. února 2017 byl somálským prezidentem zvolen Mohamed Abdullahi Farmajo, bývalý premiér. Studoval v USA a vedle somálského má i americké občanství. 15. května 2022 jej v úřadě vystřídal Hasan Šejk Mohamúd.
Státní symboly
Vlajka
Somálská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 s uprostřed umístěnou bílou, pěticípou hvězdou.Somálská vlajka na Flags of the World
Hymna
Somálská hymna je skladba Soomaaliyeey toosoo (). Autorem skladby je Ali Mire Awale.
Politika náhled|vlevo|Somálský prezident Hasan Šejk Mohamúd a americký ministr zahraničí John Kerry, září 2013
Ozbrojené síly
náhled|Somálské regiony náhled|Průběžně aktualizovaná politická mapa Somálska Správní členění
thumb|Somálské federální státy a regiony
Somálsko je oficiálně rozděleno do 7 federálních členských států, včetně de facto nezávislého Somalilandu, který si stále nárokuje, ale nekontroluje.
Somaliland Severovýchodní stát (do 30. července 2025 SSC-Khatumo) Puntland Galmudug Hirshabelle Jihozápadní stát Jubaland
18 regionů (jednotné číslo gobolka) Awdal Banaadir Bakool Bari Bay Galguduud Gedo Hiiraan Střední Džuba (Jubbada Dhexe) Jižní Džuba (Jubbada Hoose) Mudug Nugaal Sanaag Střední Šebeli (Shabeellaha Dhexe) Jižní Šebeli (Shabeellaha Hoose) Sool Togdheer Woqooyi Galbeed
Volby Do roku 1969 v zemi existovalo všeobecné volební právo, které však zaniklo po nástupu prezidenta Muhammada Siada Barreho k moci. Od pádu jeho režimu v roce 1991 se následně volby navzdory snahám o jejich uspořádání nepodařilo uskutečnit až do roku 2025, kdy se tak konaly poprvé po téměř šedesáti letech.
Ekonomika náhled|Tržiště v Mogadišu v roce 2016