Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika ( Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы – Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, Азербайджанская Советская Социалистическая Республика – Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.

Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. Součástí Ázerbájdžánské SSR byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhornokarabašská autonomní oblast.

Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.

Ekonomika náhled|upright|vlevo|Baku v 60. letech 20. stol. Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležité zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.

Stručný historický přehled 9.–4. st. př. n. l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská 3.–10. st. Sásánovci, od 8. st. arabský chalífát 4. st. křesťanství státním náboženstvím 1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace 9.–16. st. feudální státy 11.–14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra 16.–18. st. součást říše Safíovců 17.–18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii 1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu listopad 1917 nastolena sovětská moc duben–květen 1918 součást Zakavkazské demokratické federativní republiky květen 1918–duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika duben–červenec 1918 bakuská komuna červenec 1918–duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů 1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR (28. dubna 1920) 12. 3. 1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR) 30. 12. 1922 ZSFSR součástí SSSR 5. 12. 1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR 23. 9. 1989 deklarována státní suverenita náhled|upright|vpravo|Ázerbájdžánská vlajka v roce 1991 před zánikem SSSR 5. 2. 1991 Ázerbájdžánská republika 30. 8. 1991 vyhlášení nezávislosti 25. 12. 1991 zánik SSSR – úplná nezávislost

Přehled představitelů

Bakuská komuna (2. 11. 1917 –) 25. 4. 1918 – 31. 7. 1918 – Stepan Georgiyevich Shaumyan – předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny

Zakavkazská federativní demokratická republika 22. 4. 1918 – 26. 5. 1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda shromáždění; SDWP

Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika 28. 5. 1918 – 17. 6. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM 17. 6. 1918 – 16. 11. 1918 – Fath Ali Khan Khoyski – předseda prozatímní vlády; TPM 16. 11. 1918 – 7. 12. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM 7. 12. 1918 – 2. 2. 1920 – Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev – první náměstek předsedy parlamentu; TPM 2. 2. 1920 – 27. 4. 1920 – Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov – první náměstek předsedy parlamentu; TPM

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika 28. 4. 1920 – 16. 5. 1920 – Mirza Davud Bagir ogly Husseynov – náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP 16. 5. 1920 – 21. 5. 1921 – Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov – předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP 21. 5. 1921 – 6. 5. 1922 – Mukhtar Haji ogly Hajiyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP 6. 5. 1922 – 18. 9. 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska 12. 3. 1922 – 13. 12. 1922 – Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov – člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika 13. 12. 1922 – 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF 1929 – 13. 12. 1931 – Gazanfar Makhmud ogly Musabekov – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF 13. 12. 1931 – 5. 12. 1936 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

Ázerbájdžánská SSR 5. 12. 1936 – 10. 6. 1937 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru; AKP červen 1937 – 19. 7. 1938 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; AKP 19. 7. 1938 – 21. 7. 1938 – Mir Teimur Mir Alekper ogly Yakubov – předseda Nejvyššího sovětu; AKP 21. 7. 1938 – 23. 4. 1949 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP 18. 5. 1949 – 9. 3. 1954 – Nazar Heydar ogly Heydarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP 9. 3. 1954 – 23. 1. 1958 – Mirza Azhdar ogly Ibrahimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP 23. 1. 1958 – 26. 11. 1959 – Ilyas Kerim ogly Abdullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP 26. 11. 1959 – 16. 11. 1961 – Saftar Mamed ogly Dzhafarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP 29. 12. 1961 – 25. 12. 1969 – Mamed Abdul ogly Iskenderov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP 25. 12. 1969 – 30. 12. 1985 – Kurban Ali ogly Khalilov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP 30. 12. 1985 – 22. 6. 1989 – Suleiman Bayram ogly Tatliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP 22. 6. 1989 – 18. 5. 1990 – Elmira Mikail kyzy Kafarovová – předsedkyně prezídia Nejvyššího sovětu; AKP 19. 5. 1990 – 5. 2. 1991 – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; AKP

Ázerbájdžánská republika 5. 2. 1991 – 25. 12. 1991 (– 6. 3. 1992) – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; bezp.

Administrativní členění 1 ASSR, 1 AO, 61 rajónů

Autonomní republika Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko Nachičevanská ASSR 5.500 267.000 Nachičevan

Autonomní oblast Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko Náhorní karabašská AO 4.400 174.000 Stepanakert

Externí odkazy

Kategorie:Republiky v Sovětském svazu Kategorie:Dějiny Ázerbájdžánu