Tádžická sovětská socialistická republika (, ) byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii. Měla rozlohu 143 100 km². V roce 1985 měla 4,5 milionu obyvatel, z toho 58,8 % Tádžikové a 22,9 % Uzbekové, dále Rusové a Kyrgyzové. Hlavní město bylo Dušanbe.
Tádžická SSR hraničila na severu s Kyrgyzskou SSR, na západě s Uzbeckou SSR, na východě s ČLR a na jihu s Afghánistánem.
Tádžická SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce 1929. Nezávislost získal Tádžikistán po rozpadu SSSR v roce 1991.
Ekonomika Tádžická SSR byla charakterizována jako země, která se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl těžební (neželezné kovy, rtuť, ropa, zemní plyn, uhlí), energetický (hydroelektrárny), chemický, průmyslových hnojiv, textilní, papíru a celulózy, strojírenský, potravinářský, vinařský, stavebních hmot. V zemědělství důležité zavodňování, obděláno 6 % ploch. Pěstování bavlníku, obilnin, rýže, olejnin, tabáku, vinné révy, ovoce a zeleniny. Chov ovcí a koz (3,15 mil. ks v r. 1985), skotu (1,3 mil. ks v r. 1985), prasat, drůbeže a koní. Chov bource morušového.
Stručný historický přehled 6. – 4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše 329 – 327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským 3. – 2. st. př. n. l. součást Baktrie 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace 9. – 13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu 13. st. vpád Mongolů 14. – 15. st. součást tímúrovské říše 16. – 19. st. součást bucharského chanátu 1868 sever připojen k Rusku, Buchara ruským vazalem listopad 1917 – únor 1918 ustavení sovětské moci 1918 – 1923 zápas sovětské moci s odpůrci od 1918 součást Turkestánské ASSR 1920 – 1924 Bucharská lidová sovětská republika 1921 – 1922 zemědělská a vodní reforma 27. 10. 1924 Tádžická ASSR v rámci Uzbecké SSR 1925 – 1927 zemědělská a vodní reforma 16. 10. 1929 Tádžická SSR 5. 12. 1929 svazovou republikou SSSR 24. 8. 1990 vyhlášena státní suverenita 9. 9. 1991 vyhlášení nezávislosti 25. 12. 1991 úplná nezávislost – rozpad SSSR
Přehled představitelů
Pro období 1918 – 1925 viz Uzbecká sovětská socialistická republika. 16. 12. 1926 – 28. 12. 1933 – Nusratulla Maksum Lutfullayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT 28. 12. 1933 – prosinec 1936 – Shirinsho Shotemor – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT prosinec 1936 – září 1937 – Abdullo Rakhimbayevich Rakhimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT září 1937 – 13. 7. 1938 – Munavar Shagadayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT 13. 7. 1938 – 15. 7. 1938 – N. Ashurov – předseda Nejvyššího sovětu; KPT 15. 7. 1938 – 29. 7. 1950 – Munavar Shagadayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT 29. 7. 1950 – 24. 5. 1956 – Nazarsho Dodkhudoyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT 24. 5. 1956 – 28. 3. 1963 – Mirzo Rakhmatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT 28. 3. 1963 – leden 1984 – Makhmadullo Kholovich Kholov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT leden 1984 – 17. 2. 1984 – Nizoramo Zaripovová a Vladimir Yakovlevich Oplanchuk – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPT 17. 2. 1984 – 12. 4. 1990 – Gaibnasar Pallayevich Pallayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT 12. 4. 1990 – 30. 11. 1990 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT 30. 11. 1990 – 31. 8. 1991 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – prezident; KPT 31. 8. 1991 – 23. 9. 1991 – Kadreddin Aslonovich Aslonov – úřadující prezident; KPT 23. 9. 1991 – 6. 10. 1991 – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; bezp. 6. 10. 1991 – 2. 12. 1991 – Akbarsho Iskandarovich Iskandarov – úřadující prezident; bezp. 2. 12. 1991 – 25. 12. 1991 (– 7. 9. 1992) – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; KPT
Administrativní členění Tádžická SSR se členila na 1 autonomní oblast, 3 oblasti a 45 rajonů.
Autonomní oblast Název Rozloha v km² Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko Hornobadachšanská autonomní oblast 63 700 146 000 Chorog
Oblasti Název Rozloha v km² Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko Kuljabská 12 000 529 000 Kuljab Kurgantjubská 12 600 911 000 Kurgan-Tjube Leninabadská 26 100 1 402 000 Leninabad
Odkazy
Související články Rozpad Sovětského svazu
Externí odkazy
Kategorie:Republiky v Sovětském svazu Kategorie:Dějiny Tádžikistánu