2009

Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna a skončil ve čtvrtek 31. prosince.

Události

Česko 1. ledna – Česká republika předsedala na půl roku Evropské unii. 11. ledna – Začala vysílat TV Barrandov. 8. března – V restauraci Sokol v Petřvaldu zastřelil Makedonec Raif Kačar čtyři lidi a poté se pokusil o sebevraždu. Na následky zranění zemřel o čtyři dny později v ostravské nemocnici. 19. dubna – Ve městě Vítkov byl za použití několika zápalných lahví vypálen dům obydlený romskou rodinou. Při útoku bylo popáleno několik lidí včetně dvouleté holčičky, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla. V srpnu téhož roku byli pravděpodobní pachatelé zatčeni. 8. května – Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Mirka Topolánka. Na její místo byla jmenována úřednická vláda Jana Fischera. 27. května – byl slavnostně odhalen Památník Operace Anthropoid, přesně v 10.35 hodin tj. 67 roků po provedení Operace Anthropoid. Slavnostního odhalení se zúčastnili zástupci radnice Prahy 8, Vojenského historického ústavu a pamětníci 2. světové války. 20. června – Čeští hokejbalisté se v Plzni stali mistry světa, když ve finále porazili Indii 4:3 po prodloužení. 23.–29. června – Novojičínsko, Jesenicko a Jihočeský kraj postihla blesková povodeň. 10. září – Ústavní soud České republiky zrušil jednorázový ústavní zákon č. 195/2009 Sb o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. 15. září – Předseda ČSSD Jiří Paroubek oznámil, že jeho strana nepodpoří hlasování o rozpuštění poslanecké sněmovny, čímž bylo znemožněno dohodnuté rozpuštění sněmovny podle právě novelizované ústavy za účelem konání předčasných voleb. 19. září – V Česku a dalších čtyřech evropských státech začala vysílat dětská stanice Disney Channel. 26.–28. září – Česko poprvé navštívil papež Benedikt XVI., který během návštěvy odsloužil mše v Brně a Staré Boleslavi. 3. listopadu – Český prezident Václav Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu, která tak byla definitivně ratifikována všemi členskými státy Evropské unie. Prezident Klaus tak učinil poté, co Ústavní soud České republiky rozhodl, že tento dokument není v rozporu s českým ústavním pořádkem. 31. prosince – bylo zastaveno vydávání tištěné formy časopisu VTM Science. Časopis vycházel od roku 1947, asi nejpopulárnější byl v šedesátých až osmdesátých letech 20. století pod názvem Věda a technika mládeži.

Svět náhled|Eurozóna v roce 2009 Probíhala Velká recese

1. ledna Česká republika se stala předsednickou zemí Rady Evropské unie. Slovenská republika přijala společnou evropskou měnu euro. Bývalé grónské okresy a kraje se sloučily kvůli státní reformě do čtyř grónských krajů – Qaasuitsup, Qeqqata, Sermersooq a Kujalleq 7. ledna – Kvůli rusko-ukrajinskému sporu o ceny plynu dočasně vypadly dodávky ruského plynu do střední a východní Evropy. 15. ledna – Americký pilot Chesley Sullenberger dokázal s letounem Airbus A320 (let US Airways 1549) šest minut po startu nouzově přistát na řece Hudson. Nehoda si nevyžádala žádné oběti na životech. 17. ledna – Na Slovensku přestala platit slovenská koruna. 18. ledna – Skončila válka v Gaze. 20. ledna – Barack Obama se stal prvním afroamerickým prezidentem Spojených států amerických. 31. ledna – Novým somálským prezidentem byl zvolen Šarif Ahmed. 7. února – Začaly nejhorší požáry australské buše v historii země, zabily 173 lidí a zničily 7 500 domů. 4. března – Na súdánského prezidenta Umara al-Bašíra byl Mezinárodním trestním soudem vydán zatykač za válečné zločiny. 1. dubna – Albánie a Chorvatsko byly přijaty do NATO. 18. května – Skončila občanská válka mezi vládou Srí Lanky a separatistickou skupinou Tamilští tygři (začala 1984). 25. května – Severní Korea zkušebně odpálila druhou jadernou bombu. 1. června – Pád letadla společnosti Air France (let 447) 4.–7. června – Proběhly volby do Evropského parlamentu. 12. června – V Íránu se uskutečnily prezidentské volby, které vyhrál Mahmúd Ahmadínežád. Opozice zpochybnila výsledky voleb a následně v zemi propukly nepokoje. 1. července – Švédsko předsedá na půl roku do Evropské unie. 19. července – Na Jupiteru byla objevena impaktní skvrna po dopadu neznámého tělesa 7. srpna – Tajfun Morakot zasáhl Tchaj-wan a způsobil masivní sesuv při kterém zemřelo na 500 lidí. 10. srpna – Při výbuchu v hlubinném Dole Handlová na Slovensku zemřelo 11 báňských záchranářů a 9 horníků. 29. září – Zemětřesení poblíž ostrovů Samoa způsobilo vlnu tsunami, která zabila 189 lidí. 30. září – Zemětřesení na Sumatře zabíjí přes 1000 lidí. 2. října – V Irsku byla v opakovaném referendu většinou 67 % voličů schválena Lisabonská smlouva. 22. října – Byl vydán operační systém Windows 7 od společnosti Microsoft. 11. listopad – Španělský soudce Ismael Moreno přijal žalobu na pět bývalých čínských vysoce postavených funkcionářů – prezidenta Číny Ťiang Ce-mina, ředitele Úřadu 610 Luo Kana, ministra obchodu Po Si-laje, čtvrtého nejvýše postaveného člena KS Číny Ťia Čching-lina a Wu Kuan-čenga předsedu interního disciplinárního výboru za genocidu a mučení při pronásledování duchovní praxe Fa-lun-kung. 21. prosinec – Argentinský soudce Octavio Araoz de Lamadrid z Federálního soudu č. 9 vynesl rozsudek v historickém procesu s bývalým čínským prezidentem Ťiang Ce-minem a šéfem Úřadu 610 Luo Kanem za jejich zodpovědnost ve stále probíhajícím pronásledování milionů praktikujících duchovní disciplíny Fa-lun-kung a nařídil zadržení obou funkcionářů.

Narození

Česko 12. června – Nora Lubbadová, klavíristka 25. června – Viktor Stocker, akordeonista 10. listopadu – Sebastian Pöthe, herec

Svět 1. ledna – Hind Zazaová, syrská stolní tenistka 5. února – Abhimanyu Mishra, americký šachista 15. dubna – Julia Butters, americká herečka 4. května – Henrik Dánský, hrabě z Monpezat, syn dánského prince Joachima 18. července – Jahzir Bruno, americký herec 23. července – Márkó Morua, maďarský baseballista 27. července – Kennet Eichhorn, německý fotbalista 31. července – Tian Nai Koren, slovinský fotbalista

Úmrtí

Česko náhled|upright|Miroslav Moravec († 29. března) 5. ledna – Jiří Šindelář, baskytarista a člen skupiny Katapult (* 3. ledna 1949) 9. ledna – Ludmila Forétková, herečka (* 8. května 1925) 14. ledna – Jan Kaplický, česko-britský architekt žijící ve Spojeném království (* 18. dubna 1937) 15. ledna – Jan Holinka, sochař a malíř (* 30. září 1938) 17. ledna – Kamil Zvelebil, indolog, tamilista a drávidista (* 17. listopadu 1927) 20. ledna – Přemysl Janíček, malíř a grafik (* 28. dubna 1925) 22. ledna – Emanuel Mandler, redaktor, novinář, historik, politolog, publicista a politik (* 2. srpna 1932) 27. ledna Karel Míšek, tvůrce písma, typograf a pedagog (* 28. října 1915) Anežka Ebertová, teoložka, duchovní Církve československé husitské (* 16. května 1923) 3. února – Jakub Blacký, bojovník proti nacismu a komunismu (* 10. září 1915) 4. února – Josef Smolík, evangelický teolog (* 27. března 1922) 5. února – Dana Vávrová, herečka a režisérka žijící v Německu (* 9. srpna 1967) 6. února Vladimír Borecký, psycholog (* 6. prosince 1941) Libuše Řídelová, herečka a pedagožka (* 1. března 1922) 7. února – Jarmila Skalková, pedagožka (* 21. ledna 1924) 11. února Ladislav Bumba, politický vězeň komunistického režimu (* 13. června 1926) Pavel Novák, zpěvák a skladatel (* 10. března 1944) 12. února – Josef Vaniš, kameraman a fotograf (* 6. ledna 1927) 14. února Ilja Bojanovský, kameraman (* 20. ledna 1923) Josef Vaniš, kameraman (* 6. ledna 1927) 16. února – Jan Winkler, právník, politik a diplomat (* 7. května 1957) 24. února – Svatopluk Havelka, hudební skladatel a hudební pedagog (* 2. května 1925) 25. února – Hana Bořkovcová, autorka próz pro děti a mládež (* 4. června 1927) 27. února Jiří Veselý, germanista, literární historik, překladatel (* 30. května 1932) Karel Káša Jahn, bubeník, zpěvák a skladatel (* 8. srpna 1949) 1. března – Petr Uruba, válečný veterán, pilot (* 15. prosince 1916) 3. března – Jan Vladislav, básník a překladatel (* 15. ledna 1923) 7. března – Václav Bedřich, animátor, scenárista a režisér (* 28. srpna 1918) 8. března – Emilie Strejčková, pedagožka a environmentalistka (* 1939) 11. března – Pavel Verner, novinář, spisovatel a dramatik (* 19. května 1947) 20. března – Jaroslav Pitner, trenér národního československého hokejového družstva (* 7. února 1926) 22. března – Bohumil Smejkal, houslista, dirigent, koncertní mistr a umělecký vedoucí Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (* 1935) 24. března – Zdeněk Mařatka, lékař – gastroenterolog (* 27. června 1914) 29. března – Miroslav Moravec, dabér a herec (* 6. ledna 1939) 4. dubna – Josef Tejkl, divadelní režisér, herec, dramatik, scénograf (* 8. července 1952) 5. dubna – Herma Svozilová-Johnová, novinářka, spisovatelka a básnířka (* 29. srpna 1914) asi 9. dubna – Arnošt Pátek, zpěvák (* 5. března 1955) 12. dubna – Miroslav Doležal, herec (* 10. února 1919) 13. dubna Abel Paz, španělský anarchista a historik (* 12. srpna 1921) Karol Laco, slovenský politik, místopředseda vlády ČSSR (* 28. října 1921) 17. dubna – Jaroslav Hrbek, historik (* 26. října 1951) 19. dubna – Josef Hrbata, kněz, spisovatel, exercitátor (* 6. dubna 1924) 23. dubna – Vítězslav Eibl, keramik, sochař a pedagog (* 6. června 1928) 24. dubna – Ferdinand Höfer, knihkupec, archivář a katolický aktivista (* 5. března 1915) 27. dubna Miroslav Filip, šachový velmistr a publicista (* 27. října 1928) Jiří Hilmera, historik umění (* 26. března 1925) duben – Martin Minařík, horolezec (* 27. listopadu 1967) 2. května Jaromír Bažant, hobojista, klavírista a hudební skladatel (* 8. srpna 1926) Vladimír Poláček, katolický teolog, právník, kněz a vysokoškolský učitel (* 26. září 1925) 4. května Vilém Stonawski, biskup luteránských církví v Česku (* 24. listopadu 1926) Václav Cibula, novinář, překladatel, autor beletrie pro mládež a rozhlasových her (* 7. listopadu 1925) 9. května Jan Machač, římskokatolický kněz (* 1. června 1915) Věněk Šilhán, politik a ekonom (* 12. února 1927) 17. května – Milan Sojka, ekonom a vysokoškolský pedagog (* 23. března 1951) 20. května – Václav Vaško, diplomat, politický vězeň, katolický aktivista a spisovatel (* 26. dubna 1921) 30. května – Václav Mareš, herec (* 1. září 1940) 4. června – Pavel Brom, grafik, malíř a ilustrátor (* 8. května 1938) 14. června Ludmila Eckertová, fyzička (* 6. července 1924) Liselotte Teltscherová, rostlinná fyzioložka (* 18. listopadu 1921) 16. června – Antonie Hofmanová, katechetka, členka sekulárního františkánského řádu, katolická disidentka a politická vězeňkyně (* 13. června 1923) 24. června – Rudolf Rohlíček, ministr financí Československa (* 14. července 1929) 26. června – Marie Buzková, od prosince 2008 nejstarší obyvatelka Česka (* 17. října 1902) 30. června – Jaromír Fajkus, malíř (* 25. března 1924) 2. července – Vlastimil Šik, malíř a výtvarný pedagog (* 1. dubna 1954) 3. července – Josef Adamík, hudební skladatel (* 29. června 1947) 6. července – Josef Lamka, výtvarník, scenárista, režisér a animátor (* 12. listopadu 1931) 11. července – Josef Olejník, katolický kněz, hudebník, pedagog a skladatel (* 1. července 1914) 28. července – Josef Lesák, politik a studentský vůdce v roce 1948 (* 21. října 1920) 5. srpna – Pavel Háša, divadelní, filmový, televizní scenárista a režisér (* 1. června 1929) 6. srpna – Jaromír Pleskot, filmový a divadelní režisér (* 11. února 1922) 8. srpna – Ludmila Brynychová, členka Nejvyššího kontrolního úřadu (* 27. listopadu 1952) 15. srpna – Běla Jurdová, herečka (* 5. října 1919) 16. srpna – Josef Balvín, dramaturg a překladatel z němčiny (* 13. prosince 1923) 17. srpna – Karel Brož, volejbalový reprezentant, mistr světa a dvojnásobný mistr Evropy (* 6. prosince 1925) 18. srpna – Milan Slavický, hudební skladatel, hudební vědec a pedagog (* 7. května 1947)