Městys Komárov se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, 4 km jihozápadně od města Hořovice. Žije zde obyvatel.
Název Původ názvu Komárov se dá vysvětlit pravděpodobně od množství komárů poletujících přes močály, které zde kdysi bývaly. V knize Otomara Dvořáka Putování bájnou krajinou se však nachází i „keltský“ výraz komar, což je označení pro soutok, čímž se zřejmě naráží na polohu Komárova na soutoku tří potoků (Červeného, Rohlovského a Jalového).
Historie
První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova.Kolektiv autorů, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, Svoboda 1985 Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského a slévárenského muzea. Objekt stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799. Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova.HALADA J., Lexikon české šlechty, Praha, Akropolis 1993 Petr Pešík z Komárova († 10. 8. 1636, Drážďany) byl v roce 1635 evidován v tamějším seznamu pobělohorských exulantů. Marie a Ludmila, dcery zesnulého Jiřího Pešíka z Komárova, žily se čtyřmi služkami rovněž v drážďanském exilu a v roce 1638 žádaly o pas na návštěvu Čech.
Zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze spolu s dalšími vůdci povstání proti Habsburkům.MYSLIVEČEK M., Erbovník, Praha, Horizont 1993
Roku 1791 zde hrabě Rudolf z Vrbna (1761–1823) založil první železárnu a slévárnu železné litiny v českých zemích,Zdeněk RASL: Decorative Cast Ironwork. Národní technické museum Praha 1972, s. 6–15 kterou po něm vedl jeho syn, a později Fridrich Wilhelm von Hanau z hesenské větve rodu. Roku 1902 vdova Alžběta, kněžna Hanavská, továrnu prodala C. T. Petzoldovi, který ji roku 1919 proměnil na Akciové železárny. V roce 1948 byly železárny znárodněny a od roku 1949, kdy byl přejmenován na BUZULUK Komárov n. p., prošel řadou různých organizačních změn. Od 6.5.1992 se ze státního podniku BUZULUK Komárov stává akciová společnost.
Roku 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Obecní správa
Části obce Obec Komárov se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích: Komárov (k. ú. Komárov u Hořovic) Kleštěnice (i název k. ú.)
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres HořoviceSprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres HořoviceAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres HořoviceNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice 1949 Pražský kraj, okres Hořovice 1960 Středočeský kraj, okres Beroun 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice
Rok 1932 Ve městě Komárov u Hořovic (1542 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598–599. (česky a německy) 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2 cukráři, obchod s cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 6 hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2 konsumy, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lékárna, malíř, 2 mlýny, 2 modistky obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 2 prádelny, 5 řezníků, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny. náhled|Znak městysu na náměstí|340x340pixelů
Počet obyvatel
Pamětihodnosti náhled|upright|vlevo|Památkově chráněná kaplička a litinový kříž na náměstí Jana Husa Kaplička na náměstí Jana Husa Secesní budovy na náměstí Míru Budova bývalého zámku, dnes Železářské a slévárenské muzeum a pošta Litinový sloup s orlem na náměstí Míru, pořízená pro Zemskou výstavu v Praze 1891 Litinové kříže u sokolovny a u zvoničky na náměstí Jana Husa Tyršův pomník před budovou muzea Sochy Snění a Hoch s rybou, litinový stůl a kandelábr umístěné před budovou muzea
Osobnosti narozené v Komárově
Vincenc Bradáč (* 1815) – kněz, kanovník metropolitní kapituly Svatovítské, spisovatel, skladatel, básník, poslanec českého sněmu Dominik Zafouk (* 1797) – modelér, sochař, zlatník, autor vzácných plaket, bust, památníků, šperků Heřman Němeček (* 1877) – malíř, legionář ve Francii, ilustrátor románů E. Zoly, Sandové, Dostojevského Zdeněk Emanuel Fiala (* 1856) – sochař, modelér, vedoucí modelérského kabinetu železáren, autor pomníku Františka Josefa I. a dalších, bust, plaket, spoluautor Hanavského pavilonu Marie Petronilla Tietzová Matějková (* 1895) profesorka hudební akademie, harfenistka Emanuel Hercík (1892–1957) – český designér, malíř, grafik Zdislav Hercík (1893–1968) – český malíř, keramik a loutkář Jaroslav Marek (1874–1945 Plzeň) – československý politik a meziválečný poslanec Karel Čížek (1935 – 2013 Pardubice) – český mykolog.
Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Komárov – Strašice – Spálené Poříčí – končí napojením na silnici poblíž Klatov. Její celková délka je 73,7 km. Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Hořovice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 170 vedoucí z Prahy do Plzně. Veřejná doprava 2021 Autobusová doprava – Linky systému pid 527, 544, 545, 546, 547 jdo Žebráku, Hořovic, Zaječova, Strašic a Rokycan .
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky Naučná stezka Okolím Komárova na POZNEJBRDY.cz Skauti v Komárově – Historie oddílu komárovských skautů
Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Beroun Kategorie:Sídla v Hořovické pahorkatině Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině Kategorie:Mikroregion Hořovicko Kategorie:Městyse v okrese Beroun Kategorie:Městyse ve Středočeském kraji