Řád svatého Augustina (stručně augustiniáni, obutí augustiniáni, augustiniáni poustevníci či augustiniáni eremité; , zkratka OSA) je římskokatolický řád, který vznikl spojením několika poustevnických skupin, řídících se řeholí sv. Augustina. Augustiniánský řád byl papežem potvrzen v roce 1256. V 16. století se z něj oddělily reformované větve augustiniánů rekoletů a bosých augustiniánů. Existuje též samostatný řád augustiniánů kanovníků, jenž původně vznikl z kapitul kanovníků při významných kostelích, kteří přijali Augustinovu řeholi.
V Česku v současnosti působí obutí augustiniáni v konventech v Praze na Malé Straně a na Starém Brně.
Znak obutých augustiniánů: ve zlatém štítě červené planoucí srdce, spočívající na černé knize s červenou ořízkou a obtočené černým řemenem (opaskem), které je kosmo probodeno stříbrnou berlou a šikmo hnědým šípem.
Členem řádu je papež Lev XIV.
Historie alt=|vlevo|náhled|Augustiniánský klášter při kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně náhled|Augustiniánský klášter v České Lípě alt=|náhled|Klášter ve Vrchlabí Obutí augustiniáni (Ordo sancti Augustini, OSA, do roku 1963 Ordo eremitarum sancti Augustini, OESA) jsou žebravý a meditativní řád, který vznikl roku 1244Augustiniani.cz (dostupné online) papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství, odvozujících svůj původ od původních komunit zakládaných sv. Augustinem. První klášter byl založen roku 1258 v lese u porýnského města Weselu.
První kláštery v českých zemích vznikly za vlády a z vůle Přemysla Otakara II. v Pivoni (kolem 1262), v Zaječově (1262), v Mělníku-Pšovce (1262), v Třebařově (1267),Dušan Foltýn a kolektiv:Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 681 další za krále Václava II. v Praze u sv. Tomáše (1285) a v Domažlicích (1287).FOLTÝN, Dušan-SOMMER, Petr-VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997 Za krále Karla IV. následovaly klášter v Bělé pod Bezdězem (1345), v Moravském Krumlově (po 1349), v Brně (1350, roku 1783 přestěhován na Staré Brno), v Litomyšli (před 1356), klášter sester augustiniánek v Praze na Novém Městě (kolem roku 1355), u Osvětiman (zmíněn 1358), v Jevíčku (zmíněn 1372) a roku 1373 v Dolním Ročově. V pobělohorské době vznikl klášter v České Lípě (založil jej roku 1627 Albrecht z Valdštejna), na Bezdězu (1627) a ve Vrchlabí (1705).
Mezi významné obuté augustiniány patřili Aegidius Romanus, Martín Alonso de Córdoba, svatý Tomáš z Villanovy, reformátor Martin Luther, fray Luis de León, brněnský genetik Gregor Mendel, blahoslavený Anselm Polanco a jako augustinián začínal filosof Franz Brentano. V českých zemích některé kláštery zaniklo v době husitských válek. Několik klášterů bylo zrušeno za reforem císaře Josefa II. v 80. letech 18. století, v roce 1950, po nástupu komunistického režimu byly všechny zbývající kláštery zrušeny a řeholníci internováni. Po sametové revoluci v roce 1989 byly obnoveny konventy v Praze na Malé Straně a na Starém Brně. Jeden augustinián (P. Augustin Emil Dorničák) v letech 1990–1998 působil samostatně v někdejším klášteře v Domažlicích.
V Brně se usadili augustiniáni již v roce 1344. Markrabě Jan Jindřich založil roku 1350 nový augustiniánský klášter (původně umístěný vně středověkých městských hradeb) s kostelem Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše, což potvrdil po dostavění kněžiště roku 1356 i papež Inocenc VI. Chrám byl zamýšlen jako pohřebiště moravských markrabat. Význam kláštera na Moravě i v rámci řádu dosvědčuje to, že v 18. století získal zvláštní papežské právo používat pro svého představeného hodnost infulovaného opata, kteréžto označení jinak augustiniáni jako žebravý řád nepoužívají.
Význam augustiniánského kláštera jej ochránil před zrušením za reforem císaře Josefa II., nicméně i tak se jej významně dotkly. Císař totiž nařídil (1783), aby augustiniáni opustili klášter u sv. Tomáše, který byl využit jako sídlo státních úřadů. Augustiniáni náhradou dostali budovy zrušeného kláštera cisterciaček Aula Sanctae Mariae na Starém Brně, který založila královna-vdova Eliška Rejčka roku 1323. Tento Starobrněnský klášter augustiniánům patří dosud. Papež Jan Pavel II. udělil jeho kostelu Nanebevzetí Panny Marie titul bazilika minor apoštolským breve z 6. října 1987.
Odkazy
Reference
Literatura Ottův slovník naučný, sv. 2, str. 1038 a n. Jaroslav Mezník: Lucemburská Morava, Praha 1999, s. 195. Bohumil Samek: Klášter augustiniánů v Brně, Brno 1993, s. 62. Bohumil Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska I. Praha 1994
Související články Starobrněnský klášter Katolické řády a řeholní kongregace
Externí odkazy
Stránky augustiniánů v České republice Zasvěcení – Augustiniáni, Česká televize, i-vysílání, 28.6.2009 (video) , , Portál augustiniánského řádu
Kategorie:Řád augustiniánů Kategorie:Žebravé řády