Česká Lípa () je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží osmdesát kilometrů severně od Prahy na řece Ploučnici s historickým centrem na jejím pravém břehu. Česká Lípa zahrnuje čtrnáct místních částí, v nichž žije celkem obyvatel.
Město bylo vystavěno u vodního hradu Lipý při brodu přes řeku Ploučnici, kde existovala od 10. století malá rybářská osada. O založení města se kdysi zasloužili Ronovci (zejména Jindřich z Lipé) v letech 1305–1319, o jeho rozvoj pak Berkové z Dubé. O sto let později bylo opanováno husitským vojskem Jana Roháče z Dubé a postiženo ničivými požáry. O jeho další rozkvět se zasloužil založením kláštera a školy Albrecht z Valdštejna, později Kounicové. Po vzniku Československa se město stalo centrem národnostních nepokojů, místem srazu 25 000 stoupenců Henleinovy Sudetoněmecké strany v roce 1934.
Novodobý vzhled a vývoj ovlivnila průmyslová výroba a blízkost těžby uranu, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století ve městě vznikla řada velkých panelových sídlišť. Centrum města bylo zachováno a vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Historie vlevo|náhled|Hrad Lipý ze 13. století
Území nynějšího města bylo až do poloviny 13. století trvaleji neosídleno. První písemná zmínka o zdejším osídlení pochází z roku 1263, je obsažena v kupní listině doksanského převora.
S historií města je spjato jméno zakladatele hradu Lipý Chvala ze Žitavy z rodu Ronovců, hlavně pak jeho vnuka Jindřicha z Lipé (1270–1329), významného šlechtice království. Ronovci si stavbou hradu Lipý vybudovali další opevněné sídlo v severních Čechách na trase tehdejších obchodních cest. Který z Ronovců konkrétně hrad a osadu pod ním založil, jisté není, listiny se nezachovaly. Poblíž hradu tehdy byla starší slovanská osada téhož jména, později přezvána na Starou Lípu (dnes součást města). Je záznam o Arnoldovi řečeném ze staré Lipy, který byl v roce 1263 měšťanem v Kravařích a právě z poznámky o staré Lípě historici vyvozují, že pozdější hrad Lipý a osada u něj vznikly o kus dál.
vlevo|náhled|upright|Barokní obraz Jeana Clauda Monnota z českolipského kostela Narození Panny Marie, znázorňující lékaře, pečujícího o oběti morové epidemie, která postihla Českou Lípu v roce 1580. Na obraze je dobové panorama města a vrch Špičák.
Po prodeji hradu a okolí svému bratranci Hynkovi Berkovi Jindřich z Lipé odešel v roce 1319 na Moravu. Podle dalších zpráv v roce 1327 je pánem Lipé a širokého okolí zmíněný Hynek Berka z Dubé, tedy také člen rodu Ronovců, movitý pražský purkrabí. Když roku 1348 zemřel, panství se ujal jeho stejnojmenný syn a po jeho smrti roku 1361 druhý ze synů Jindřich. Pak zde panoval jeho synovec Hynek Berka z Dubé. Jím vydaná nejstarší městská listina z 23. března 1381 dokládá udělení práv městu Lipému, o jehož zvelebení u stejnojmenného hradu má právě on největší zásluhu.
V první polovině 14. století byly zbudovány městské hradby i farní kostel sv. Petra a Pavla, který byl zbořen při dalším z požárů města roku 1820. Byl vysvěcen v roce 1312 mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu za přítomnosti českého krále Jana Lucemburského. V roce 1341 byl na něj přenesen děkanát z Děčína.
náhled|Letecký snímek České Lípy z roku 2006. Pohled od severovýchodu, v popředí je sídliště Špičák. vpravo|náhled|Pohled na město, vlevo v pozadí hora Vlhošť náhled|Morový sloup na historickém náměstí
Na velkém rozvoji města i za hranicemi městských hradeb se v druhé půli 14. století podílela také rodina Veitmilů. Příslušníci této rodiny obsazovali funkci městského rychtáře i farářů. Petr z Weitmile byl uveden jako svědek na listině udělení městských práv Hynkem Berkou z Dubé z roku 1381. Rozvoj města i větší části Čech pozastavila velká morová epidemie v roce 1380. Koncem 14. století byl hrad v držení dalších členů rodu pánů z Lipé (uváděn např. schopný a významný Hynek Hlaváč). Za husitských válek byl hrad dobyt husity vedenými Janem Roháčem z Dubé (v květnu 1426) a stal se jejich silnou základnou až do roku 1436. V letech 1502–1553 patřila větší část města i okolního panství Vartenberkům. Později se hrad pánům z Dubé a Lipé vrátil a zůstal jim přes 100 let. V červenci 1560 tehdejší vladař města Zikmund Berka z Dubé vydal „pořádky“ pro dvanáct českolipských cechů. Počet cechů se poté zvětšoval, kolem roku 1720 jich bylo 80. Cechovní mistři ve snaze se zviditelnit věnovali své peníze na zvelebení zdejších kostelů.
V letech 1622–1623 město rozdrobené mezi Berky do více částí sjednotil Albrecht z Valdštejna. Město silně poznamenaly velké požáry v letech 1787 a 1820.
Dne 9. prosince 1744 ve městě proběhl pogrom, při kterém přišlo o život 32 židovských obyvatel města a několik dalších desítek osob bylo zraněno.
Město se stalo okresním městem řízeným hejtmanem v lednu 1850, jen několik dní po zřízení Českolipského kraje. Českolipský kraj v roce 1855 zanikl, zde byl nahrazen krajem litoměřickým.
Roku 1883 a poté znovu 11. ledna 1911 zemský výbor v Praze projednával žádost městského zastupitelstva v České Lípě o změně názvu města z Böhmisch Leipa na Deutsch Leipa. Češi tehdy tvořili ve městě jen asi 15% menšinu a českolipská městská rada si stěžovala na to, že název často mate usedlé české Němce a německé průmyslníky, kteří pak město považují za české a vyhýbají se mu. Zemský výbor v obou případech žádost zamítl. Jako argument bylo v diskusi mimo jiné zmíněno, že Německý Brod je naopak převážně český.Němci chtějí přejmenovat Českou Lípu na Německou, Týden, rubrika Stoletý kurýr, 11. 1. 2011
V letech 1938 až 1945 byla Česká Lípa v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.
Městské symboly Znak Město užívá znak, který vychází z městské pečetě z roku 1389. Nad hradbou je tehdejší znak pánů z Lipé se zkříženými ostrvemi.
Znak je tvořen modrým štítem se stříbrnou kvádrovanou hradbou se zlatým cimbuřím o sedmi stínkách, s prázdnou branou s vytaženou zlatou mříží a s otevřenými zlatými vraty na stříbrných závěsech. Z hradby vynikají dvě stříbrné věže, každá se třemi (2,1) černými okny, zlatým cimbuřím o třech stínkách a stříbrnou stanovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Mezi věžemi zlatý štítek se zkříženými černými ostrvemi, na něm korunovaná kolčí přilba s černo-zlatými přikryvadly, klenotem zkřížené černé ostrve.
V registru komunálních symbolů (Rekosu) je znak města uveden jako historický.Symboly – Česká Lípa v REKOSu
Vlajka Vlajka České Lípy byla přijata 15. července 1993 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 10, Milana Uhdeho.
Vlajka je tvořena listem o poměru stran 2 : 3 se dvěma vodorovnými pruhy, bílým se středově položenými zkříženými černými ostrvemi o šesti sucích a modrým.
Návrh vlajky zpracovala heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě v roce 1992, upravila jej volně podle historické předlohy z roku 1937. V červnu 1992 návrh projednalo zastupitelstvo města, v prosinci téhož roku jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR.
Přírodní poměry náhled|Letohrádek Červený dům
Ve městě je několik památných stromů a několik přírodních památek – Okřešické louky, Manušické rybníky, Česká Lípa – mokřad v nivě Šporky.
Na okrajích města jsou tři kopce, Špičák, Holý vrch a Hůrka. Městem protéká řeka Ploučnice a její přítoky Šporka a Robečský potok.
Obyvatelstvo V České Lípě (v jidiš לעיפן Lejpn nebo לייפען Lípen, hebrejsky לייפא Lípa) žila od počátku 16. století do druhé světové války početná židovská komunita. V polovině 19. století – mimo Prahu – byla českolipská komunita sedmou nejpočetnější židovskou obcí v Čechách.
Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 004 domech 11 204 obyvatel, z nichž bylo 5694 žen. 1315 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 9599 k německé a 38 k židovské. Žilo zde 10 024 římských katolíků, 311 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a 305 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1421 domech 13 714 obyvatel. 3081 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 10 277 k německé. Žilo zde 11 195 římských katolíků, 1 568 evangelíků, 305 příslušníků Církve československé husitské a 301 židů.
+Vývoj počtu obyvatel a domů města Česká Lípa Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 12 582 13 368 13 369 13 712 15 579 15 335 18 174 14 932 15 864 17 658 24 862 39 463 39 358 36 017 35 890 Počet domů 1 584 1 524 1 565 1 688 1 826 1 787 2 245 2 365 2 187 2 196 2 445 2 947 3 081 3 438 3 660
+Vývoj počtu obyvatel a domů města Česká Lípa bez místních částí Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 8 591 9 524 9 723 10 033 11 378 11 204 13 714 12 007 12 970 14 981 23 048 37 518 37 250 33 352 33 028 Počet domů 835 782 831 902 1 047 1 004 1 421 1 636 1 784 1 641 1 993 2 371 2 431 2 672 2 751
Městská správa Části města náhled|Katastrální členění České Lípy
Město se dělí na čtrnáct katastrálních území a čtrnáct místních částí: Častolovice u České Lípy, část Častolovice, připojeno 1. ledna 1969, 24. listopadu 1990 krátce samostatná obec, znovu připojeno 1. ledna 2005 Česká Lípa Dobranov Dolní Libchava, připojeno 14. června 1964 Dubice u České Lípy, část Dubice, připojeno 30. června 1960; do 31. ledna 2007 na tomto území ležela i část Robeč, která administrativně zanikla. Heřmaničky u Dobranova, část Heřmaničky Lada, připojeno 30. června 1960 Manušice Okřešice u České Lípy, část Okřešice, připojeno 26. listopadu 1971 Písečná u Dobranova, část Písečná Stará Lípa, připojeno 30. června 1960 Vítkov u Dobranova, část Vítkov Vlčí Důl Žizníkov
Dříve byly kromě osady Bořetín součástí města i nyní samostatné obce Horní Libchava, Kozly, Kvítkov a Sosnová.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 51, 159, 245, 262 a 484.
Správní území
náhled|Nová budova městského úřadu slouží veřejnosti od ledna 2024
Česká Lípa byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Česká Lípa ale stále existuje a skládá se ze 57 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 41 obcí.
Hospodářství náhled|Vstup do areálu firmy Johnson Controls
V jižní části města, převážně v průmyslové čtvrti Dubice je řada velkých firem z oboru automobilového průmyslu, zaměstnávajících zhruba 5000 pracovníků. Jedná se o pobočky nadnárodních koncernů Johnson Controls a Fehrer Bohemia. Je zde i bývalá Vagónka, poté pobočka koncernu Bombardier a dnes závod společnosti Alstom. Ke známým firmám patří výrobci elektrického ručního nářadí Festool, s.r.o. a Narex s.r.o.
Banky a pojišťovny náhled|Severní strana náměstí T. G. Masaryka, uprostřed budova pošty
Převážně v centru města je řada poboček bank a pojišťoven: Česká spořitelna v Hrnčířské ulici Komerční banka v Hrnčířské ulici Union banka, již uzavřená v Hrnčířské ulici ČSOB, proti Komerční bance Moneta Money Bank, náměstí T. G. Masaryka Raiffeisen stavební spořitelna, náměstí T. G. Masaryka UniCredit Bank Czech Republic, ul. Jindřicha z Lipé Fio banka, křížení ulic Hrnčířská a Barvířská Modrá pyramida stavební spořitelna, ul. Berkova 107/2 ČSOB Poštovní spořitelna, ul. Moskevská 22
Služby Zatímco malé obchody zůstaly dominantními jen v historické části města v okruhu náměstí, po severním okraji města (sídliště Špičák) či v dalších okrajových čtvrtích vyrostly po roce 1990 četné filiálky obchodních, zpravidla mezinárodních řetězců (Kaufland, Albert, Billa, Lidl, Penny Market, Mountfield). Malé prodejny potravin ve středu města, provozované vietnamskými obchodníky, doplňují obchodní domy Andy (dříve Prior) a Banco (původně Uran). Jednou týdně se na Škroupově náměstí v centru města konají farmářské trhy.
náhled|Obchodní dům Andy (dříve Prior)
Všechny velké prodejny mají vlastní parkoviště, některé i podzemní. Albert supermarket, ul. Šluknovská. Nachází se vlevo od silnice I/9 ve směru na sever. Albert hypermarket, ul. Borská. Nachází se vpravo od silnice I/9 ve směru na sever.