Rezignace poslanců československého Federálního shromáždění během Sametové revoluce probíhaly hromadně od prosince 1989 do února 1990.
Kooptace nových poslanců probíhaly od 28. prosince 1989 do 27. února 1990. Dne 28. prosince 1989 přijalo Federální shromáždění tzv. kooptační zákon, tedy ústavní zákon č. 183/1989 Sb., o volbě nových poslanců zákonodárných sborů,183/1989 Sb., Ústavní zákon o volbě nových poslanců zákonodárných sborů. Dostupné online, vydána 28. 12. 1989 podle něhož se v případě uprázdnění poslaneckého místa neměly konat nové volby, ale nového člena si volil zákonodárný sbor sám. Tento zákon měl stanovenou účinnost do dne voleb, nejpozději však do konce roku 1990. Současně byl přijat i ústavní zákon č. 182/1989 Sb., jímž se změnilo znění poslaneckého slibu.
Od 23. ledna 1990 do 31. března 1990 mohli být podle ústavního zákona 14/1990 Sb., o odvolávání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů,14/1990 Sb., Ústavní zákon o odvolávání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů. Dostupné online. přijatého 23. ledna 1990 a vyhlášeného a účinného od téhož dne, poslanci, kteří v rámci rozložení politických sil nebo vzhledem k svému dosavadnímu působení neskýtají záruky rozvoje politické demokracie, ze své funkce odvoláni politickou stranou, jejímiž jsou členy. Poslance bez stranické příslušnosti mohl odvolat příslušný orgán Národní fronty po vzájemné dohodě s Občanským fórem v České socialistické republice a s hnutím Veřejnost proti násilí ve Slovenské socialistické republice. Současně byla možnost kooptací, která pro všechny tři parlamenty platila již od prosince 1989, i možnost odvolávání poslanců stranou nebo NF nově rozšířena na všechny stupně národních výborů. Fakticky byla odvolání poslanců obou komor přijata předsednictvy sněmoven během dvou dnů, 29. a 30. ledna 1990.
Za autora myšlenky této kooptace, kterou mnozí přijímali s nesouhlasem či rozpaky, bývá označován Zdeněk Jičínský, který to považoval za akt spravedlivé odplaty za odstranění reformních komunistů z Federálního shromáždění kooptací v roce 1969. Karel Hvížďala: POLITIKA: Česko a volby prezidentů, Neviditelný pes, 19. 12. 2007Co dřív, moc, nebo koncepce? Listy, 2/2005, Václav Žák, rozhovor se Zdeňkem Jičínským a Fedorem Gálem FS ČSSR 1986–1990, 19. schůze FS, 28. prosince 1989: Návrh ústavního zákona o volbě nových poslanců zákonodárných sborů (tisk 228), záznam jednání o návrhu FS ČSSR 1986–1990, 22. schůze FS, 23. ledna 1990, str. 2: Vládny návrh ústavného zákona o odvolávaní poslancov zastupiteľských zborov a voľbe nových poslancov národných výborov, tlač 235, záznam z jednání o návrhu O měsíc později vláda konstatovala, že toto řešení zdiskreditovalo Československou republiku v zahraničí. 28. prosince 1989 byl předsedou Federálního shromáždění zvolen čerstvě kooptovaný poslanec Alexander Dubček.
Sněmovna lidu Údaje o tehdejších poslancích se dochovaly ve Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovně.Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1986–1990, Sněmovna lidu, jmenný rejstřík
Rezignace 13. 12. 1989 Dne 13. prosince 1989 předsednictvo SL přijalo rezignaci těchto 5 poslanců: Miloš Jakeš, KSČ Václav Rabas, národní umělec, bezpartijní Ladislav Stejskal, KSČ Miroslav Štěpán, KSČ Zbyněk Žalman, ČSL
19. 12. 1989 Dne 19. prosince 1989 předsednictvo SL přijalo rezignaci těchto 8 poslanců: Vasil Biľak, KSČ Vladimír Hajko, KSČ Vladimír Herman, KSČ Alois Indra, KSČ Emil Rigo, KSČ Jaroslava Šimůnková, KSČ Lubomír Štrougal, KSČ Jan Zelenka, KSČ
28. 12. 1989 V den 5. schůze Sněmovny lidu, 28. prosince 1989, přijalo předsednictvo SL rezignaci těchto 3 poslanců: Zdeněk Čumpl, bezpartijní Jan Jirásek, KSČ Antonín Kapek, KSČ, (sebevražda 23. 5. 1990)
28. prosince 1989 bylo kooptováno 13 nových poslanců za poslance odstoupivší k 13. 12. a k 19. 12. 1989.
16. 1. 1990 Dne 16. ledna 1990 přijalo předsednictvo SL rezignace těchto 13 poslanců: Július Hašana, KSČ Karel Hoffmann, KSČ. Záznam ve jmenném rejstříku je nejasný: jako by Karel Hoffman rezignaci podal již 12. 12. 1989, avšak na schůzi dne 28. 12. 1989 nebyla zmíněna a předsednictvo SL ji podle jmenného rejstříku přijalo až 16. 1. 1990. Josef Korčák, KSČ Jaromír Obzina, KSČ Vladimír Pirošík, KSČ Josef Puchmeltr, KSČ Lumír Sakmar, KSČ Anna Salvová, bezpartijní Václav Šípek, KSČ Oldřich Škoda, KSČ František Tesař, KSČ Marcela Vrábelová, bezpartijní František Vymětal, bezpartijní
23. 1. 1990 Dne 23. ledna 1990 přijalo předsednictvo SL rezignace těchto 25 poslanců: Pavol Bahyl, KSČ Břetislav Benda, KSČ Vladimír Blažek, KSČ Miroslav Bochenek, KSČ Václav David, KSČ Mária Dubová, KSČ Jaroslav Hajn, KSČ Zdeněk Hoření, KSČ Ignác Janák, KSČ Pavel Jonáš, KSČ Jaroslav Klícha, KSČ Hana Králíčková, KSČ Karol Laco, KSČ Jozef Lenárt, KSČ Jiří Neubert, KSČ František Ondřich, KSČ Ján Pakán, KSČ Věra Pechová, KSČ Svatopluk Potáč, KSČ Aranka Ročňáková, KSČ (v seznamu poslanců na stránkách PSP ČR chybně uváděna jako Araula Ročňáková) Rudolf Rohlíček, KSČ Drahomíra Slabá, KSČ Miroslav Slavík, KSČ Vladimír Šimek, ČSL Stanislav Toms, ČSL
Rezignovali 30. 1. 1990 6. schůze Sněmovny lidu 30. ledna 1990 přijala rezignaci těchto 19 poslanců: Oldřich Blažek, KSČ František Brabenec, KSČ Slavoj Brokeš, KSČ Zdeněk Češka, KSČ Alojz Čmelo, SSO Jozef Fekete, KSČ Václav Horáček, KSČ Miloslav Hruškovič, KSČ Alois Hůla, KSČ Jan Loberšíner, KSČ Jana Pekařová, KSČ Zdeněk Rada, KSČ Věra Stuchlíková, KSČ Otakar Svěrčina, KSČ Irena Švirlochová, KSČ (ve jmenném rejstříku je rezignace omylem uvedena dvakrát, 23. i 30. 1. 1990. V úvodu 6. schůze byla jmenovaná mezi poslanci, kteří rezignovali až po schůzi předsednictva dne 23. 1. ) Jozef Trangoš, bezpartijní Václav Václavík, KSČ Jaroslav Venhauer, KSČ Eva Železníková, KSČ
Odvolání Odvoláni 30. 1. 1990 6. schůze Sněmovny lidu 30. ledna 1990 přijala informaci o odvolání těchto 19 poslanců:
Bohuslav Chňoupek, odvolán KSČ, KSČ Jaroslav Kalkus, odvolán KSČ, KSČ Milan Kubát, odvolán KSČ, KSČ František Štafa, odvolán KSČ, KSČ Milán Václavík, odvolán KSČ, KSČ Vladimír Vedra, odvolán KSČ, KSČ Jiří Havlíček, odvolán ČSL, ČSL Ján Lichner, odvolán SSO, Strana slovenské obrody Jozef Škula, odvolán SSl, Strana slobody Michal Žákovič, odvolán SSl, Strana slobody Jaromír Búřil, odvolán NF ČSSR, bezpartijní Judita Gálová, odvolána NF ČSSR, bezpartijní Štefánia Michalková, odvolána NF ČSSR, bezpartijní Ján Nemček, odvolán NF ČSSR, bezpartijní Margita Obžerová, odvolána NF ČSSR, bezpartijní Ľudovít Szabó, odvolán NF ČSSR, bezpartijní Benjamín Šrenkel, odvolán NF ČSSR, bezpartijní Marie Tajovská, odvolána NF ČSSR, bezpartijní Richard Tichý, odvolán NF ČSSR, ČSL (vystoupil z ČSL v době, kdy se jednalo o jeho odvolání)
Na 6. schůzi SL dne 30. ledna 1990 bylo konstatováno, že je uvolněno 79 poslaneckých mandátů. Na schůzi byl předložen předsedou sněmovny návrh na doplnění 76 mandátů, 77. byl v úvodu schůze doplněn ústně, na další dva mandáty nebyli navrženi noví kandidáti.
Kooptace 28. 12. 1989 V prosinci 1989 navrhl předseda Sněmovny lidu ke zvolení 13 poslanců:FS ČSSR 1986–1990, tisk 229: návrh na volbu nových poslanců Sněmovny lidu, nedatováno
Navržených 13 kandidátů bylo zvoleno bez připomínek. Mnoho jich bylo zvoleno jednomyslně, u několika z nich se jeden či dva poslanci zdrželi hlasování nebo hlasovali proti.FS ČSSR 1986-1990, 5. schůze Sněmovny lidu, 28. 12. 1990
Za české volební obvody: Miroslav Bartoš, ČSL Václav Benda, Křesťansko-demokratická strana Jan Bubeník, bezpartijní Tomáš Hradílek, bezpartijní Miroslav Jansta, KSČ Michael Kocáb, bezpartijní Libor Kudláček, bezpartijní Martin Peroutka, bezpartijní Jaroslav Šabata, bezpartijní Věněk Šilhán, bezpartijní
Za slovenské volební obvody: Robert Harenčár, bezpartijní Slavomír Stračár, bezpartijní Konštantín Viktorín, bezpartijní
30. 1. 1990 Na 6. schůzi Sněmovny lidu, 30. 1. 1990, bylo předsedou sněmovny navrženo 76 nových poslanců Sněmovny lidu FS.FS ČSSR 1986–1990, tisk 250: návrh na volbu nových poslanců Sněmovny lidu atd., 29. 1. 1990 77. kandidát byl předsedajícím předsedou navržen přímo na schůzi.
76 ze 77 navržených poslanců bylo zvoleno, většina jednomyslně. V několika případech někteří poslanci nebyli pro, například v případě Vasila Mohority byl jeden poslanec proti a 5 poslanců se zdrželo, v případě Miroslava Grebeníčka se tři poslanci zdrželi hlasování a nikdo nebyl proti, v případě Pavola Kanise se 8 poslanců zdrželo a nikdo nebyl proti, v několika dalších případech se zdržel jeden či dva poslanci. Kandidát Ivan Laluha se nedostavil na schůzi, a proto se o něm nehlasovalo.FS ČSSR 1986-1990, 6. schůze Sněmovny lidu, 30. 1. 1990, 1. strana
Poslanci za české volební obvody: Rudolf Battěk, ČSSD (Československá sociální demokracie) Petr Čermák, bezpartijní (v archivu parlamentu je ale omylem uvedeno složení poslaneckého slibu na začátku volebního období, 12. 6. 1986) Albert Černý, Čs. sociální demokracie Bohumil Doležal, ČsDI Leo Dvořák, bezpartijní Michael Dymáček, bezpartijní Ivan Fišera, bezpartijní Vladimír Fojtík, bezpartijní Jaromír Gebas, KSČ Miroslav Grebeníček, KSČ Bohumil Janča, bezpartijní Zdeněk Jaroň, bezpartijní Václav Klíma, bezpartijní Vladimír Kolmistr, bezpartijní Jindřich Konečný, bezpartijní Zdeněk Křivský, bezpartijní Petr Kučera, ČSS Oldřich Kužílek, bezpartijní Josef Macek, ČSL Miroslav Macek, bezpartijní Zdeněk Malina, bezpartijní Michal Malý, bezpartijní, navržen dodatečně přímo na schůzi Emanuel Mandler, ČsDI Zdeněk Masopust, KSČ Jiří Medřický, ČSL Vasil Mohorita, KSČ Jiří Musílek, bezpartijní Karel Novosad, bezpartijní Martin Palouš, KC OF Praha Vlasta Parkanová, bezpartijní Jana Petrová, bezpartijní Jaromír Piskoř, bezpartijní (PhDr.) Jiří Pospíšil, bezpartijní Jaroslav Růžička, bezpartijní Vlastimil Sehnal, bezpartijní Věroslav Sláma, bezpartijní Miloslav Soldát, bezpartijní Pavel Svítil, bezpartijní Jiří Šašek, bezpartijní Luboš Špáta, bezpartijní Jiří Štancl, Křesťanskodemokratická strana Jan Štern, bezpartijní Vladimír Turek, bezpartijní Miroslav Téra, ČSL Vladimír Tolar, KSČ Petr Toman, bezpartijní Ivan Úlehla, bezpartijní Jan Vácha, Československá strana lidová Lubomír Zaorálek, bezpartijní
Poslanci za slovenské volební obvody: Ľudovít Baldovský, Strana slobody Jozef Bakšay, bezpartijní Pavol Balgavý, bezpartijní Rudolf Filkus, bezpartijní Michal Geci, Demokratická strana Jozef Habovštiak, CSc., bezpartijní Alfréd Haško, bezpartijní Karol Honner, bezpartijní Karol Hranai, Demokratická strana Jozef Jankovič, bezpartijní Anton Juriš, stranická příslušnost v návrhu neuvedena, ČSZ Pavol Kanis, KSČ Vladimír Klimeš, bezpartijní Štefan Kováč, bezpartijní Ivan Laluha, bezpartijní: nedostavil se na schůzi a proto hlasování o něm bylo odloženo na příští schůzi Ján Langoš, bezpartijní Dušan Macuška, bezpartijní Ivan Marton, bezpartijní Július Minka, bezpartijní Eleonora Sándorová, Maďarská nezávislá iniciativa Szilárd Samogyi (v návrhu Szilárd Somogyi), stranická příslušnost v návrhu neuvedena, ve jmenném archivu neuveden Pavel Šremr (v návrhu Pavel Šremer), Strana zelených Milan Šútovec, bezpartijní Miroslav Tahy, stranická příslušnost v návrhu neuvedena, KDH Ernest Valko, bezpartijní Oszkár Világi, bezpartijní Ladislav Vrba, Strana slobody Petr Zeman, bezpartijní
27. 2. 1990 Dne 22. února 1990 navrhl předseda Sněmovny lidu zvolení 7 nových poslanců:FS ČSSR 1986–1990, tisk 260: návrh na volbu nových poslanců Sněmovny lidu atd., 22. 2. 1990