náhled|Elektronické zařízení u letounu B-1 Lancer Avionika (složenina slov „aviation“ – letectví a „elektronika“) označuje elektrické a elektronické přístroje, používané v letadlech. Mezi avionické systémy patří systémy pro komunikaci, navigaci, zobrazování a řízení různých soustav a stovky dalších systémů instalovaných v letadlech za účelem plnění konkrétních funkcí. Tyto systémy mohou být jednoduché, jako například pátrací světlomet policejního vrtulníku, nebo složitější, jako třeba autopilot nebo přístroje pro navigaci, nebo i velmi složité – například systémy Airborne Early Warning and Control (vzdušná výstraha a řízení).
Historie náhled|Tzv. „Avionic Bay“ na Airbusu A319 Avionika se začala vyvíjet již v 18. století. V roce 1783 bratři Montgolfierové použili barometr k měření nadmořské výšky. Bratři Wrightové používali avioniku také k měřeni rychlosti – pomocí anemometru. Brzy poté, byl letoun vybaven magnetickými kompasy, které měřili čísla, úhel náběhu lopatek na měření postoje a množstevními měřidly pro měření hladiny paliva. Přesto v prvních dnech byla navigace ještě prováděna vizuálně. Na konci roku 1920, avionika postupovala tak, že se uskutečnil první „slepý“ let a přistání: navigace byla provedena pouze na základě gyroskopu a rozhlasových navigačních pomůcek. Ve třicátých letech se navigační a přistávací pomůcky dále rozvíjely a testovaly v různých leteckých podmínkách. V roce 1940, když začala druhá světová válka se urychlil vývoj radaru pro detekci nepřátelských letadel. Také komunikace se stala mnohem důležitější. Byla vyvinuta VHF a UHF komunikace. Tyto systémy však vedly k zatížení pilotů takže po 2. světové válce se průmysl a vývoj koncentroval na snížení pracovního zatížení pilota. Byly vyvinuty systémy jako autopilot, automatické varovné systémy (TCAS) a integrované letové přístroje. To byla také doba, kdy základní T-konfigurace začaly být standardní výbavou v kabině. Ropná krize roku 1970 změnila způsob létání. Cena paliva se stala důležitým tématem a digitální počítače byly vyvinuty tak, aby pomohly pilotovi v létání a navigaci jeho letounu co nejefektivněji, to znamená nejkratší možnou trasou a s minimální manévry. Díky rozvoji multifunkčních displejů, se může také informace zobrazit mnohem snadněji. Toto vyústilo v tzv. skleněné kokpity: Vlastní kokpity s mnoha displeji.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Letecké přístroje