Jacques Tati (9. října 1907, Le Pecq – 5. listopadu 1982, Paříž), vlastním jménem Jacques Tatischeff, byl francouzský režisér, scenárista, herec a komik.
Život Tati byl francouzsko-rusko-nizozemsko-italského původu. Jeho otec Georges Emmanuel Tatischeff, narozen roku 1875 v Paříži, byl synem Dmitrije Tatiščeva ( Татищев), ruského ambasadora v Paříži, a Francouzky Rose Anathalie Alinquantové. Jeho matka Marcelle Claire van Hoffová byla italsko-nizozemského původu.
Dílo alt=Jacques Tati v roce 1959|náhled|upright|vlevo|V roce 1959 Jako herec začínal v krátkých filmech, později se rozhodl kromě hraní také režírovat. Jeho režisérským debutem byl krátký film Škola pošťáků v roce 1947, kde vytvořil postavu pošťáka Françoise. Tato postava se objevila také o dva roky později v Tatiho prvním celovečerním filmu Jede, jede poštovský panáček. O čtyři roky později, v roce 1953, přišel Tati s dalším celovečerním filmem Prázdniny pana Hulota, v němž sám ztvárnil hlavní postavu milého pana Hulota (výsl. [ilot]), která ho posléze proslavila po celém světě. V roce 1958 natočil vynikající komedii Můj strýček, která získala Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Dalším jeho celovečerním filmem bylo Playtime v roce 1967, které ale úspěchu Mého strýčka nedosáhlo. Playtime byl nejnáročnějším a nejnákladnějším Tatiho projektem, který skončil komerčním fiaskem a téměř osobním bankrotem tvůrce.
V roce 1971 se objevil ve snímku Pan Hulot jede na výstavu, ale ani tímto snímkem jeho jemný humor neporazil soudobé dynamické komedie. Naposledy si Tati zahrál v roce 1974 ve filmu Parade. V roce 2008 Česká televize uvedla několik jeho filmů, mj. unikátní restaurovanou verzi filmu Jede, jede poštovský panáček (při restaurování spolupracovali i Tatiho potomci, režisérka Sophie Tatischeffová a producent Pierre Tati) a restaurovaný film Playtime se stopáží 125 minut, blížící se původnímu Tatiho záměru.
Filmografie
Krátké filmy
1932 – Oscar, tenisový šampión (Oscar, champion de tennis) – společně s Jackem Forresterem – herec, scénář, považován za ztracený 1934 – On demande une brute (Hledáme siláka, r. Charles Barrois) – herec, scénář 1935 – Gai Dimanche (Veselá neděle) – společně s Jacquesem Berrem – herec, scénář 1936 – Pěstuj si svou levačku (Soigne ton gauche, r. René Clément) – herec, scénář 1947 – Škola pošťáků (L'École des facteurs) – herec, scénář
Herec
1945 – Sylvie a fantom (Sylvie et le Fantôme, r. Claude Autant-Lara) 1947 – Ďábel v těle (Le Diable au corps de, r. Claude Autant-Lara) 1967 – Večerní škola (Cours nuit, r. Nicolas Tibowski) – krátkometrážní
Celovečerní filmy
1947 – Jede jede poštovský panáček (Jour de fête) 1953 – Prázdniny pana Hulota (Les Vacances de monsieur Hulot) 1958 – Můj strýček (Mon oncle) 1967 – Playtime 1971 – Pan Hulot jede na výstavu (Trafic) 1974 – Parade
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Neoficiální web Jacques Tati na webu čtvrtletníku Senses of Cinema Tatiho životopis na webu University Berkeley Tatiho profil na FilmsdeFrance.com
Kategorie:Francouzští režiséři Kategorie:Francouzští scenáristé Kategorie:Francouzští herci Kategorie:Držitelé Čestného Césara Kategorie:Narození v roce 1907 Kategorie:Narození 9. října Kategorie:Úmrtí v roce 1982 Kategorie:Úmrtí 5. listopadu Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži