Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO. Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.
Historie Židovský hřbitov v Třebíči patří k největším v České republice. Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m². Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.Joura, l. c., str. 192 a 193.
Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).Klenovský, l. c., str. 178 a 179. Na náhrobcích se občasně nachází chyby v hebrejských textech, neboť je tesali kameníci křesťanské víry.
Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (1842–1906) nákladem třebíčské židovské obce.
V roce 2019 byla o hřbitově vydána tištěná brožura.
Iniciátoři obnovy hřbitova Zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=288310 V roce 2017 byla sepsána bakalářská práce na téma naučné stezky na tomto hřbitově.
O správu hřbitova se již od roku 1912 stará rodina Mikyskova, která žije v blízkém domě.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. . JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s.
Související články Seznam židovských hřbitovů v Česku Seznam židovských památek v Kraji Vysočina Seznam národních kulturních památek České republiky
Externí odkazy
Židovský hřbitov v Třebíči v dokumentaci náhrobků na webu Židovské obce Brno Židovský hřbitov v Třebíči – virtuální procházka Památky UNESCO v Třebíči: židovský hřbitov Obnova židovských hřbitovů v ČR Židovský hřbitov Židovské rodiny z Třebíče na geni.com rodokmen rodiny Ornstein z Třebíče rodokmen rodiny Spira rodokmen rodiny Wertheimer rodokmen rodiny Ornstein rodokmen rodiny Subak
Kategorie:Hřbitovy v Třebíči Kategorie:Pohřbení na Židovském hřbitově v Třebíči Třebíči Kategorie:Židé v Třebíči Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Třebíč Kategorie:Kulturní památky v Třebíči Kategorie:Světové dědictví (Česko)