náhled|vpravo|Moravská orlice (iluminace z roku 1459) náhled|Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla. Seznam obsahuje všechny známé panovníky od roku 623, předchozí vládci jsou uvedeni na stránce Seznam předslovanských vládců na území Česka a Slovenska. Pro podrobné informace viz také článek Dějiny Moravy.
Na počátku dějin vystupuje Morava jako samostatné Moravské knížectví začleněné mezi lety 623 až 658 do Sámova kmenového svazu, prvním známým knížetem je roku 830 Mojmír I., který dal jméno dynastii Mojmírovců vládnoucí na Moravě s krátkou přestávkou až maďarských nájezdů roku 906.
Poté nastává tzv. temné období, ze kterého existuje pouze minimum informací o politických poměrech na Moravě. Záznamy byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogennéta však ukazují, že Moravské knížectví existovalo i tehdy, ať už byli jeho panovníci podřízeni Maďarům, či nikoli. Každopádně v první polovině 11. století se Morava ocitla postupně pod nadvládou Českého knížectví a Polska. Roku 1029 ji dobyl český kníže Oldřich a udělil ji svému synu Břetislavovi I., který ji později rozdělil mezi své syny do tří moravských údělů. Ačkoli tím byla Morava po dalších asi 150 let rozdělena do tří celků, vystupovala v evropské politice vždy jako jednotný celek, poměry na Moravě navíc často ovlivňoval český kníže.
Postavení Moravy výrazně upevnil roku 1182 Konrád II. Ota, který znovu sjednotil úděly a pro centrálního moravského vládce získal markraběcí titul. Markrabství moravské se stalo po boku Čech součástí Svaté říše římské. Sesterské postavení Čech a Moravy upevnil ve 14. století římský císař, český král a moravský markrabě Karel zavedením soustátí zemí Koruny české. Přesto však měly zpočátku Čechy a Morava odlišné panovníky. V období habsburské nadvlády se země koruny české ocitly pod správou z Vídně, rakouští panovníci si však stále ponechávali tituly českého krále a moravského markraběte.
Moravské markrabství zaniklo roku 1918, kdy se Morava stala jednou ze zemí nově vzniklého Československa. Až do roku 1948 měla Morava v jeho rámci vlastní představitele v čele se zemským prezidentem. Komunistická diktatura zemské zřízení zrušila a moc ve státě se centralizovala do Prahy. Jednotlivé země nebyly obnoveny ani po sametové revoluci.
Sámovo knížectví (623–658) DynastieJménoPortrétVládaPoznámky–Sámobezrámu|89x89pixelů623–658Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše. Sjednotil pod svou vládou středoevropské slovanské národy a státy včetně již existujícího Moravského knížectví. Po jeho smrti se svaz rozpadnul, Moravské knížectví však existovalo pravděpodobně nadále, jeho panovníky však neznáme až do roku 830, kdy se objevuje Mojmír I.
Velkomoravská říše (830–906) Dynastie JménoPortrétVládaPoznámkyMojmírovci Mojmír I. 70px 830?–846 První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. Rostislav 70px|Rostislav 846–870 Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
Panonská marka (870–871) Dynastie JménoPortrétVládaPoznámkyVilémovciVilém II. Traungavský + Engilšalk I. Hornopanonský870–871Svatopluk si dělal nároky na trůn. Byl však uvězněn Karlomanem Východofranským a na Moravě vládla franská markrabata Vilém II. a Engilšalk, Morava se stala markrabstvím Východofranské říše
Velkomoravská říše (871–906) Dynastie JménoPortrétVládaPoznámkyMojmírovciSlavomír871Proti Vilémovi a Engilšalkovi vzniklo vojenské povstání, které vedl kněz Slavomír, Svatoplukův příbuzný. Slavomír se stal na čas knížetem. Karloman poslal své vojsko na Moravu v čele se Svatoplukem, který se ale dal na moravskou stranu a vojsko Franků porazil. Svatopluk I. 70px|Svatopluk 871–894 Synovec Rostislava. Pátý a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, v některých historických pramenech označován za krále.Mojmír II. + Svatopluk II.894–899?Svatopluk II. byl možná nitranským knížetem. Bojoval s Mojmírem II., po roce 899 již o něm nejsou zmínky. Mojmír II. 70px|Mojmír II. 899?–906 Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. Po postupném rozpadu Velké Moravy roku 906 načas mizí téměř veškeré písemné zprávy o Moravě. Žádný domácí pramen není znám a cizí historici si v bouřlivých zvratech doby mocensky nevýznamné Moravy nevšímali. Některé prameny však zachované jsou a dle nich je možné, že se na Moravě zachovala i státní i církevní organizace. V období následujících několika desetiletí (asi 906–955) Morava zřejmě tvořila nárazníkové území mezi Čechami a kočovnými Maďary, ovládané patrně několika místními vládci, o nichž však nic nevíme. Vládce Moravy byl zmíněn jenom jednou (nebyl jmenovaný), a to ve spisu Konstantina VII. Porfyrogenntéta O ceremoniích byzantského dvora.
České knížectví (955–1003) DynastieJménoPortrétVládaPoznámkyPřemyslovciBoleslav I.bezrámu|120x120pixelů955–972Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Boleslav I. dobyl část území Moravy, konkrétně Olomoucko, které se stává na čas součástí Čech.Boleslav II.bezrámu|119x119pixelů972–999Boleslav III.bezrámu|119x119pixelů999–1002
Polské knížectví (1003–1025) DynastieJménoPortrétVládaPoznámkyPiastovciBoleslav Chrabrýbezrámu|106x106pixelů1003–1025Asi v roce 1002 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého, Moravané pak v následujících dekádách vojensky Chrabrého podporovali v jeho válkách s Říší.
Polské království (1025–1029) DynastieJménoPortrétVládaPoznámkyPiastovciBoleslav Chrabrýbezrámu|106x106pixelů1025v roce 1025 dostává Boleslav Chrabrý královský titulMěšek II. Lambertbezrámu|105x105pixelů1025–1029Pokračuje v polské správě Moravy. Roku 1029 je Morava dobyta českým knížetem Oldřichem a jeho syn Břetislav ji dostává do správy jako samostatný moravský kníže.
Moravské údělné knížectví (1029–1054) DynastieJménoPortrétVládaPoznámkyPřemyslovciBřetislav I.70px|Břetislav I. 1029–1033 V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra.Oldřich I.70px| 1033–1034Přímá vláda českého knížete.Břetislav I.70px|Břetislav I. 1034–1049 Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci. Na konci svého života určil, že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský.Spytihněv II.70px|Spytihněv II.1049–1054Ujímá se vlády na pět let před rozdělením Moravy.
Moravská údělná knížectví (1055–1182)
Brněnské údělné knížectví (1055–1182) Dynastie Jméno Portrét Vláda PoznámkyPřemyslovciKonrád I.bezrámu|123x123pixelů 1055–1056 Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.Ota I. Olomouckýbezrámu|86x86pixelů 1055–1056 Syn knížete Břetislava I.Spytihněv II.bezrámu|84x84pixelů1056–1061Vládne jako český kníže.Konrád I. Brněnskýbezrámu|123x123pixelů 1061–1092 Podruhé. Český kníže Vratislav II. vrátil bratrům úděly.Oldřich Brněnskýbezrámu|123x123pixelů 1092–1099Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.Bořivoj II.bezrámu|125x125pixelů 1099–1101 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.Oldřich Brněnskýbezrámu|123x123pixelů 1101–1113 Podruhé.Vladislav I.bezrámu|116x116pixelů1113–1115Vládne jako český kníže.Soběslav I.bezrámu|129x129pixelů 1115–1123Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.Ota II. Olomouckýbezrámu|86x86pixelů 1123–1125Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.Vratislav Brněnskýbezrámu|86x86pixelů 1125–1129Syn Oldřicha BrněnskéhoSoběslav I.bezrámu|129x129pixelů1129–1130Vládne jako český kníže.Vratislav Brněnskýbezrámu|86x86pixelů 1130–1156Podruhé.Konrád II. Znojemskýbezrámu|128x128pixelů1156–1161Také znojemský údělník.Vladislav II.bezrámu|127x127pixelů1161–1172Vládne jako český kníže.Bedřichbezrámu|91x91pixelů1172–1173Vládne jako český kníže.Konrád II. Ota80px 1173–1182Také kníže znojemského údělu a český kníže.
Olomoucké údělné knížectví (1055–1182) Dynastie Jméno Portrét Vláda PoznámkyPřemyslovciVratislav II.bezrámu|119x119pixelů 1054–1056 Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.Spytihněv I.bezrámu|84x84pixelů1056–1058Vládne jako český kníže.Vratislav II.bezrámu|119x119pixelů 1058–1061 Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal českým knížetem jako Vratislav II.Ota I. Olomouckýbezrámu|86x86pixelů 1061–1087 Syn Břetislava I.Vratislav II.bezrámu|119x119pixelů 1087–1090 Potřetí.Boleslavbezrámu|86x86pixelů 1090–1091 Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský. Svatopluk I. + Ota II. Olomouckýbezrámu|86x86pixelů1091–1107Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská.Ota II. Olomouckýbezrámu|86x86pixelů 1107–1110 Pokračuje bez bratra.Vladislav I.bezrámu|116x116pixelů1110–1113Vládne jako český kníže.Ota II. Olomouckýbezrámu|86x86pixelů1113–1126Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.Václav Jindřich Olomouckýbezrámu|86x86pixelů 1126–1130 Syn Svatopluka OlomouckéhoSoběslav I.bezrámu|126x126pixelů1130–1135Vládne jako český kníže.Lupolt Olomouckýbezrámu|86x86pixelů 1135–1137 Syn knížete Bořivoje II.Vladislav Olomouckýbezrámu|86x86pixelů 1137–1140 Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.Ota III. Dětlebbezrámu|86x86pixelů 1140–1160 Syn Oty II. Olomouckého.Vladislav II.bezrámu|127x127pixelů1160–1163Vládne jako český kníže.Bedřichbezrámu|91x91pixelů 1163–1172 Syn Vladislava II., později český kníže.Svatoplukbezrámu|86x86pixelů1172–1173 Po usmíření s otcem získal zemi, vyhnán za vlády Soběslava II.Oldřichbezrámu|86x86pixelů 1173–1177 Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.Václav II.bezrámu|86x86pixelů 1177–1179 Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.Přemysl Otakar I.bezrámu|117x117pixelů1179–1182Později český kníže a král, měl titul markraběte.
Znojemské údělné knížectví (1092–1182) Dynastie Jméno Portrét Vláda PoznámkyPřemyslovciLitold Znojemskýbezrámu|86x86pixelů 1092–1099Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny. Bořivoj II.bezrámu|125x125pixelů 1099–1101 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.Litold Znojemskýbezrámu|86x86pixelů 1101–1112 Podruhé. Oldřich Brněnskýbezrámu|125x125pixelů 1112–1113Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.Vladislav I.bezrámu|116x116pixelů1113–1115 Vládne jako český kníže.Soběslav I.bezrámu|126x126pixelů 1115–1123 Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.Konrád II. Znojemskýbezrámu|128x128pixelů 1123–1128Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.Soběslav I.bezrámu|126x126pixelů1128–1134Vládne jako český kníže.Konrád II. Znojemskýbezrámu|128x128pixelů1134–1161?Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.Konrád II. Otabezrámu|83x83pixelů 1161?–1182Syn Konráda II., 1182–1189 markrabě.
Moravské markrabství (1182–1189) Dynastie JménoPortrétVládaPoznámkyPřemyslovci Konrád II. Ota80px 1182–1189První markrabě, od roku 1189 český kníže.
Moravská údělná knížectví (1189–1192)
Brněnské údělné knížectví (1189–1192) DynastieJménoPortrétVládaPoznámkyPřemyslovciSpytihněv Brněnský + Svatopluk Jemnickýbezrámu|86x86pixelů 1189–1192
Olomoucké údělné knížectví (1189–1192)