Pustiměř je obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Obec se nachází pět kilometrů severně od města Vyškov na okrajových svazích Drahanské vrchoviny a přilehlé části Vyškovské brázdy, svažující se do údolí říčky Hané. Obcí protéká Pustiměřský potok, který teče do Ivanovického rybníka a dále pak do řeky Haná. Žije zde obyvatel.
První písemná zmínka pochází z první poloviny 11. století, ale oblast byla osídlena již v mladší době kamenné. V roce 1942 se s obcí sloučily bývalé Německé Prusy, nyní Pustiměřské Prusy. Z nejvýznamnějších kulturních památek obce lze jmenovat zbytek románské rotundy svatého Pantaleona z roku 1080, kapli svaté Anny ze 14. století, Getsemanské zahrady a dominantu obce kostel svatého Benedikta z roku 1900. Dnes je Pustiměř moderní obcí s dobrou vybaveností sloužící celému mikroregionu Melicko.
Název Pustiměř je jednou z nejstarších doložených osad na Vyškovsku, jež byla tehdy v historických listinách nazývána jménem Pustimír (rok 1046). Název pochází s největší pravděpodobností od složeného slovanského osobního jména Pustimír, nebo naznačuje existenci nějaké starobylé významné pustiny. Koncem 19. století byla obec nazývána Pustoměř. A ještě začátkem 20. století byla na pustiměřské faře používána farní pečeť pod tímto názvem. V roce 1906 byl úředně stanoven dnešním název Pustiměř. Tehdy se naposledy uvádělo na poštovním razítku Pustomierch – Pustoměř. Farní pečeť byla změněna na Pustiměř v roce 1924.
Historie náhled|vlevo|Rotunda svatého Pantaleona K zásadnějšímu osidlování katastru Pustiměř docházelo již na počátku doby bronzové, jako hlavní centrum místní lokality se přirozeně nabízela ostrožna, dnes označovaná jako Hradisko Zelená Hora. Toto pravěké sídliště nabylo významu už v raném středověku a to hlavně díky své pozici ve středu Moravy. V období mezi 5. a 7. stoletím bylo již hradisko známo jako opevněné a leželo v blízkosti dálkové cesty, vedoucí přes Moravu až k Baltskému moři, zvané Jantarová stezka. V době před velkomoravskou říší se již Zelená Hora řadila mezi přední moravská centra, významem ji lze srovnávat s hradisky v Mikulčicích a ve Starých Zámcích u Líšně. Hradisko neztratilo na významu ani v období Velkomoravské říše. Pro toto období lze počítat i s možností, že se Hradiskem nazýval i dřevěný nebo již kamenný kostelík, na jehož místě vznikla později románská rotunda svatého Pantaleona.
První písemná zmínka o obci pochází ze zakládací listiny staroboleslavské kapituly z roku 1046, kdy kníže Břetislav I. daroval kapitule staroboleslavské roční úrok jednu hřivnu a dva voly z pustiměřského hradu. I když tento dokument byl označen jako falzum ze 13. století, panuje shoda, že jádro falza tvoří pravá listina knížete Vratislava II. z druhé poloviny 11. století, do níž byly ve Staré Boleslavi včleněny dochované starší záznamy, které svědčily o původním obdarování této církevní instituce knížetem Břetislavem. Další, již bezpečná, zmínka pochází z roku 1232. 24. srpna 1341 je Pustiměř jmenována jako městečko.
Původně byla Pustiměř zeměpanskou vsí, která časem přešla k olomouckému biskupství. Již koncem Velkomoravské říše na katastru obce stávalo hradisko, nazývané Hrad Dolní Melice. Koncem 13. století zde byl postaven pustiměřský biskupský hrad. Oba zdejší hrady zanikly během husitských válek. Centrem všeho zdejšího dění se stal pustiměřský klášter (opatství panen benediktinek zvaného Ad infantiam Christi, tj. K dětství páně), který zde na místě kostela roku 1340 nechal postavit olomoucký biskup Jan řečený Volek. Abatyše Alžběta († 1347), nemanželská dcera Václava III. byla poslední prokázanou Přemyslovnou. Klášter byl zrušen v roce 1588 dekretem papeže Sixta V. a zcela zanikl. Další rozvoj zastavila třicetiletá válka. Výraznější oživení nastalo okolo roku 1850, kdy zde začaly působit a vznikat různé spolky a v rámci změn v zemské správě si od tohoto roku volila Pustiměř vlastního starostu.
Přírodní poměry Geologická stavba, reliéf a půdy Geologicky leží obec Pustiměř převážně na navátých a mořských sedimentech, jako je hlína, písek, vápnitý jíl a štěrk. Tyto sedimenty jsou součástí kvartéru Českého masivu a Západních Karpat. Lomová oblast na sever od obce se skládá z droby a slepence, jež jsou součástí geologického regionu moravskoslezské oblasti s názvem moravskoslezské paleozoikum, které se datuje do období karbonu. V 19. a 20. století se v skalách lámala droba na dlažbu, štěrk a kamenické práce. V současnosti není ani jeden ze tří lomů v provozu. Ze zkamenělin zde byla v sedimentu nalezena přeslička.
Pustiměř se nachází na okrajových svazích Konické vrchoviny, která je součástí Drahanské vrchoviny. Též je přilehlou částí Ivanovické brány, jež je součástí Vyškovské brány, svažující se do údolí říčky Hané. Přirozenou ochranou od severu je vyvýšenina Rejhna. Rovina v Pustiměři je v nadmořské výšce 260 metrů, ale nejvýše položené části obce sahají až do nadmořské výšky 350 metrů
Vodstvo a podnebí náhled|Panorama Pustiměře a okolí Vodstvo z pustiměřského katastru patří do úmoří Černého moře. Obcí protéká Pustiměřský potok, který teče do Ivanovického rybníka a dále pak do řeky Haná. Pustiměřský potok, pramení v lesnaté oblasti Drahanské vrchoviny severozápadně od Radslavic. Teče východním směrem kolem hradiska na Zelené Hoře, kde je zásobárnou vody pro stejnojmennou nádrž a spolu s Drysickým potokem napájí Ivanovický rybník, který je největším rybníkem v okrese Vyškov. Nejstarší dochované zprávy o rybnících na Pustiměřských statcích jsou z období založení kláštera benediktinek z roku 1344. Zmínka je v listině biskupa Jana Volka, kde biskup dosvědčuje že klášter trpí nedostatkem vody a vodních toků. Tehdy nechal spojit dva potůčky a pramen pod vinicemi v jeden tok a nasměroval jej do středu městečka. Na toku zřídil dva rybníky a nechal postavit dva mlýny. Celý tok Pustiměřského potoka západně od Chvalkovic na Hané ústí z levé strany do řeky Haná. Plocha povodí je 38,7 km² a délka toku 15,1 km.
Pustiměř se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT 11. (Podle Quittovy klimatické regionalizace.) Nejvyšší průměrné roční teploty bývají v oblasti Vyškovské brány kolem 8,8 °C. Teploty postupně klesají blížíme-li se k vrcholovým partiím Drahanské vrchoviny s průměrnou teplotou 7,5 °C. Pro oblast Vyškovska jsou typické klimatické inverze, zejména v údolích řek a údolích podhůří Ždánického lesa. Typický je častý výskyt mlh a střádání exhalátů. Proto jsou zde i četnější přízemní mrazíky což snižuje příhodnost pro možnost rekreace, zemědělství a zahrádkářství. Území Vyškovské brány je normálně závlažné. Úhrnem 63 % srážek napadá v teplém půlroce a pohybuje se mezi 520–650 milimetrů. Hlavní srážkové maximum bývá v měsíci červenci. A nejméně deštivý měsíc je únor. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 40 dny (za rok) v nejnižších polohách a 70 dny v nejvyšších. Na území okresu převládá jihozápadní (35 %) a severovýchodní (25 %) proudění větru.
náhled|vlevo|Památná lípa před kostelem (2014)
Ochrana životního prostředí
Na území obce se nacházejí celkem dvě lokality výskytu památných stromů. Před kostelem u hřbitovní zdi je od 10. listopadu 1990 z nařízení Okresního národního výboru Vyškov označen památný strom lípa malolistá (Tilia cordata Mill), která je 22 metrů vysoká s obvodem kmene 420 centimetrů. Druhá lokalita je v obci na rozcestí u kapličky a křížku, kde rostou dvě vzrostlé lípy malolisté (Tilia cordata Mill.) označené za památné z nařízení Městského úřadu Vyškov ze dne 28. srpna 2004.
Na rozmezí katastrů Vyškova a Pustiměře se nachází evropsky významná lokalita zařazená do evropského seznamu z nařízení vlády ze dne 25. dubna 2012 s názvem Letiště Marchanice (CZ 0623370). Lokalita má rozlohu 20,9 hektarů a předmětem její ochrany je výskyt sysla obecného („Spermophilus citellus“).
Na území katastru jsou registrovány čtyři významné krajinné prvky. Jde o lokality : Marchanické údolí („VKP 48“) – potoční niva, Hradisko („VKP 239“) – údolní niva s botanickým významem, Pustiměřské vinohrady („VKP 241“) – stráň s výskytem chráněných a ohrožených druhů, Drysické vinohrady („VKP 243“) – botanická lokalita.
Obyvatelstvo Struktura V obci k počátku roku 2013 žilo celkem 1 698 obyvatel. Z nich bylo 820 mužů a žen o přibližně padesát více (878). Průměrný věk obyvatel města dosahoval 38,5 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1636 lidí, bylo nejvíce obyvatel (18 %) ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 17,5 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6 %. Z celkem 1347 občanů města starších 15 let mělo 39 % nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Počet vysokoškoláků dosahoval téměř 9 % a bez vzdělání byla naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 852 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 93 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 80 % patřilo mezi zaměstnance, 3 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 46 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 28 obyvatel města pracovalo v zemědělství, lesnictví či rybolovu, 391 obyvatel zaměstnával průmysl a stavebnictví a dalších 373 pracovalo ve službách. Úhrnem 825 obyvatel obce, tedy téměř polovina, se hlásilo k české národnosti. Dále 370 obyvatel bylo Moraváků a 22 Slováků. Celých 331 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Náboženský život Pustiměř je sídlem stejnojmenné římskokatolické farnosti. Ta je součástí Vyškovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze v Moravské provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotné obce, ale také místní části Pustiměřské Prusy a obec Zelená Hora. Do farnosti patří také Ferdinandsko (lovecký zámeček a myslivna). Hlavním duchovním stánkem farnosti je Kostel svatého Benedikta v Pustiměři. Místním farářem je Dr. Josef Beníček.
Při censu prováděném v roce 2011 se 680 obyvatel obce (42 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 542 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 263 obyvatel k římskokatolické církvi (16 % ze všech obyvatel obce) a jeden se hlásil k pravoslavné církvi. Úhrnem 569 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 650 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět. Lze tedy konstatovat že mezi věřícími měla římskokatolická církev převahu. I před druhou světovou válkou, se k ní přihlásilo z 1014 obyvatel 997. Což bylo přes 98 % obyvatel obce (v roce 1930).
Obecní správa a politika Místní části Obec je tvořena dvěma místními částmi, a sice Pustiměří a Pustiměřskými Prusy. Každá z částí tvoří samostatnou základní sídelní jednotku a celá obec vytváří jedno katastrální území pojmenované Pustiměř.
V letech 1850–1880 k obci patřila i Zelená Hora.
Zastupitelstvo a starosta náhled|Obecní úřad Pustiměř Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta. Jím je od komunálních voleb konaných roku 2018 Mgr. Vlastimil Smékal a jeho zástupcem je Peška Lukáš. V těchto volbách kandidovala do zastupitelstva celkem tři uskupení, z nichž všechna byla úspěšná. Nejpočetněji – s 8 mandáty – skončila Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), pět mandátů získala Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL) a dva Komunistická strana Čech a Moravy.