Vojtěch Jasný (30. listopadu 1925 Kelč – 15. listopadu 2019 Přerov) byl česko-americký scenárista, filmový režisér, fotograf, vysokoškolský pedagog a jogín. Jednalo se o jednu z významných postav české kinematografie 60. let 20. století řazeného k představitelům tzv. nové vlny v československém filmu. Svou celoživotní tvorbou si získal mezinárodní věhlas.
Život Jeho otcem byl Vojtěch Jasný starší, ředitel kelčské školy a sokolský činovník, který v roce 1942 zahynul v koncentračním táboře OsvětimVojtěch Jasný st. na stránkách Osobnosti Valašska, a matkou učitelka Jaroslava, rozená Váňová. V dětství, v necelých pěti letech, prodělal španělskou chřipku. Popisuje to tak, že na ni umíral a že byl „ve vysoké horečce v nebi“ a že díky té návštěvě v nebi mohl později udělat v Telči film Až přijde kocour. Po prodělání nemoci byl slaboučkým chlapcem, který jedl jen chleba s medem, polévku a ovoce.
Roku 1951 absolvoval pražskou FAMU, kde studoval na filmové fakultě obor filmová fotografie a technika u profesora Karla Plicky, kterému také dělal asistenta. V 50. letech působil v Československém armádním filmu; tehdy byl rovněž přidělen k Vojenské kontrarozvědce. Se svým spolužákem Karlem Kachyňou na počátku 50. let 20. století natočil několik zajímavých dokumentárních filmů i svůj první celovečerní film Dnes večer všechno skončí (1954). Prvním jeho samostatným celovečerním filmem se stal snímek Touha (1958). Největší úspěch i všeobecnou pozornost však vzbudil až legendární film Až přijde kocour z roku 1963. Jeho posledním filmem z 60. let se stal pozdější trezorový snímek Všichni dobří rodáci z roku 1968.
Po srpnové invazi v roce 1968 byl politicky perzekvován a posléze emigroval a natáčel televizní a celovečerní filmy v Rakousku, ve Spolkové republice Německo, Socialistické federativní republice Jugoslávie, později ve Finsku, Francii, v Kanadě a v USA. V zahraničí natočil celkem 29 filmů. Od roku 1984 trvale žil ve Spojených státech amerických. Jako vysokoškolský pedagog působil na univerzitách ve Vídni, Salcburku, Mnichově a New Yorku. Naposledy působil na New York Film Academy, která dnes spravuje jeho rozsáhlou soukromou knihovnu. Vychoval řadu úspěšných studentů.
Po sametové revoluci se vrátil zpět do vlasti, aby zde v roce 1991 natočil film Proč Havel?, a pak roku 1999 svůj poslední celovečerní film Návrat ztraceného ráje. Do vlasti se vracel pravidelně, účastnil se filmových festivalů a obdržel mnohá ocenění. Od roku 2011 žil s nemocnou manželkou v Domě seniorů v Bystrém. Po smrti manželky v lednu 2012 se z Domu seniorů v Bystrém odstěhoval do soukromí. Poté pobýval v Přerově. Zemřel 15. listopadu 2019 ve věku 93 let.
Byl autorem knihy vzpomínek a lekcí o filmu Život a film. Scénář pro nový film, který se má odehrávat v Terezíně, nebyl realizován.
Vojtěch Jasný měl kožní poruchu vitiligo, projevující se bílými skvrnami na obličeji i rukou.
Ocenění V roce 1969 byl za film Všichni dobří rodáci oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Barceloně. Na Filmovém festivalu v Cannes roku 1969 za tento snímek získal cenu za nejlepší režii. Za svá díla sbíral ocenění na filmových festivalech v Cannes, San Sebastianu, Berlíně, Buenos Aires, New Delhi a mnoha dalších.
V roce 2003 byla Vojtěchu Jasnému udělena Cena za celoživotní přínos české kinematografii na festivalu Academia Film Olomouc. V roce 2007 převzal ocenění Český lev za dlouholetý umělecký přínos. V květnu 2013 mu byl udělen čestný titul doctor honoris causa Uměleckou radou JAMU v Brně, v létě roku 2013 obdržel v Karlových Varech Cenu prezidenta za přínos české kinematografii. Křišťálový glóbus, a dále v roce 2013 Výroční cenu Asociace českých kameramanů za hlubokou lidskost, kterou jsou prodchnuty jeho snímky, za filozoficky inspirující vnímání světa, silný morální rozměr jeho příběhů, výjimečnou vizualitu a nekonečnou touhu po pravdě a spravedlnosti, kterou byla prodchnuta nejen jeho filmografie, ale i celý jeho život.
Vojtěch Jasný byl také dědečkem jiného filmaře, německého režiséra a spisovatele Marcela Jasného. O zbytku rodiny není známo mnoho; Vojtěch a jeho vnuk měli vždycky vzdálený vztah, částečně ovlivňovaný tím, že žili ve dvou různých zemích, Marcelův otec se přestěhoval do Německa, když byl Marcel ještě malý chlapec.
Filmografie, výběr
Film 1954 Dnes večer všechno skončí – s Karlem Kachyňou 1957 Zářijové noci 1958 Touha 1960 Přežil jsem svou smrt 1961 Procesí k panence 1963 Až přijde kocour 1966 Dýmky 1968 Všichni dobří rodáci 1969 Česká rapsodie 1991 Proč Havel? 1999 Návrat ztraceného ráje
Televize 1965 Magnetické vlny léčí
Odkazy
Reference Vojtěch Jasný chystá film o Terezíně Zemřel režisér i odbojář Jasný, autor Všech dobrých rodáků Aiden Stefenson, editor. New Generation Old Legacy, Volume Four 1979-1999. Bertelsmann Group. S. 327–329
Literatura
Externí odkazy
Vojtěch Jasný v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Britské listy, 26. 7. 2004 Vojtěch Jasný na oficiálním webu ČR Vojtěch Jasný chystá film o Terezíně Český rozhlas, 11. 6. 2008 VOJTĚCH JASNÝ profil v projektu Zlatá šedesátá Český lev 2020 na Wiki.iDNES.cz Vojtěch Jasný – život a film na webu České televize
Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští fotografové Kategorie:Američtí režiséři Kategorie:Američtí fotografové Kategorie:Absolventi FAMU Kategorie:Absolventi Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí Kategorie:Držitelé Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii Kategorie:Nositelé medaile Artis Bohemiae Amicis Kategorie:Držitelé ceny Křišťálový glóbus Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kategorie:Držitelé Výroční ceny AČFK Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Emigranti po srpnu 1968 Kategorie:Američané českého původu Kategorie:Narození v roce 1925 Kategorie:Narození 30. listopadu Kategorie:Narození v Kelči Kategorie:Úmrtí v roce 2019 Kategorie:Úmrtí 15. listopadu Kategorie:Úmrtí v Přerově Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé Ceny prezidenta MFF Karlovy Vary