Vila je samostatně stojící obytná budova pro jednu nebo několik rodin, obvykle s jedním až dvěma nadzemními podlažími, zahradou a případně garáží. Vystavěna je z cihel nebo z betonu. Souvislá zástavba vil tvoří vilovou čtvrť.
Jako vila se v češtině zpravidla označuje takový rodinný dům, který má kromě bydlení též funkci společenskou a reprezentační a zajímavější architektonické řešení.Realitní poradna - Dobrý den, rád bych se zeptal jaký je rozdíl mezi domem (tedy obytným domem) a vilou, případně residencí., Bydlet.cz, 30. 6 .2011, Nikol Kiššová Rozdíl mezi vilou a rodinným domem není jednoznačně definován a lze jej určovat spíše citem, přičemž tkví ve velikosti domu a společenském postavení stavebníka.Rozdíl mezi vilou a rodinným domem , Domácí opravy, 31. 3. 2019
náhled|Ludwig Mies van der Rohe: Funkcionalistická vila Tugendhat v Brně
Antika
Villa rustica bylo ve starověkém Římě pohodlné až přepychové venkovské obydlí majitele statku, uprostřed hospodářských stavení, polí a zahrad. Nejstarší takové stavby byly nalezeny ve starověkém Egyptě, jejich typologie však není dostatečně prozkoumána. Velkého rozmachu doznaly vily ve starověkém Římě, kde venkovské nebo předměstské vily (villa suburbana) patřily k odznakům bohatství majetných vrstev. Dobře zachované zbytky vily z této doby se nacházejí ve vykopávkách v Pompejích a Herculaneu, dalším význačným příkladem je císařská Hadrianova vila poblíž Tivoli. Z Apeninského poloostrova se vily s římskou kolonizací rozšířily do Středomoří i dále do Francie, Španělska, Porýní až na Britské ostrovy a k Černému moři. Městské vily se ve starověkém Římě označovaly jako domus.
Renesance Druhou velkou vlnu výstavby vil přinesla italská renesance. Lehké stavby s pravidelným půdorysem stojí uprostřed zahrady a obydlí je s ní těsně propojeno schodišti, portikem nebo salou terrenou. Nejproslulejším stavitelem vil byl Andrea Palladio, jehož La Rotonda u Vicenzy byla na dlouhou dobu vzorem stavitelům v celé Evropě.
Vily 19. století Od 19. století si i bohatí měšťané opět začali pořizovat předměstská a venkovská sídla uprostřed zeleně, často ve slohu římských a renesančních vil. Tak vznikla čtvrť bohatých vil například v pražské Troji a Bubenči, známá je Vila Lanna nebo Gröbeho vila na Vinohradech.
Vily 20. století v českých zemích Velká vlna výstavby vil nastala v Československu v meziválečných letech; v příznivém ekonomickém období tak vznikla řada vilových čtvrtí (např. Střešovice, sídliště Na Babě nebo Barrandov v Praze, Masarykova čtvrť v Brně). Na zakázku majetných zadavatelů přitom vznikly stavby významných architektů (například Vila Tugendhat v Brně nebo Bílkova a Müllerova vila v Praze).
Odkazy Reference
Literatura W. Koch, Evropská architektura: encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha: Universum 2008 J. Máchalová, Příběhy slavných italských vil. Praha: KANT 2010 Ottův slovník naučný, heslo Villa. Sv. 26, str. 698 J. Rampich, Rodinný dům ze všech stran. Praha: Grada 2011
Související články Rodinný dům
Externí odkazy
Slavné vily
Kategorie:Domy