Praha-Vršovice je železniční stanice, která se nachází převážně ve Vršovicích podél hranice Nuslí (Severní drážní věže a věž vedle mostu u Otakarovy ulice jsou na katastru Nuslí a mají nuselská popisná čísla), rozplety u severozápadního zhlaví v oblasti bývalé stanice Královské Vinohrady v ulici Pod Nuselskými Schody spadají do katastru Vinohrad. Nádražní budova se nachází na adrese Ukrajinská 304/2b.
Poloha náhled|vlevo|Nástupiště náhled|Nádražní budova a část kolejiště náhled|Pokladny Nádraží leží na trati 220 z Prahy hlavního nádraží do Českých Budějovic, jejíž příměstský úsek do Benešova u Prahy je uveden v souhrnném jízdním řádu pod číslem trati 221. Trať je součástí celostátní dráhy. Ve stanici začíná regionální dráha 210 na Dobříš a do Čerčan, původně místní dráha Nusle–Modřany, později po prodloužení zvaná Posázavský Pacifik. Od doby výstavby Nového spojení byla stanice uvedena i v tabulce jízdního řádu trati 011 do Kolína a 010 do České Třebové, protože některé rychlíky z této trati byly přes Prahu vedeny po nákladní trati přes Malešice, která do té doby v jízdním řádu osobních vlaků uvedená a číslovaná nebyla. Osobní nádraží (v zahradách Nuselského zámku) tvořilo celek se seřaďovacím nádražím Praha-Vršovice, táhnoucí se až do Strašnic, v (do) jehož prostoru byla v letech 2018–2020 přeložena trať směrem na České Budějovice.
Historie Konec devatenáctého století – první republika náhled|Dvojjazyčné informační tabulky v českém a německém jazyce z doby společné monarchie s informací o nadmořské výšce Ačkoliv trať z Prahy do Budějovic uvedla soukromá společnost KFJB do provozu již v roce 1871, zpočátku první stanicí po Praze byla až Hostivař. Až 1. března 1882 bylo uvedeno do provozu nádraží Nusle a roku 1886 bylo dokončeno seřaďovací nádraží. Osobní nástupiště a nádražní budova byly na vršovické straně dráhy, kolejiště a budovy nákladového a seřaďovacího nádraží na nuselské straně. 1. listopadu 1882 byla do nádraží zaústěna i nová spojka od Vyšehradu, vedoucí z Nuselského údolí přes železniční mosty v Křesomyslově (tehdy nuselské Soběslavově) a Bělehradské ulici. Menší most, dosud funkční, byl zbudován i v Závišově ulici v areálu Nuselského pivovaru. Nádraží Nusle místní dráhy do Modřan (dnes trať 210), zprovozněné rovněž roku 1882, leželo původně asi půl kilometru blíže k Bohdalci, ale brzy bylo přemístěno do nádraží dráhy císaře Františka Josefa a jeho původní objekty byly opuštěny. Mezitím byla říšským zákonem číslo 51 z 8. dubna 1884 KFJB zestátněna a provozovatelem se staly c. k. rakouské státní dráhy KkStB. 1. října 1888 přibyla na trati ještě nedaleká zastávka Královské Vinohrady u Nuselských schodů. Roku 1899 byla stanice i její výtopna Nusle dále rozšířena. 21. prosince 1918 tudy projížděl nedlouho po poledni zvláštní vlak o devatenácti vagonech, přivážející prezidenta Masaryka s doprovodem do osvobozené vlasti.PRECLÍK, Vratislav: Z Horního Dvořiště do Českých Budějovic (triumfální příjezd prezidenta Masaryka do vlasti 20. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, listopad - prosinec 2003, roč.XI. čís. 55-56. ISSN 1210-1648, str.7 – 11 Vlak nezastavil, pouze zpomalil, aby mohl pan prezident shromážděné občany z okna vlaku pozdravit. Roku 1919 byla zprovozněna nákladní trať z nádraží Nusle-Vršovice na libeňské horní nádraží. 31. prosince 1919 bylo uvedeno do provozu nové seřaďovací nádraží, táhnoucí se až do Strašnic, přes jehož plochu byl již roku 1913 zřízen příhradový most od Vršovic na Bohdalec. Bývalé nuselské nádraží, jehož budova dosud slouží v Ukrajinské ulici, spojovala železniční vlečka také s Nuselským pivovarem. Podchod zbudovaný na osobním nádraží Praha-Nusle za první republiky (dosud sloužící) nebyl však tehdy dokončen a na nuselské straně uzavřen.
Pražské povstání (květen 1945) V sobotu 5. května 1945 po vypuknutí pražského květnového povstání se velení ilegální vojenské odbojové (povstalecké) skupiny Trávnice přesunulo do prostoru vršovického nádraží a po dohodě s přednostou nádraží vrchním inspektorem R. Hladíkem zde bylo ještě téhož dne ve 22.00 zřízeno v místnostech ČSD povstalecké velitelství. To podchycovalo spontánně probíhající akce železničářů a lidových dobrovolníků, kteří se aktivovali na tomto úseku, formovalo z nich jednotky dobrovolníků, vyzbrojovalo je a poskytovalo jim základní bojový výcvik. Povstalečtí zbrojíři Trávnice spolu s dělníky z vršovického závodu ETA (dislokovaného v těsné blízkosti vršovického nádraží na katastru Nuslí) postupně vytvořili (nebo přestavěli) ve Vršovicích, poblíž mostů u Edenu, několik souprav improvizovaných obrněných vlaků. Základ těchto vlakových souprav tvořily většinou ukořistěné německé vlaky, které dobyli povstalci na různých místech Prahy. Bojového zodolnění vagonů a lokomotiv se dosahovalo dodatečně přidávanými pancéřovými pláty. Palebnou sílu vlaků zajišťovaly většinou ukořistěné německé protiletadlové rychlopalné kanóny ráže 30 mm a trojhlavňové velkorážní kulomety (ráže 15–22 mm) umísťované v betonových skružích na plošinových vagonech. Obrněné vlaky operovaly v úseku vršovického nádraží a zasáhly i do bojů na jiných místech celé pražské povstalecké jihovýchodní fronty (ve Vršovicích, Nuslích, Michli a na Spořilově).
Sedmdesátá léta 20. století – rok 2008 náhled|Provozní budova na nuselské straně (Ukrajinská 305/3) V 70. letech 20. století prošlo seřaďovací nádraží komplexní přestavbou a modernizací. Původně měla být zbourána i stávající budova osobního nádraží, nakonec zůstala zachována, ale byla k ní přibudována přízemní hala s pokladnami; vybudovány byly podchody a krytá nástupiště, Otakarova ulice v Nuslích (celá jihovýchodní strana ulice směrem k náměstí, včetně budov Výzkumného ústavu dřevařského, byla „odstřelena“ v roce 1967) byla přeložena a rozšířena a překlenul ji nový vzpěradlový most pro automobily i MHD. Pod starým sousedním mostem jezdí pouze automobily a protéká částečně zakrytý potok Botič od Grébovky do Nuslí.
Stanice se někdy před rokem 1987 stala kolektivním nositelem vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.Otisk razítka stanice Praha-Vršovice s úajem o vyznamenání (pořízen 16.05.1987)
Od roku 2003 je ve stanici nainstalován hlasový a vizuální informační systém pro cestující mikroVOX HIS Voice, který ohlašuje příjezdy, odjezdy vlaků a další informace. V roce 2002 byly staniční budova a provozní budova zapsány do seznamu kulturních památek. Během let 2007 a 2008 prošla nádražní budova rekonstrukcí, při níž byla odstraněna přístavba ze 70. let 20. století, a slavnostně byla znovuotevřena 10. října 2008.
Současnost a budoucnost Nádražím procházejí vlakové linky Esko Praha č. S9, S8 a S88. Před nádražím lze přestoupit na tramvajové linky v zastávce Nádraží Vršovice, nedaleko je autobusová zastávka Ukrajinská na linkách spojujících Vršovice, Nusle a Michli. Roku 2011 byla před nádraží po mnoha letech plánů prodloužena autobusová linka 193 směrem od Pankráce a Nuslí. Od roku 2021 tam jezdí od Nuselské radnice přes náměstí Bratří Synků také tramvajová linka č. 19. V roce 2018 začala celková rekonstrukce kolejí, rekonstrukce nástupišť a stavba čtvrtého nástupiště a prodloužení podchodu do Bartoškovy ulice v Nuslích. Nový podchod do Nuslí, otevřený do malého náměstíčka s parkem v Bartoškově ulici, poblíž nuselských ulic Pernštejnských, Rostislavovy, U Křížku, Čestmírovy a Mojmírovy, byl zprovozněn v roce 2021. V budoucnu by také přes nedaleké nuselské náměstí Bratří Synků měla vést linka DMetro D: nové názvy stanic a zlepšení dopravy i životního prostředí, in Tučňák 6 /2026, str. 4 - 5 , měsíčník městské části Praha 4, červen 2026 pražského metra. Od ledna roku 2022 je železniční provoz ve stanici Praha-Vršovice řízen z CDP Praha, dispečerského sálu 3B, jako součást DOZ Praha-Uhříněves - Lysá nad Labem (mimo). V technologické budově je současně umístěno pracoviště nouzového ovládání PPV Praha-Vršovice umožňující řízení stanic Praha-Zahradní Město a Praha-Vršovice.
Pravidelné osobní vlaky v roce 2026 +Dálkové spojeLinkaDopravceTrasaPoznámkaEx3České dráhyBrno hl. n. – Pardubice hl. n. – Praha-Vršovicepouze spoj rj 578Ex7České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.pouze spoj IC 544R9Praha-Vršovice – Havlíčkův Brod – Brno hl. n.R17Praha hl. n. – České Budějovice/České Velenice/Wien FJBR18Praha-Vršovice – Luhačovice/Veselí n. Moravou/Zlín středR19Praha-Vršovice – Česká Třebová – Brno hl. n. +Regionální spojeLinkaDopravceTrasaPoznámkaČeské dráhyPraha hl. n. – Vrané nad Vltavou – ČerčanyMilovice – Praha hl. n. – Benešov u PrahyPraha hl. n. – Vrané nad Vltavou – DobříšPraha-Holešovice – Benešov u Prahy – TáborT8KŽC DopravaPraha hl. n. – Vrané nad Vltavou – Čerčanyhistorický sezónní vlak
Dřívější názvy 1882–1912 Nusle-Wrschowitz (do 1902 Nusle) 1912–1918 Wrschowitz-Nusle 1918–1939 Vršovice-Nusle (od 1922 Praha-Nusle) 1939–1941 Werschowitz-Nusl / Vršovice-Nusle 1941–1945 Prag-Werschowitz / Praha-Vršovice 1945–dosud Praha-Vršovice
Galerie
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Seznam železničních stanic v Praze
Externí odkazy
České dráhy: Praha-Vršovice Železniční uzel Praha-Vršovice, Hornictví.info, Technické památky Nádraží Praha-Vršovice na stránkách Pražská informační služba Nádraží Praha-Vršovice na stránkách o pražské MHD Praha-Vršovice na Atlas Drah
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Vršovice Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1880 Kategorie:Postaveno v Česku 1880 Kategorie:Železniční trať Praha – České Budějovice Kategorie:Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš Kategorie:Doprava ve Vršovicích Kategorie:Stavby ve Vršovicích Kategorie:Stavby v Nuslích (Praha 4) Kategorie:Doprava v Nuslích (Praha 4) Kategorie:Kulturní památky ve Vršovicích Kategorie:Pražské památky