John James Osborne [ozbón] (12. prosince 1929 – 24. prosince 1994) byl anglický dramatik, scenárista a herec. Je známý psaním prózy, která kritizuje zavedené společenské a politické normy. Jeho nejznámějším dílem je Ohlédni se v hněvu (1956). Patřil k literární skupině tzv. rozhněvaných mladých mužů.
Osborne byl proslulý svým násilným jazykem, a to nejen ve prospěch politických kauz, které podporoval, ale také proti své vlastní rodině.
Osborne se narodil jako syn barmanky Nellie Beatrice Grove a Thomase Godfreyho Osbornea, komerčního umělce a reklamního textaře pocházejícího z Jižního Walesu.
John Osborne studoval na Belmont College v Devonu, ale v roce 1945 byl vyloučen. Dle jeho slov to bylo proto, že vrátil úder řediteli, který ho udeřil za to, že poslouchal vysílání Franka Sinatry. Jiný bývalý žák však tvrdil, že Osborne byl přistižen při rvačkách s ostatními žáky a ředitele nenapadl. Brzy začal pracovat v divadle, nejprve jako asistent režie, později i jako herec. Roce 1963 získal Oscara za adaptaci Toma Jonese.
Po závažných problémech s játry v roce 1987 se Osborne stal diabetikem a musel si aplikovat inzulín dvakrát denně. Zemřel v roce 1994 na komplikace způsobené cukrovkou ve věku 65 let ve svém domě v Cluntonu, ve Shropshiru.
Dílo Jeho dílo vychází z myšlenek rozhněvaných mladých mužů, jejichž byl výraznou osobností, později – v 70. a 80. letech – se pokoušel o avantgardní přístup, který se ne vždy setkal s úspěchem, často vyzněl nepřesvědčivě. Tvorba J. Osborna výrazně ovlivnila nejen britské, ale i světové divadlo.
Osobní nepřítel Ďábel v ní Ohlédni se v hněvu – 1956, zfilmováno. V této hře stvořil prototyp „rozhněvaného mladého muže“, který revoltuje proti tradičním hodnotám anglické společnosti. Jimmy Porter je mladý revoltující intelektuál dělnického původu. Kritizuje rozkastování společnosti na lepší a horší. Útočí především na své blízké, zejména na svou ženu Alison (dcera koloniálního důstojníka). Tyto konflikty vedou k manželské krizi a k odloučení. Na konci této hry však manželé k sobě nachází cestu. Komik – 1957 Svět Paula Slickeyeho – 1959, protiměšťácká fraška Luther – 1961, historická hra Krev Bambergů – 1962 Nepřípustné svědectví – 1964 Můj vlastenec – 1965 Hotel v Amsterodamu – 1968 Pocit lhostejnosti Deja Vu 1991 – pokračování jeho nejlepšího díla Ohlédni se v hněvu, zdaleka nedosahuje jeho kvalit.
Mimo dramat psal také scénáře, většinou se jednalo o adaptace jeho vlastních her. Dále je potřeba zmínit jeho hereckou kariéru, zahrál si např. ve filmu Get Carter a Flash Gordon.
Jeho dvoudílná autobiografie byla oceněna řadou cen, ačkoli se často jednalo spíše o ocenění celoživotního díla než tohoto díla. Člověk lepšího postavení – 1981 Takřka gentleman – 1991
Odkazy Reference
Související články Anglická literatura Rozhněvaní mladí muži Seznam anglických spisovatelů
Externí odkazy
Kategorie:Angličtí dramatici Kategorie:Rozhněvaní mladí muži Kategorie:Narození v roce 1929 Kategorie:Úmrtí v roce 1994 Kategorie:Držitelé Oscara za nejlepší adaptovaný scénář Kategorie:Držitelé ceny BAFTA Kategorie:Muži Kategorie:Zemřelí na diabetes mellitus Kategorie:Narození 12. prosince Kategorie:Úmrtí 24. prosince