Milíčovský les a rybníky je přírodní památka o rozloze 81,97 ha, která zahrnuje lesní komplex s přilehlými Milíčovskými rybníky mezi pražským sídlištěm Jižní Město (u usedlosti Milíčov) a dálnicí D1 poblíž místní části Kateřinky městské části Praha-Újezd, v přírodním parku Botič–Milíčov. Spravuje ji odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Je součástí evropsky významné lokality Natura 2000 – Milíčovský les. Přírodní památkou byla vyhlášena roce 1988 jako ochrana významných lesních a mokřadních společenstev rostlin a živočichů.
Půdní pokryv je zde tvořen jílovitou kambizemí, pseudoglejí a glejí na podkladu břidlic svrchního protozoika.
Z celkové rozlohy 81,97 ha tvoří 75,4 ha lesní porosty a 6,57 ha porosty nelesní. Vlastníkem lesa je Hlavní město Praha, správcem lesa je Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy a údržbu provádějí Lesy hl. m. Prahy. Ze stromových porostů jsou nejvíce zastoupeny dub zimní a habr obecný – jedná se tedy o les listnatý s menšími lokalitami smrku. Od roku 2007 probíhá v lese probírka těchto smrkových lokalit a jejich nahrazování původními listnatými dřevinami – dub, jedle, lípa, buk. Většinová část lesa je však velmi stará, drtivou většinu rozlohy lesa zaujímají stromy, vysazené v letech 1890–1910. Tento jev je dán malou obnovou lesa ve 2. polovině 20. století.
Lesní porosty jsou domovem mnoha druhů ptáků. V podrostu pak můžeme nalézt brouky jako tesaříka obrovského, díky němuž je území zařazeno mezi významné evropské lokality v rámci Natura 2000, či chráněného krajníka obecného. V nejvlhčích částech lesa se nachází bohaté bylinné patro. Důležitou součástí přírodní památky jsou také mokřadní porosty v litorálu rybníků s výskytem řady mokřadních druhů střevlíků, motýlů, vážek, motýlic a šídel a samotný systém pěti Milíčovských rybníků ležících na Milíčovském potoce. Ty byly vybudovány na bývalých mokřadech a prameništích. Nazývají se Milíčovský rybník, Kančík, Homolka, Vrah a Šáteček. Poslední dva zmiňované již neleží na území přírodní památky. Tyto rybníky jsou útočištěm řady obojživelníků, ptáků a jsou lemovány rákosovými a ostřicovými porosty, které postupně přechází v olšiny. Z nelesní vegetace je dále významná především velká podmáčená ostřicová louka v severní části území.
Historie náhled|vlevo|upright|Probírka smrkové části lesa
Milíčovský les byl založen v 18. století jako obora s bažantnicí. V 19. století byl známým loveckým revírem o jehož slávu se postaral Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, mimo jiné zakladatel průhonického parku. Kromě nedalekého statku Milíčov zde existovala i hájovna Český Milíčov. Tehdy zde byly vysázeny stanovištně nevhodné dřeviny jako smrk ztepilý (Picea abies), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii var. Menziesii), dub červený (Quercus rubra), topol kanadský (Populus x canadensis), modřín opadavý (Larix decidua), trnovník akát (Robinia pseudoacacia).
Původní rybníky, které se nacházely severozápadně směrem od Milíčovského rybníka, byly v minulosti zazemněny a na jejich tehdejším místě se dnes nachází především vlhké louky, rákosiny ale také řada vrbin. Výstavba z 80. let 20. století vedla k významnému odvodnění. V dnešní zástavbě Nové Kateřinky se dříve nacházel potok po němž dnes zbyla v lese jen vlhká strouha. Les tehdy býval mnohem vlhčí než dnes. S tím souvisí zánik a ohrožení mnoha druhů převážně rostlin.
Před výstavbou Jižního města pokrývaly přírodní památku velké porosty se sasankou hajní (Anemone nemorosa), jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis), ptačincem velkokvětým (Stellaria holostea).Velké množství ohrožených druhů jako je vrba plazivá (Salix repens), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), zvonek hadincový (Campanula cervicaria), česnek hranatý (Allium angulosum), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), plamének přímý (Clematis recta), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) nebo dřín jarní (Cornus mas) již nebyla delší dobu nalezena. Tyto rostliny zde dnes již nenajdeme díky velkému sešlapu turisty a dále pak díky vysoušení v důsledku výstavby právě Jižního města.
Předmět ochrany Předmětem ochrany přírodní památky Milíčovský les a rybníky jsou soubory přirozených doubrav, olšin, vlhkých luk a rybníků, dále pak společenstva rostlin a biotop chráněných živočichů. Jedná se o významné útočiště obojživelníků a hnízdiště ptactva. Předmětem ochrany navržené evropsky významné lokality Milíčovský les je tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), který se v České republice vyskytuje velmi ojediněle. Jejich populace jsou velmi malé z důvodu velkého množství přirozených nepřátel. Tato lokalita tvoří část přírodní památky Milíčovský les a rybníky a nachází při jejím severovýchodním okraji.
Přírodní podmínky
Geologie Jedná se o mírně zvlněné území s nadmořskou výškou 265–295 metrů nacházející se v Pražské plošině a je na kontaktu s Průhonickou a Uhříněvskou plošinou. Podloží tvoří převážně břidlice svrchního proterozoika štěchovicko-zbraslavské skupiny, které jsou překryty jílovitou kambizemí, místy pseudogleji a gleji. Milíčovský les je tvořen zejména živnými stanovišti nižších poloh, které vyhovují především dubu, habru obecnému a lípě.
Hydrologie
Součástí přírodní památky Milíčovský les a rybníky jsou tři ze soustavy rybníků ležících na Milíčovském potoce. V pořadí po jeho toku to jsou: Milíčovský (Nový) rybník (největší rybník soustavy, k. ú. Újezd u Průhonic) Kančík (nejmenší, k. ú. Újezd u Průhonic) Homolka (Chaťák, k. ú. Újezd u Průhonic) Další dva rybníky soustavy již leží mimo vymezení přírodní památky, která končí na západním břehu rybníka Vrah: Vrah (druhý největší, s ostrovem, k. ú. Újezd u Průhonic) Šáteček či Šátek (k. ú. Petrovice – vznikl až ve druhé polovině 20. století jako retenční nádrž)
Flora
Společenstva
Společenstva vzplývavých vodních rostlin svazu Lemnion minoris a Potamion Trhutka plovoucí (Riccia fluitans) – vzácně, rdest maličký (Potamogeton pusillus), rdest kadeřavý(P. crispus), rdest hřebenitý (P. pectinatus), rdest vláskovitý (P. trichoides) – silně ohrožený, lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum), růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum), rdest světlý (Potamogeton lucens) – vzácně Společenstva vysokých bylin litorálů rybníků svazu rákosin Phragmition communis Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), rákos obecný (Phragmites australis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), sítina rozkladitá (Juncus effusus), zblochan vodní (Glyceria maxima), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) Společenstva eutrofních porostů na bahnitém substrátu svazu Oenanthion aquaticae Halucha vodní (Oenanthe aquatica), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa) a azola zpeřená (Azolla filiculoides), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus)-ohrožená, tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides) Společenstva vysokých ostřic svazu Caricion gracilis Ostřice štíhlá (Carex acuta) – spíše mezernaté, ostřice ostrá (C. acutiformis), ostřice měchýřkatá (C. vesicaria), ostřice liščí (C. vulpina), ostřice pobřežní (C. riparia), ostřice dvouřadá (C. disticha), ostřice obecná (C. nigra), ostřice Otrubova (C. otrubae), ostřice trsnatá (Carex cespitosa) – vzácná Vlhké louky svazu Calthion Starček vodní (Senecio aquaticus) Olšiny svazu Alnion glutinosae Kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) – ohrožený,ostřice vyvýšená (Carex elata) – ohrožená Dubohabřiny svazu Carpinion betuli Jilm drsný (Ulmus glabra), jilm vaz (U. laevis), třešeň obecná (Prunus avium), lípa srdčitá (Tilia cordata), křivatec luční (Gagea pratensis s.l.), orsej jarní (Ficaria verna), sasanka hajní (Anemone nemorosa), dub letní (Quercus robur), dub zimní(Q. petraea), bříza bělokorá (Betula pendula), netýkavka malokvětá(Impatiens parviflora), habr obecný (Carpinus betulus), psineček psí (Agrostis canina) Acidofilní doubravy svazu Genisto germanicae-Quercion Kostřava ovčí (Festuca ovina), černýš luční (Melampyrum pretense), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), violka psí (Viola canina)
Další rostliny náhled|Vlhká louka s rákosovými porosty
Z bezcévných rostlin se zde nachází například ohrožená měchýřočepka široústá (Physcomitrium eurystomum Sendtn.), pozornost vyžadující rokýtek nízký (Amblystegium humile), či relativně běžný dvouhrotec chlumní (Dicranum montanum) a trhutka plovoucí (Riccia fluitans L.), Z hlediska cévnatých rostlin jsou důležité zejména vlhké louky, kde se nachází velké množství druhů. Jedná se zejména o ohrožený vstavač májový (Dactylorhiza majalis subsp. Majalis), který můžeme nalézt na SZ okraji rybníka Vrah, ohrožený kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), dále pak zde můžeme nalézt nejrozšířenější rostoucí druh orchideje v České republice, bradáček vejčitý (Listera ovata), či bylinu z čeledi kosatcovitých kosatec žlutý (Iris pseudacorus L., ), a dále pak pro podmáčené louky typický blatouch bahenní (Caltha palustris). Z trav se zde vyskytuje například bika bělavá (Luzula luzuloides) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa), lidově přezdívaná hříšná tráva. Z pryskyřníkovitých rostlin jsou zde zastoupeny pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), orsej jarní (Ficaria verna, syn. Ranunculus ficaria). Mimoto se zde nachází celá řada dalších pro louky běžných druhů rostlin jako je vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), rod zvonek (Campanula),rod pcháč(Cirsium),rod ocún (Colchicum L.) a svízel plazivý (Galium aparine). Děhel lesní (Angelica sylvestris) může být pozorován jak na okrajích lesů , tak i na loukách. Na okrajích lesa či podél cest se pak můžeme často setkat s bezem černým (Sambucus nigra) a brslenem evropským (Euonymus europaeus)
Lesní dřeviny Nejvíce zastoupenou dřevinou je dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur), jedná se přibližně o 66 %. Výrazně menší zastoupení má lípa srdčitá (Tilia cordata) – 11 %, dále pak bříza bělokorá (Betula pendula) – 9 %, smrk ztepilý (Picea abies) – 6 %, olše lepkavá (Alnus glutinosa) – 4 %, habr obecný (Carpinus betulus) – 1 %. Velkou zajímavostí je ojedinělý výskyt třešně ptačí (Prunus avium) V lese dále můžeme objevit malé porosty douglasky tisolisté Douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii var. menziesii), dubu červeného (Quercus rubra), topolu kanadského (Populus x canadensis), modřínu opadavého (Larix decidua) a trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia).
Mykoflora Holubinka olšinná (Russula alnetorum, R. pumila), špička rohonohá (Marasmius ceratopus = cohaerens), zvonovka bledá (Nolanea nitens), pavučinec hezoučký (Cortinarius pulchellus), kržatka namasovělá (Flammulaster subincarnatus), helmovka obdivuhodná (Mycena mirata), helmovka Maireova (Hemimicena mairei) a křehutka orobincová (Psathyrella typhae)
Fauna
Motýli Motýli zde žijící jsou vázáni zejména na okolí rybníků a mokřady. Jedná se o ve vrbinách žijící píďaličku zejkovanou (Anticollix sparsata), pouzdrovníčka (Coleophora zelleriella), vrbkovníčka (Mompha lacteella), vrbkovníčka (Mompha propinquella ), dále je to pak šedokřídlec vrbový (Pterapherapteryx sexalba), který je relativně hojný a je indikátorem 2. stupně a vztyčnořitka vrbová (Clostera anastomosis), která je rovněž indikátorem 2. stupně. Na rákosu můžeme nalézt například motýla s názvem plavokřídlec pobřežní (Leucania obsoleta), který se v Praze vyskytuje ojediněle. Na ostřicích se vyskytuje indikátor 2. stupně žlutavka bahenní (Macrochilo cribrumalis), na topolech pak například jarnice topolová (Orthosia pomleti).