Richard hrabě Belcredi (12. února 1823 JimramovMatriční záznam o narození a křtu – 2. prosince 1902 GmundenMatriční záznam o úmrtí a pohřbu, snímek 00360) byl rakouský politik z moravské větve původně italského šlechtického rodu Belcrediů; ministerský předseda Rakouska a český místodržící.
Život náhled|vlevo|Hrabě Richard Belcredi Pocházel ze starého lombardského patricijského rodu povýšeného v roce 1769 do hraběcího stavu a později usazeného na Moravě. Narodil se na zámku Jimramov jako mladší syn Eduarda Belcrediho (1786–1838) a Marie, rozené hraběnky Fünfkirchenové (1790–1860). Richard Belcredi studoval v Litomyšli gymnázium a v Praze a Vídni práva. V roce 1844 vstoupil do státních služeb jako konceptní praktikant u moravskoslezského gubernia, ještě téhož roku byl přidělen ke krajskému úřadu v Brně a od roku 1846 působil jako krajský komisař v Olomouci. V revolučním roce 1848 ze státní služby vystoupil a několik let žil ve Štýrském Hradci, kde se soukromě nadále vzdělával. Do státní správy se vrátil v roce 1854 jako krajský ve Znojmě, odkud byl v roce 1860 přeložen do Opavy na pozici místodržitelského rady a provizorního zemského hejtmana. V letech 1861–1863 byl zároveň poslancem Slezského zemského sněmu a Říšské rady (1861–1865). V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska (v jiných korunních zemích monarchie se tato funkce nazývala místodržícím).Přehled představitelů státní správy ve Slezsku na webu worldstatesmen dostupné online Ve Slezsku se prosadil jako vynikajicí řečník s právnickým přehledem obohaceným o zkušenosti ve státní správě.
V dubnu 1863 byl povolán jako místodržitelský viceprezident do Prahy, kde se o rok později stal skutečným místodržitelem Českého království (1864–1865).Přehled představitelů státní správy v Čechách na webu worldstatesmen dostupné online Po rezignaci na poslanecký mandát ve Slezsku byl v doplňovacích zemských volbách v Čechách v únoru 1864 zvolen i na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou.Das Vaterland, 2. 3. 1864, s. 2. Rezignoval v říjnu 1865.Fremden-Blatt, 6. 10. 1865, s. 3. Na sněm se vrátil ještě v doplňovacích volbách v září 1871.http://www.psp.cz/eknih/1870skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
„Ministerstvo tří hrabat“ Poté, co se císař František Josef I. v roce 1865 zklamán odklonil od liberálů kolem ministerského předsedy Antona von Schmerlinga kvůli neustálým turbulencím (viz Dějiny Rakouska), věnoval se osobě Richarda Belcrediho, známého svým konzervativismem a jmenoval jej státním ministrem a ministerským předsedou.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 303, 585Přehled představitelů státní správy Rakouska na webu worldstatesmen dostupné online Ve vládě zároveň vedl správu ministerstva policie.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 127 dostupné online Zprávu, že byl požádán, aby se ujal funkce státního ministra v čele vlády, přijal jako osobní oběť a ujal se jí pouze z pocitu zodpovědnosti věrného úředníka. Poté napsal své ženě: „císař je mnou přímo posedlý a prohlásil, že v této neveselé době plné nebezpečí ve mně spatřuje čestného muže, na kterého by se mohl bezvýhradně spolehnout. Kéž dostojím jeho očekávání a neodmítnu jedinou jeho naději“.
Ve funkci předsedy vlády proslul jako národnostně smířlivý politik se souhlasem pro zřízení samostatné správy jednotlivých zemí Rakouského císařství, souběžně prosazoval restruktualizaci výkonné a soudní moci. Do jeho politického programu decentralizace hodila vidle prusko-rakouská válka v roce 1866, kdy byl odsouzen k několikaměsíční nečinnosti, potýkal se s odporem centralistů a jeho bývalá popularita v Čechách značně utrpěla. Jako odpůrce rakousko-uherského vyrovnání nakonec na funkci prvního ministra rezignoval v únoru 1867.Československé dějiny v datech, Praha, 1987; s. 305
Po odchodu z úřadu předsedy ministerské konference žil několik let v Ženevě, po návratu do Rakouska působil v letech 1881–1895 jako prezident Správního soudního dvora ve Vídni.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 276 dostupné online V roce 1881 byl zároveň jmenován doživotním členem Panské sněmovny. Na půdě Panské sněmovny přednesl v roce 1882 projev k tématu rozdělení Karlovy univerzity na českou a německou část, tímto vystoupením znovu získal přízeň Čechů.Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1896); s. 650–651 (heslo Belcredi) ISBN 80-7185-057-8
V posledních letech života pobýval v Gmundenu v Horním Rakousku, kde zemřel na mrtvici 2. prosince 1902 ve věku 79 let. Pohřben byl v rodové hrobce v Jimramově.
Tituly a ocenění Jako příslušník staré šlechtické rodiny byl v roce 1857 jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 112 dostupné online a ve funkci českého místodržitele obdržel v roce 1863 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 110 dostupné online Byl nositelem několika vysokých státních vyznamenání, byl nositelem pruského Řádu koruny (1863) a po rezignaci na post ministerského předsedy obdržel v roce 1867 velkokříž Řádu sv. Štěpána.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 43 dostupné online V roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých, Zvláštní otisk Zpravodaje Heraldika a genealogie; Praha, 1991; s. 269Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
Manželství a potomci Oženil se 17. srpna 1854 ve Štýrském Hradci s baronkou Annou von Welden (1834–1918), dcerou generála Ludwiga Weldena.Ludwig von Welden na webu geni.com dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 66 dostupné online Měli spolu syna a dvě dcery.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 83–84 dostupné online
1. Ludvík Egbert (4. 2. 1856 Znojmo – 6. 9. 1914 Líšeň), c. k. komorník, tajný rada, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, manž. 1885 Marie von Franckenstein (25. 12. 1859 Mnichov – 9. 8. 1938 Gmunden) 2. Marie Karolína (6. 5. 1858 Znojmo – 22. 1. 1912 Bordighera), manž. 1882 Maximilián svobodný pán von Vittinghoff (7. 7. 1854 Budíškovice – 29. 10. 1926 Alland), c. k. rytmistr 3. Karolína Kristýna (20. 11. 1863 Praha – 29. 7. 1923 Gmunden), dáma Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni
Zajímavost V roce 1888 byla na jeho počest pojmenována jedna z významných pražských ulic, spojující Letnou s Holešovicemi jako Belcrediho třída. Tento název jí vydržel až do německé okupace a pak ještě krátce po skončení války. Od roku 1990 nese ulice jméno Milady Horákové.
Odkazy Reference
Literatura
KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Národní archiv, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky Praha, 2020; s. 70–71 ISBN 978-80-88304-18-0 POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 59–63 (heslo Belcredi) ISBN 978-80-85955-53-8
URBAN, Otto: Česká společnost 1848–1918; Praha, 1982; 690 s.
VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, 2011; s. 48–49 ISBN 978-80-7286-183-5
Externí odkazy Richard Belcredi na webu Rakouského parlamentu Richard Belcredi in: Encyclopedia Britannica
Richard Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Čeští místodržitelé Kategorie:Rakousko-uherští místodržitelé Kategorie:Poslanci Slezského zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Ministerští předsedové Rakouského císařství Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Čestní občané hlavního města Prahy Kategorie:Čestní občané města Kladna Kategorie:Čestní občané města Klatovy Kategorie:Čestní občané města Kolína Kategorie:Čestní občané města Pardubice Kategorie:Čestní občané města Hradce Králové Kategorie:Čestní občané města Polná Kategorie:Politici z Jimramova Kategorie:Narození 12. února Kategorie:Narození v roce 1823 Kategorie:Narození v Jimramově Kategorie:Úmrtí 2. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1902 Kategorie:Úmrtí v Gmundenu Kategorie:Muži