Tadeusz Borowski (12. listopadu 1922, Žytomyr – 3. července 1951, Varšava) byl polský básník, prozaik a publicista, vězeň nacistických koncentračních táborů.

Život Narodil se 12. listopadu 1922 v Žytomyru (dnes na Ukrajině). V mládí žil u své tety, protože jeho rodiče byli deportováni jako disidenti na Sibiř. Teprve v roce 1932 se jeho otec vrátil a rodina se přestěhovala do Varšavy. Po napadení Polska Německem v září 1939 bylo zakázáno jakékoliv vyšší vzdělání, a proto začal Borowski navštěvovat ilegální školy. Za těchto podmínek se mu podařilo v roce 1940 odmaturovat, počemž nastoupil ke studiu na tajné Varšavské univerzitě (obor Polský jazyk a literatura). Během studia pracoval jako noční hlídač ve skladu firmy Pędzich. Právě při této práci začal psát válečnou poezii a v roce 1942 vytiskl vlastním nákladem svou prvotinu Gdziekolwiek ziemia.

24. února 1943 byla zatčena Borowského snoubenka Marie Rundová a o den později i on samotný. Nejprve byl vězněn dva měsíce v proslulém vězení na Pawiaku ve Varšavě, odkud byl převezen transportem do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. V Auschwitz byl až do srpna roku 1944, kdy byl transportován do malého tábora Dautmergen (jedna z poboček koncentračního tábora Natzweiler) a odtud na začátku roku 1945 do Dachau, kde se již dočkal osvobození.

Až do září 1945 žil ve sběrném karanténním táboře v Mnichově. Po propuštění zůstal ještě několik měsíců v Mnichově, kde začal pracovat u Polského červeného kříže. Zde se snažil pátrat po své nezvěstné snoubence Marii a začal znovu psát.

Do Polska se Borowski vrátil až v červnu roku 1946. Tam se konečně setkal se svou snoubenkou Marií a oženil se s ní. Stal se asistentem na Varšavské univerzitě, působil jako šéfredaktor vlastního literárního měsíčníku Nurt a byl také redaktorem měsíčníku Świat Młodych. V letech 1949–1950 pracoval v Polském tiskovém středisku v Berlíně. 3. července 1951 zemřel na následky otravy výpary z plynových kamen (sebevražda). Je pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.

V knize Czesława Miłosze Zotročený duch, která (mimo jiné) popisuje příklon některých polských spisovatelů ke stalinismu, vystupuje jako spisovatel s označením Beta.

Dílo náhled|253x253px|Tadeusz Borowski (vlevo) Ještě předtím, než se po válce stal slavným díky kontroverzním povídkám z prostředí koncentračních táborů, vydal během okupace vlastním nákladem debutantskou sbírku básní Gdziekolwiek ziemia (1942). Sám opsal 165 exemplářůSrov. Mokranowska, Z.: Okupacyjna poezja Tadeusza Borowskiego, in: Druga wojna światowa w literaturze polskiej i obcej, red. L. Ludorowski, Lublin 1994, s. 193. a označil je pořadovými čísly. Část výtisků rozdal přátelům a studentům polonistiky, zbytek tajně nabízeli knihkupci důvěryhodným zákazníkům.

V roce 1944, kdy už byl internován v Auschwitz, vyšla jeho druhá válečná sbírka poezie – Arkusz poetycki nr 2. Krátce po osvobození vydal v Mnichově sbírku básní Imiona nurtu (1945), v níž se odrazily jeho vězeňské zážitky. náhled|334x334px|Hrob Tadeusze Borowského ve Varšavě K psaní prózy, která jej později proslavila nejvíce, se rozhodl až po naléhání kamarádů, s nimiž zůstal do září 1945 v karanténním táboře nedaleko Mnichova. Připravili společnou publikaci o životě v Auschwitzu, jež nakonec vyšla v roce 1946 pod názvem Byliśmy w Oświęcimiu (Byli jsme v Osvětimi, 1946) – byl to soubor 15 autentických výpovědí lidí, kteří na vlastní kůži zažili hrůzy nacistických koncentračních táborů. Borowski sem umístil čtyři povídky – Dzień na Harmenzach (Den na Harmenzách), Proszę państwa do gazu (Račte, prosím, do plynu), U nas w Auschwitzu (U nás v Auschwitzu) a Ludzie, którzy szli (Lidé, kteří šli).

Povídková kniha Pożegnanie z Marią (Rozloučení s Marií), kterou vydal v Polsku krátce po válce v roce 1947, obsahovala dvě povídky ze sborníku Byli jsme v Osvětimi – Den na Harmenzách a Račte, prosím, do plynu a tři nové povídky – Rozloučení s Marií, Smrt povstalce a Bitva u Grunwaldu. Česky vyšla tato kniha až v roce 1987 a to značně rozšířená o další povídky, zejména o cyklus povídek Kamienny świat (Kamenný svět) a sbírku próz pro mládež Pewien žołnierz (O jednom vojákovi). Ve sbírce Kamenný svět se nachází i povídka Schillingerova smrt, která zpracovává stejnou událost jako Lustigova Modlitba pro Kateřinu Horoviczovou.

Povídky z knih Rozloučení s Marií (1947) a Kamenný svět (1948) se v 70. letech v Polsku staly součástí povinné školní četbyLiteratura Polska 1918–1975, sv. III, část 1., 1945–1975, red. A. Brodzka, T. Bujnicki, Warszawa 1996, s. 153.. náhled|Pamětní deska na domě, v kterém žil (ulica Kaliska 17, Varšava) Borowského povídky vzbudily v Polsku četné vášnivé diskuze – mnohým se příliš nelíbil drastický způsob popisu lágrové reality. Např. hlavní hrdina Tadek byl tzv. „człowiek zlagrowany“ – naprosto přizpůsobený životu v koncentračním táboře, žijící na úkor druhých. Borowski dal navíc Tadkovi mnoho svých rysů a uvedl jej do situací, které sám zažil. Čtenáři si jej pak ztotožňovali s autorem a odsuzovali ho. Záměrem spisovatele však bylo poukázat na fakt, že válka otřásla veškerými morálními hodnotami, považovanými za základ naší civilizace a kultury. Jako první v literatuře o koncentračních táborech se Borowski postavil proti dělení lidí na „dobré“ a „zlé“, na vrahy a oběti a zodpovědnými za některé krutosti učinil rovněž vězně.

Sbírky básní: Gdziekolwiek ziemia (1942) Arkusz poetycki nr 2 (1944) Imiona nurtu (1945)

Sbírky povídek: Byliśmy w Oświęcimiu (1946) společně s K.Olszewskim, J. Nel-Siedleckim Pewien żołnierz. Opowieści szkolne (1947) Kamienny świat (1947) (česky jako Kamenný svět, Naše vojsko 1966, přel. Helena Teigová) Pożegnanie z Marią (1948) (česky jako Rozloučení s Marií, Odeon 1987, přel. Helena Stachová) Opowiadania z ksiażek i gazet (1949) Czerwony maj (1953)

Fejetony: Mała kronika wielkich spraw (1951)

Odkazy

Reference

Literatura Drewnowski, T.: Ucieczka z kamiennego świata (O Tadeuszu Borowskim), Warszawa 1992. Literatura Polska XX wieku. Przewodnik encyklopedyczny, red. J. Wojnowski, Warszawa 2002. Štěpán, L.: Slovník polských spisovatelů, Praha 2000.

Některé části textu (s menšími úpravami) pochází z diplomové práce, kterou lze najít na: (s. 13-14, 37-38).

Související články Seznam polských spisovatelů Slovo a zeď

Externí odkazy

Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Polští básníci Kategorie:Polští spisovatelé povídek Kategorie:Polští novináři Kategorie:Vězni nacistických koncentračních táborů Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Varšavské univerzity Kategorie:Básníci tvořící polsky Kategorie:Spisovatelé píšící polsky Kategorie:Úmrtí ve Varšavě Kategorie:Narození 12. listopadu Kategorie:Úmrtí 1. července Kategorie:Narození v Žytomyru