Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (29. července 1818 Vídeň – 20. listopadu 1874 ŽidlochoviceMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Židlochovice ) byl rakouský arcivévoda a těšínský princ z tzv. vojevůdcovské linie habsbursko-lotrinské dynastie. Od svých patnácti let sloužil v armádě a zúčastnil se několika válečných konfliktů. Nakonec byl v letech 1859–1866 zemským velitelem pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně a v roce 1860 dosáhl hodnosti generála jezdectva.
Životopis náhled|vlevo|160px|Arcivévoda Karel Ferdinand (vpravo) se svým bratrem arcivévodou Albrechtem Byl druhý syn těšínského knížete a arcivévody Karla Ludvíka Rakousko-Těšínského a Jindřišky Nasavsko-Weilburské.Ottův slovník naučný, díl XIII.; Praha, 1898 (reprint 1998); s. 1045–1046 ISBN 80-7185-158-2 Jako mladší syn „vítěze od Aspernu“ vstoupil stejně jako jeho bratři k armádě a již v patnácti letech byl jmenován plukovníkem (1833).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1835; Vídeň, 1834; s. 11 dostupné online, svou vojenskou kariéru u 57. pěšího pluku v Brně. V roce 1841 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem brigády v Itálii.Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1842; Vídeň, 1842; s. 7 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1842; Vídeň, 1842; s. 12 dostupné online V roce 1844 získal hodnost polního podmaršálaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1846; Vídeň, 1845; s. 13 dostupné online a stal se velitelem divize v Čechách.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1848; Vídeň, 1848; s. 12, 59 dostupné online V této funkci se v revolučním roce 1848 podílel na potlačení červnového povstání v Praze. Poté byl divizním velitelem v Itálii,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1850; Vídeň, 1850; s. 45 dostupné online. Později byl zástupcem velitele I. armády, respektive zemského velitelství pro Dolní a Horní Rakousko, Štýrsko, Tyrolsko a Salcbursko se sídlem ve Vídni.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1855; s. 5 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1857; Vídeň, 1857; s. 17 dostupné online
V letech 1859–1866 zastával funkci velitele 4. armádního sboru, respektive zemského velitele pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1860; Vídeň, 1860; s. 5 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 75 dostupné online K datu 7. listopadu 1860 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 131 dostupné online Těsně před vypuknutím prusko-rakouské války v roce 1866 na své postavení v armádě rezignoval a od té doby žil v soukromí.Přehled velitelů armádních sborů rakouské a rakousko-uherské armády 1849–1878 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online
Zemřel na onemocnění jater 20. listopadu 1874 ve věku 56 let na zámku v Židlochovicích, který byl oblíbeným sídlem této linie Habsburků. Jako většina členů císařské dynastie je pochován v císařské hrobce ve Vídni.BEUTLER, Gigi: The Imperial Crypt of the PP Capuchins in Vienna; Vídeň, 2015; s. 60 ISBN 978-3-9500584-5-1
Tituly a ocenění Užíval titul arcivévody s nárokem na oslovení Jeho císařská a královská Výsost (Seiner Kaiserliche und Königliche Hoheit). Již v osmnácti letech obdržel prestižní Řád zlatého rouna, jako rakouský a rakousko-uherský generál získal později řadu dalších ocenění od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání arcivévody Karla Ferdinanda in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1873; s. 8 dostupné online Po obnovení parlamentního systému v Rakouském císařství v roce 1860 (Říjnový diplom) se jako příslušník císařské rodiny stal automaticky členem Panské sněmovny.
Rakouské císařství 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1836)Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1862)Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 42 dostupné online
Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Ondřeje (Rusko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád bílého orla (Rusko) 60x60pixelů Řád černé orlice (Prusko) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Prusko) alt=|60x60pixelů Řád sv. Huberta (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů Řád sv. Jiří (Hannoversko) 60x60pixelů velkokříž Ludvíkova řádu (Hesensko) 60x60pixelů velkokříž Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko)
Manželství a potomstvo Ve Vídni se 18. dubna 1854 oženil se svou sestřenicí Alžbětou Františkou Marií Habsbursko-Lotrinskou (1831–1903), vdovou po Ferdinandu Karlovi Rakouskému-Este (1821–1849). Z manželství vzešlo šest dětí.Rodokmen těšínské větve Habsburků dostupné onlinePOUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; 2010; s. 170–177 (heslo Habsburg-Lothringen, Karlova linie) ISBN 978-80-85955-39-2
1. František Josef (5. 3. 1855 Židlochovice – 13. 3. 1855 Židlochovice) 2. Bedřich (4. 6. 1856 ŽidlochoviceMatriční záznam o narození a křtu farnost Židlochovice – 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár), rakouský arcivévoda, polní maršál, vrchní velitel rakousko-uherské armády v letech 1914–1916, ⚭ (8. 10. 1878) Isabela z Croy (27. 2. 1856 Dülmen – 5. 9. 1931 Budapešť) 3. Marie Kristina (21. 7. 1858 ŽidlochoviceMatriční záznam o narození a křtu farnosti Židlochovice – 6. 2. 1929 Madrid) ⚭ (29. 11. 1879) španělský král Alfons XII. (28. 11. 1857 Madrid – 25. 11. 1885 Madrid) 4. Karel Štěpán (5. 9. 1860 ŽidlochoviceMatriční záznam o narození a křtu farnost Židlochovice – 7. 4. 1933 Żywiec) ⚭ (28. 2. 1886) Marie Tereza Habsbursko-Lotrinská (18. 9. 1862 Stará BoleslavMatriční záznam o narození a křtu farnosti Stará Boleslav – 10. 5. 1933 Żywiec) 5. Evžen (21. 5. 1863 ŽidlochoviceMatriční záznam o narození a křtu farnost Židlochovice v Moravském zemském archivu – 30. 12. 1954 Merano), velmistr Řádu německých rytířů 6. Marie Eleonora (19. 11. 1864 Židlochovice – 9. 12. 1864 Židlochovice)
Vývod z předků
Odkazy
Literatura
Reference
Externí odkazy Arcivévoda Karel Ferdinand na webu Rakouského parlamentu
Kategorie:Habsbursko-lotrinští v 19. století Karel Ferdinand Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu svatého Huberta Kategorie:Nositelé Řádu Ludvíkova Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka Kategorie:Nositelé Řádu svatého Jiří (Hannoversko) Kategorie:Narození v roce 1818 Kategorie:Narození 29. července Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1874 Kategorie:Úmrtí 20. listopadu Kategorie:Úmrtí v Židlochovicích Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni Kategorie:Muži