náhled|Tok peněz organizovaného zločinu
Pod pojmem organizovaný zločin je chápána taková činnost, kterou páchají dlouhodobě fungující organizované a často hierarchicky uspořádané skupiny, a minimálně její část je pak nelegální a slouží ke zvýšení kapitálu, ať už finančního či mocenského, dané skupiny. Nejvyšší výnosy celosvětově má organizovaný zločin z nelegálního prodeje drog, zbraní a obchodu s lidmi. Dalšími typickými činnostmi organizovaných kriminálních skupin je padělání, korupce veřejných a státních činitelů, praní špinavých peněz, vydírání atd.
Organizovaný zločin bývá s železnou pravidelností uváděn ve všech relevantních dokumentech jako jedna z největších hrozeb pro západní společnost jako celek, i pro jednotlivé země včetně Česka. Ze své podstaty se snaží být nenápadný, přičemž podrývá základy hospodářské soutěže, právního státu i bezpečnosti občanů.
Známý pojem mafie je podřízeným pojmu organizovaný zločin a označuje specifickou organizovanou kriminální skupinu, která se vyznačuje především téměř absolutním mocenským vlivem nad určitou oblastí a dále rodinnou či rodovou strukturou a složením. Je spojena především s italským, resp. sicilským prostředím. Občas tak bývá označován i některý ruskojazyčný organizovaný zločin, který občas vykazuje podobnou strukturu jako ten sicilský, byť nikdy ne totožnou.
Definice organizovaného zločinu Organizovaným zločinem se obecně zabývají dva typy subjektů – na jedné straně jsou to akademičtí pracovníci a na druhé ti, kteří se proti němu snaží aktivně bojovat, tedy státní a nadnárodní složky. Z toho plyne, že existují v praxi i dva typy definic, které spolu sice koexistují a vzájemně se reflektují, nicméně každý se zaměřuje na jiný účel. První typ je praktický či operativní a je využíván právě různými složkami policie či státní správou, soudy apod. Ten je dán legislativou či veřejně politickými dokumenty. I v rámci tohoto typu se ale diskutovaná definice mění v závislosti na zemi, ze které vzešla, na orgánu pro který je určena apod. V českém kontextu lze zmínit následující operativní definice:
OSN – definice organizované kriminální skupiny skupina tří a více osob, která nebyla spojena náhodně existující po určitou dobu jednajíc s cílem spáchat alespoň jeden trestný čin, který může být potrestán až čtyřletým odnětím svobody s cílem dosáhnout, přímo či nepřímo, finančních či jiných benefitů
Policie ČR Organizovaný zločin je druhem skupinové trestné činnosti páchané organizovanou zločineckou skupinou nebo zločineckou organizací. Tyto skupiny a organizace mají většinou vícestupňovou vertikální organizační strukturu a je pro ně typické soustavné páchání koordinované závažné trestné činnosti. Cílem organizovaného zločinu je dosažení maximálního zisku při vynaložení minimálních nákladů, a to zisku nejen materiálního, ale například i ve formě společenského, ekonomického a politického vlivu.
Trestní zákoník V českém právním prostředí je v § 129 trestního zákoníku§ 129 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Dostupné online. definována organizovaná zločinecká skupina, a to následujícím způsobem:
Organizovaná zločinecká skupina je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.
Další paragrafy uvedeného zákona upřesňují mimo jiné sankce, výjimky a rozsah činnosti osob zapojených do těchto zločineckých aktivit.
Akademické definice Akademické prostředí, tedy prostředí druhého typu definic organizovaného zločinu, je v definicích mnohem různorodější. Je zde možné najít myšlenkové směry od konstruktivismu po pozitivismus. Nejznámější českou akademickou definicí je pravděpodobně ta od Martina Cejpa z IKSP, která se uvádí i v zahraničních zdrojích.http://www.organized-crime.de/organizedcrimedefinitions.htm#iksp Zní následově:
Organizovaný zločin je opakované (systematické) páchání cílené a koordinované závažné trestné činnosti (a aktivit tuto činnost podporujících), do níž zapojené entity jsou kriminální skupiny či organizace (většinou s několikaúrovňovou vertikální strukturou), jejichž hlavním cílem je dosažení maximálního nelegálního zisku s minimalizováním rizika.Organised crime in the Czech Republic in 2006 compared with developments between 1993 and 2005. Trends in Organized Crime [online]. 2008, 12(1): 30-58 [cit. 2015-10-12]. DOI: 10.1007/s12117-008-9044-y.
Jako příklad z naprosto opačného myšlenkového směru můžeme uvést Klause von Lampeho, který říká, že „organizovaný zločin je to, co si lidé takto označí“.Von Lampe, Klaus (2001), Not a Process of Enlightenment: The Conceptual History of Organized Crime in Germany and the United States of America, in: Forum on Crime and Society, 1(2), 99-116
Organizovaný zločin v ČR Vzestup organizovaného zločinu na území ČR je patrný zejména po roce 1989, kdy došlo k uvolnění poměrů ve společnosti, s čímž se ale i otevřely možnosti pro organizované kriminální skupiny. Ačkoliv vznikl i český organizovaný zločin, tak velkou část diskutované kriminální činnosti měly a mají na svědomí skupiny zahraniční či nadnárodní. ČR se stala tranzitní zemí pro některé druhy nelegálního zboží, převážně drogy a zbraně, a také pro obchod s lidmi. Významný podíl organizované trestné činnosti na území ČR je tvořen také autokriminalitou, korupcí, prodejem nelegálních kopií značkového a jiného zboží, překupnictvím, pojistnými podvody atd.
Relativně silné zastoupení mají v organizovaném zločinu v ČR, vyjma českých občanů, Rusové, Ukrajinci, Vietnamci, Rómové, obyvatelé jihovýchodní Evropy, Arabové a Číňané. Skupiny se převážně sdružují podle etnické příslušnosti a specializují se na určitou činnost, např. výroba drog, krádeže automobilů apod.
V ČR, stejně jako po celém světě, se organizovaný zločin v posledních letech stává spíše záležitostí finančních machinací, než stereotypního násilí a vydírání. Moderní technologie otevřely zločincům nové možnosti ohledně nabývání peněz s přítomností co nejnižšího rizika odhalení.
Boj proti organizovanému zločinu v ČR Boj proti organizovanému zločinu na území ČR je v gesci Ministerstva vnitra. To vydává koncepce boje proti organizovanému zločinu – strategický dokument určující priority pro následné období. Dále spolupracuje s nadnárodními celky jako např. s Evropskou unií, s OECD či s Radou Evropy. Na operativní úrovni se bojem proti organizovanému zločinu zabývá Policie ČR, resp. převážně její specializované útvary (NPC, NCOZ – spojeno ÚOOZ, ÚOKFK… a další ) a Celní správa ČR. Organizovaným zločinem se zabývá i zpravodajská služba BIS, která shromažďuje informace. Dalším subjektem zabývajícím se především analyzováním situace ohledně organizovaného zločinu je v ČR Institut pro kriminologii a sociální prevenci, který funguje pod záštitou ministerstva spravedlnosti.
V celosvětovém, a pro ČR relevantním, měřítku se bojem proti organizovanému zločinu zabývají na centrální politické a koncepční úrovni především OSN, EU a Rada Evropy. Tyto subjekty vydávají strategické a koncepční dokumenty, které upravují a koordinují činnost států i jiných jednotek v boji proti organizovanému zločinu. Na operativní úrovni je třeba zmínit v první řadě Europol. Dalšími známými institucemi bojujícími proti organizovanému zločinu jsou FBI, DEA, a Interpol.
Vzhledem k nadnárodnímu působení organizovaných kriminálních skupin je třeba stále více dbát na nadnárodní spolupráci v boji proti němu. Proto vznikají různé koncepce, smlouvy a dohody o boji s organizovaným zločinem obecně či o boji proti jeho konkrétním projevům jako je např. korupce, dále pak vznikají i tzv. společné vyšetřovací týmy.
Zločinecké skupiny Skupiny organizovaného zločinu můžeme rozdělit podle jejich původu (např. z bývalého Sovětského svazu, z Balkánu, Asie, Jižní Ameriky apod.).
Ruskojazyčný organizovaný zločin Jedná se o souhrn zločineckých seskupení, které patří k nejlépe organizovaným a nejrychleji rostoucím. Působí nejen na území bývalého SSSR, ale i jinde ve světě. Roční obrat se odhaduje na 200 miliard dolarů.
Ruskojazyčný organizovaný zločin je v širším povědomí spojen především s osobou vora v zakoně, tedy v překladu zločince podle práva, nejvyššího člena zločinecké organizace. Ačkoliv vorovské skupiny již nemají stejnou moc jako v průběhu studené války, tak jde stále o velice silné subjekty na poli mezinárodního a nadnárodního organizovaného zločinu.
Tento specifický druh organizovaného zločinu se začal vytvářet v síti GULAG po Stalinově nástupu k moci. V těchto táborech vznikaly různé kasty zločinců, přičemž jedna z nich byla základem pro diskutované vory v zakoně. Vstup do této kasty znamenal podstoupit rituální přísahu včetně tetování, kterou se dotyčný zavázal dodržovat vorovský kodex. V něm bylo, mimo jiné, uvedeno, že nesmí spolupracovat se státní mocí. Během druhé světové války se ale někteří vorové přidali k boji proti německé invazi. Zbylí vorové toto odsuzovali a začali jim říkat „Suky“, což v překladu znamená „ku*vy“. Spor, který se tímto započal se nazývá Sučnaja vojna. Tento konflikt, společně s tvrdými policejními zásahy v padesátých letech, vedl k oslabení vorovskogo mira (Vorovského světa) a dal tak prostor jiným organizovaným kriminálním skupinám.
Tyto skupiny, resp. jejich příslušníci, si říkali Banditi. Vznikly částečně ze „suk“ a částečně ze zločinců, kteří neměli s vorovským světem žádné zkušenosti. Odklon banditského a vorovského světa je markantní především v osmdesátých letech, ale to je zároveň doba, kdy začínají banditi doplácet na své vnitřní, převážně etnické, spory, do kterých promlouvali a ovlivňovali je ale i vorové.
Všechny tyto skupiny přetrvávají do současnosti. Současným trendem je neustále více propojovat byznys, politiku a zločin a využívat moderní technologie k maximalizaci zisku. V současnosti je na seznamu deseti nejhledanějších zločinců světa, který uveřejňuje FBI jeden Ukrajinec, a tím je Semjon Mogilevič přezdívaný mimo jiné Velký Don. Ten podle některých zpráv zastřešuje či alespoň ovlivňuje významnou část organizované trestné činnosti v postsovětském prostoru.
Balkánský organizovaný zločin Politická situace na Balkáně nahrává organizovanému zločinu. V oblasti narkotik mluvíme o tzv. Balkánské cestě, přes kterou se pašují drogy, zejména heroin, do Evropy. Dále se balkánské zločinecké skupiny orientují na pašování zbraní a vojenského materiálu, obchod s ženami. V Itálii se zaměřili na trh s automobily.
Jednou z příčin rozšíření organizovaného zločinu na Balkáně byly sankce, které byly na území uvaleny i konflikty, které zde v posledních dekádách proběhly. Specifikem tohoto prostředí je, že ačkoliv zde existuje relativně výrazná etnická nesnášenlivost v běžném životě, tak v místním zločineckém prostředí to zdaleka neplatí. Skupiny spolu v průběhu let kooperují nezávisle na tom, k jakému etniku patří její členové.
Největší hrozbu v tomto regionu ale představují skupiny albánské. Albánci si v průběhu let vytvořili silný vliv na cesty, kterými do Evropy putuje nelegální zboží. Skupiny jsou zde založené na rodinné příslušnosti a vzhledem ke kulturním konotacím jsou doménou pouze mužskou. Celá Albánská společnost, její kriminální část nevyjímaje, je postavena na zvykovém právu, cti a loajalitě vůči rodině.
Italská a Americká mafie Působí v Americe (La Cosa Nostra), v Itálii (Camorra, Sacra Corona Unita, Stidda, 'Ndrangheta), ale i v jiných evropských zemích. Jde patrně o nejznámější organizovanou kriminální skupinu, nebo spíše množinu skupin, na světě, a to i díky populárně-uměleckým dílům jako např. filmy ze série Kmotr. Je v povědomí většinové populace patrně spojen spíše se Sicílií potažmo USA, než se samotným Apeninským poloostrovem.