Vesta je v římské mytologii panenskou bohyní rodinného krbu, okolo něhož se soustřeďoval život celé rodiny. Krb se stával zárukou a symbolem trvalého usídlení rodiny. Vesta ochraňovala i oheň v krbu, který nesměl nikdy vyhasnout. Ochraňovala také obec a stát, které představovaly v přeneseném smyslu velkou rodinu. Byla zároveň uctívána i při obětech jako bohyně obětního ohně.
Řeckým ekvivalentem Vesty je bohyně Hestia. Pod vlivem řeckých vlivů je tak dcerou Saturna a Ops a sestrou Jupitera, Junony, Neptuna, Plutona a Cerery.
Původ kultu Římská tradice klade původ uctívání Vesty do období vlády prvních římských králů. Dle římského polyhistora Varrona byla jedním z božstev přivedených bájným spolukrálem Romula, sabinem Titem Tatiem. V době královské byla významná jako bohyně královského obydlí, kde se vykonávali obřady týkající se celé obce. Odtud později nabyla bohyně celostátního významu jako státní Vesta národa římského (Vesta publica populi Romani Quiritium).
Ohně bohyně Hestie, společné pro celou obec, jsou známé také z Řecka z období vzniku polis. Je proto možné, že také původ celostátního kultu bohyně Vesty pochází z doby spojování osad na římských pahorcích, kdy byl její chrám jednotící silou nově vznikající římské obce.
Významným a starobylým byl chrám v Laviniu, kam Aeneas dle bájí přinesl oheň a penáty z Tróje.
Uctívání 220px|vlevo|náhled|Chrám bohyně Vesty v italském Tivoli, cca 1600 V Římě měla Vesta chrám pod Palatinem na Foru. Ve vnitřní svatyni bylo údajně uloženo palladium, které podle legendy přinesl Aeneas z Tróje, a další nejsvětější symboly římského kultu. Do této svatyně nesměl za žádných okolností vstoupit žádný muž, ani pontifex maximus. V chrámu byla také uložena mouka se solí, využívána pro mnohé svátky. Uvnitř nebyla socha bohyně, tu zde symbolizoval posvátný oheň. Vyhasnutí ohně bylo považováno za zlé znamení. Obnovoval vždy prvého března každého roku (tedy původně první den římského kalendáře) třením dřeva, případně jinými tradičními způsoby. Posvátný oheň střežily kněžky bohyně – vestálky, které obývali sousední atrium Vestae. Nový chrám bohyně Vesty založil císař Augustus v roce 12 před n. l. na Palatinu poblíž jeho paláce. Tak byl propojen význam vestálek jako ochránkyň domu císaře a celého domu.
Veřejný kult spojený s ohněm krbu císařského paláce byl zrušen císařem Gratiniem roku 382.
Dne 9. června byl slaven svátek Vestalia, který byl uveden již v nejstarším kalendáři. Původně se jednalo o svátek vznešených matron. Když se chléb přestal péct doma, změnili se Vestálie ve svátek mlynářský a pekařský.
Odkazy
Reference
Související články Hestiá
Externí odkazy
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Římské bohyně