Publicistický styl je funkční styl užívaný médii. Vyznačuje se spisovným jazykem, je proměnlivý a dynamický. Podává aktuální informace. Má také agitační funkci, tj. chce ovlivnit nebo přesvědčit adresáta. Je využíván v pořadech televize i rozhlasu, v tisku (noviny, časopisy) i na internetu.
Útvary publicistického stylu K útvarům využívajícím publicistický styl patří zejména: zpráva zpravodajství – žurnalistika úvodník – obsahuje nejdůležitější aktuální informaci článek – delší příspěvek publicistického stylu, někdy má povahu kritické úvahy komentář – autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému kurziva – aktualizující nebo zábavná stať tištěná obvykle kurzivou glosa – kritická poznámka k událostem a názorům; krátký útvar sloupek – vtipná časová úvaha v jednom sloupci (Karel Čapek, František Nepil) causerie [kózri] – vtipná novinářská úvaha o nějakém problému, lehčí tón, duchaplnost, zábavnost reportáž – informuje o zajímavých místech nebo událostech na základě přímého styku s nimi; podmínkou je očité svědectví autora fejeton – útvar stylu publicistického a uměleckého, jedná se o drobná zábavná témata všednodenního života v novém světle, vesměs zpracováno zábavným, ironickým nebo humorným tónem, vtipně a duchaplně (Jan Neruda, Josef Svatopluk Machar, Rudolf Křesťan, Michal Viewegh, Ludvík Vaculík, Ondřej Neff aj.) interview – rozhovor inzerát odborná diskuse
Jazyk publicistického stylu Publicistický styl nejvíce využívá podstatných jmen, přídavných jmen, sloves a příslovcí. Pokud někdo píše v publicistickém stylu, měl by se také vyhýbat hodnotícím výrazům.
Automatizované výrazy = běžně používané výrazy. Aktualizované výrazy = nová, neobvyklá spojení (např. dát něčemu zelenou), když se ujme, stává se z něj spojení automatizované.
Pokud se automatizovaný výraz používá příliš často, stává se z něj klišé.
Kategorie:Stylistika Kategorie:Žurnalistika