Dornbirn (, v místním dialektu Dorobira), je nejlidnatější obcí v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko a zároveň sídlem správy okresu Dornbirn. Město je hospodářským centrem na severu nejzápadnější rakouské spolkové země a regionálním dopravním uzlem. Se svými 50 000 obyvateli (k 5. únoru 2020) je Dornbirn desátým největším městem v Rakousku a zároveň největším rakouským městem bez vlastního statutu.
Význam města se rozšířil relativně pozdě, až koncem 19. století, s rozkvětem textilního průmyslu, který z Dornbirnu rychle udělal největší obec mezi Alpským Rýnem a Arlberským průsmykem. Od úpadku místního textilního průmyslu v poslední čtvrtině 20. století dominuje ekonomice města obchod, drobné podnikání, cestovní ruch a několik středně velkých průmyslových podniků. Město je tak nadále významným ekonomickým centrem a zdaleka největším pracovním trhem ve Vorarlbersku. Díky Vorarlberské univerzitě aplikovaných věd, která zde byla založena v 90. letech, je Dornbirn také jedním z dvou univerzitních měst ve spolkové zemi a oblastním centrem vědy a vzdělávání.
Geografie
Geografická poloha náhled|údolí Alpského Rýna náhled|Přední Bregenzský les Dornbirn se nachází v nadmořské výšce 437 metrů v údolí Alpského Rýna na úpatí Bregenzského lesa, a tedy na západním okraji Východních Alp. Geograficky patří Dornbirn do krajiny Předního Bregenzského lesa, která je součástí rakouského předhůří Alp. Nejdůležitější řekou je Dornbirner Ach, která rozděluje město na dvě poloviny a tvoří tak hranici některých městských částí.
Geologie Většina sídelní oblasti Dornbirnu leží přímo na náplavovém kuželu řeky Dornbirner Ach. Vzhledem ke své poloze v Rýnském údolí se obec geologicky nachází na pánvi Bodamského jezera, která byla vytvořena částečně tektonicky, a částečně erozí Rýnského ledovce, který ustoupil po poslední době ledové. Pánev Bodamského jezera tvoří podklad, na kterém se mohly ukládat sedimenty z řeky Dorbirner Ach a vytvořit tak dnešní podloží Dornbirnu. Na východě obce se tyčí první hory Východních Alp, které se z větší části skládají z křehkých diluviálních hmot.
Nadmořská výška Oficiální nadmořská výška města Dornbirn je 437 metrů nad mořem dle jadranského výškového systému. Ta odpovídá nadmořské výšce městského znaku, který je umístěn na dlažbě uprostřed náměstí. Geograficky nejnižším bodem Dornbirnu, je se svými 399 m n. m. koryto řeky Dornbirner Ach v nejsevernější části obce, několik metrů před soutokem řeky s Vorarlberským vnitrozemským kanálem v údolí Rýna. Nejvyšším bodem města je vrchol hory Sünser Spitze (2061 m n. m.).
Městské obvody Č. Městský obvod Počet obyvatel Rozloha v ha 1. Markt 13.706 837,18 2. Hatlerdorf 11.161 1.534,42 3. Oberdorf 5.000 5.175,33 4. Haselstauden 5.409 840,67 5. Rohrbach 7.755 458,93 6. Schoren 5.638 1.083,88 Počet obyvatel k roku 2012, rozloha podle mapy Dornbirn nevyrostl z původně samostatných vesnic, ale byl vždy jedinou obcí, jejíž sídelní oblasti však byly velmi rozptýlené a která se, s dnešními městskými obvody 1 až 4, skládala ze čtyř nespojených částí. Tehdy se tyto "čtvrti" ještě nazývaly Niederdorf, Hatlerdorf, Oberdorf a Stiglingen. Teprve v roce 1902 byly tyto čtyři obvody oficiálně prohlášeny za městské části se svými současnými názvy (Niederdorf se stal městskou částí Markt, Stiglingen se stal městskou částí Haselstauden). Dornbirn dnes tvoří ucelenou městskou oblast, která se ve druhé polovině 20. století rozrostla a rozšířila zejména na západ od železniční trati. V tomto prostoru byly vytvořeny obvody Rohrbach a Schoren, které se teprve v roce 1994 staly oficiálními městskými částmi.
Vnější oblasti obce Dornbirn náhled|Vesnice Ebnit v zimě Populace města je soustředěna hlavně v centrální oblasti na úplném severozápadě obce. Zejména na horských svazích na východě města však stále existuje řada menších osad, známých jako horské parcely. Patří mezi ně Watzenegg a Kehlegg, které mají vysoké ceny nemovitostí, zejména díky jejich poloze na svahu a výhledu na Rýnské údolí. Winsau, Heilgereuthe a řada dalších skupin domů ve východní horské oblasti patří také k městu Dornbirn. Nejvýznamnější osídlenou horskou oblastí patřící k Dornbirnu je však walserovská vesnice Ebnit, která byla dříve samostatnou obcí a stala se součástí města v roce 1932 kvůli svým finančním problémům. Ebnit je také nejjižnější a nejvýchodnější celoročně obydlenou oblastí Dornbirnu a tvoří tak centrum jihovýchodní části obce, která je charakteristická horami a lesy.
Sousední obce náhled|Poloha obce Dornbirn v rámci Vorarlberska, spolu se sousedními obcemi Vzhledem k své velikosti má město četné hranice s ostatními obcemi. Z 15 sousedních obcí Dornbirnu patří devět do politického okresu Bregenz (Lauterach, Wolfurt, Schwarzach, Bildstein, Alberschwende, Schwarzenberg, Reuthe, Mellau a Damüls) a čtyři do okresu Feldkirch (Laterns, Zwischenwasser, Viktorsberg a Fraxern). Kromě toho hraničí město s ostatními dvěma obcemi okresu Dornbirn (Hohenems a Lustenau). Dornbirn je jedinou obcí ve stejnojmenném okrese, jejíž obecní hranice netvoří zároveň hranici státní. (Obce jsou uvedeny ve směru hodinových ručiček, počínaje severem.)
Rozloha Název Kód Počet obyvatel Rozloha v ha 250px|mini|vpravo|Karte der Dornbirner Katastralgemeinden Dornbirn 92001 50.126 9.930,41 Ebnit I 92002 131 1.159,09 Ebnit II 92003 0 1.003,50 Počet obyvatel k roku 2021Bevölkerung am 1.1.2021 nach Zählsprengel (Gebietsstand 1.1.2021) (PDF; 2,0 MB) der Statistik Austria. Celá obec Dornbirn se rozkládá na ploše přibližně 121 kilometrů čtverečních (12 093 ha), a dělí se na tři katastrální území
Dornbirn (9.930,41 ha) Ebnit I (1.159,09 ha) Ebnit II (1.003,50 ha)
Z této celkové plochy tvoří asi 4 815 hektarů lesy a 5 723 hektarů louky, pastviny a tzv. alpy (letní pastviny). Obec Dornbirn tvoří asi 70% rozlohy okresu Dornbirn (172,36 km²) a je třetí nejrozlehlejší obcí ve Vorarlbersku po Gaschurn a St. Gallenkirch. Tvoří 4,65% z celkové rozlohy spolkové země.
Horská krajina náhled|Vesnice Kehlegg a pohoří First v pozadí Díky její poloze na okraji Východních Alp a Bregenzského lesa se na území obce nachází několik horských vrcholů, přesahujících 1500, respektive 2000 metrů nadmořské výšky. Nejvýraznějšími jsou Staufen (1465 m n. m.) a 971 metrů vysoký Karren, na který se lze dostat lanovkou, a který je považován za místní horu. Turisté si oblíbili také 1830 metrů vysoký Mörzelspitze a 2004 metrů vysoký Hohe Freschen. Nejvyšší horou v obci je poměrně nenápadná Sünser Spitze (2062 m n. m.). Většina horských vrcholů v obci je přístupná po turistických stezkách. Horské krajině Dornbirnu dominuje tzv. First, pohoří, ke kterému patří Mörzelspitze, Hohe Freschen a Sünser Spitze a které je za jasného dne vidět až z 35 km vzdáleného Friedrichshafenu v Německu.
Řeky a vodstvo náhled|Dornbirner Ach protékající městem Vodní mapě obce dominuje Dornbirner Ach, hlavní řeka Dornbirnu. Ach je jednou z nejdůležitějších odtokových řek v Předním Bregenzském lese a páteřní řeka pro četné větší a menší toky v horské krajině Dornbirnu. Většina z bezpočtu řek a potoků, které se vlévají do Dornbirner Ach během jeho toku od nejjižnějšího k nejsevernějšímu bodu obce, nemá jméno. Fallbach je jediný potok, který neteče přímo do Dornbirner Ach, ale rovnou do Vorarlberského vnitrozemského kanálu v údolí Rýna. Na území Dornbirnu se nachází pouze několik jezer, mezi nejznámější patří Sünser See a vodní nádrž Staufensee. Při své cestě protéká Dornbirner Ach také dvěma několik tisíc let starými soutěskami Alploch a Rappenloch, které jsou, díky vybudovaným lávkám a stezkám, plně přístupny turistům.
Podnebí Podnebí v Dornbirnu je na rakouské poměry relativně mírné, za což vděčí Fénu a své poloze v Rýnském údolí. Průměrná teplota za celý rok je 10 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 19,3 °C, nejchladnějším leden, s průměrem 0,4 °C. Dlouhodobá období mrazu se vyskytují téměř každoročně, extrémní nízké teploty jsou však vzácné. Průměrná roční nejnižší teplota je -13,0 °C. Stejně jako celé údolí Alpského Rýna leží Dornbirn na hranici zón odolnosti 7b a 8a, a je z hlediska zimy jedním z nejmírnějších regionů v Rakousku. Poslední mráz (období měření 1993-2019) se vyskytuje v průměru 14. dubna, první 6. listopadu. Bezmrazové období trvá v průměru 205 dní a mezi začátkem května a polovinou října neklesají teploty pod bod mrazu. V průměru je zaznamenáno 13 ledových a 82 mrazových dnů. Naproti tomu je zde 52 letních a 9 tropických dnů. Nejnižší zaznamenaná teplota od začátku měření v roce 1993 je -17,9 °C, dosud nejvyšší je 36,8 °C.
Pozoruhodné jsou na středoevropské podmínky rozsáhlé roční srážky, které dosahují průměrně 1500 mm a v některých částech obce dokonce stoupají na více než 2000 mm. Díky tomu jsou každou zimu zaznamenány izolované, zčásti značné sněhové pokrývky.
V zimě svítí slunce v průměru dvě až čtyři hodiny denně. Toto číslo se v průběhu letních měsíců zvyšuje na více než sedm hodin denně. Průměrná doba slunečního svitu je necelých 1 800 hodin ročně, což je na podmínky v rakouských údolích relativně málo.
Obyvatelstvo
Struktura populace Dornbirn má v současné době celkovou populaci 50 000 lidí (5. února 2020) – to je asi 12 % populace Vorarlberska. Vývoj počtu obyvatel Populace města je téměř rovnoměrně rozdělena na muže a ženy. Při sčítání lidu v roce 2001 bylo v Dornbirnu evidováno 20 730 mužů (49,0 %), ženská část populace dosáhla 21 571 (51,0 %). Při stejném sčítání bylo zjištěno, že 86,6 % obyvatel Dornbirnu má rakouské občanství. K římskokatolické církvi se hlásí 74,8% obyvatel Dornbirnu (v celém Vorarlbersku je to 78,03 %), dalších 2,6 % jsou protestanti (Vorarlberg 2,23 %) a 2,7 % obyvatel patří k jedné z pravoslavných církví (Vorarlberg 2,61 %). Druhou největší náboženskou skupinou je islám. V roce 2001 se 9,9 % obyvatel Dornbirnu hlásilo k muslimské víře (Vorarlberg 8,36 %), pouze 8 občanů bylo židovské víry.
Největší věkovou skupinou (8,4 %) tvořily v tomto sčítání osoby ve věku 35 až 39 let. Průměrný věk veškerého obyvatelstva v Dornbirnu je nicméně o něco vyšší než průměrný věk spolkové země. 18,5 % (v celém Vorarlbersku 19,73 %) populace bylo v době průzkumu mladších 15 let, 63,3 % (Vorarlbersko 63,16 %) bylo ve věku 15 až 60 let a 18,2 % (Vorarlbersko 17, 29 %) bylo více než 60 let. Přibližně 44,1 % obyvatel Dornbirnu bylo v roce 2001 svobodných, dalších 7,0 % rozvedených. Naproti tomu 43,4 % bylo vdaných či ženatých a 5,5 % ovdovělých.
Migrace a integrace Dornbirn je silně ovlivněn imigrací: ve Vorarlbersku je to město s nejvyšším podílem cizinců, což je charakteristické také pro celý okres. V roce 2001 bylo 1,7 % lidí žijících v Dornbirnu občany jiné země EU a 11,7 % občany země mimo EU (před rozšířením EU na východ).
Zdaleka největší podíl cizí populace je, stejně jako ve většině ostatních měst ve Vorarlbersku, tureckého původu. 3 484 lidí uvedlo turečtinu jako hovorový jazyk a 4 206 lidí se hlásilo k muslimské víře.
Naproti tomu je zde 35 411 lidí, kteří mluví německy jako svým mateřským jazykem, 35 667 lidí, kteří se narodili v Rakousku, a 39 812 rakouských občanů (v roce 2006).Informace podle projevu starosty Dornbirnu o rozpočtu na rok 2007; Oficiální oznámení v periodiku Dornbirner Gemeindeblatt. Tato skutečnost vyplývá z velkých imigračních vln v padesátých a šedesátých letech, kdy bylo díky obnovenému rozmachu textilního průmyslu přijímáno stále více hostujících pracovníků z Turecka. Mnoho z těchto bývalých textilních pracovníků nyní žije se svými rodinami ve Vorarlbersku, mladší generace se narodily v Rakousku a vyrůstaly v západní kultuře.
Z tohoto důvodu si město Dornbirn objednalo na podzim roku 2001 interkulturní model, který byl v listopadu 2002, s podporou entologického semináře univerzit v Basileji a tzv. b.a.s.e. (Büro für angewandte Sozialforschung und Entwicklung neboli Úřad pro aplikovaný sociální výzkum a vývoj) představen veřejnosti.
Historie