19. červen

19. červen je 170. den roku podle gregoriánského kalendáře (171. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 195 dní. Svátek slaví Leoš.

Události Česko 1884 – Premiéra baletu Karla Kovařovice Hašiš v Národním divadle Praha. 1898 – Fotograf Jan Kříženecký otevřel svůj filmový Pavilon českého kinematografu. 1910 – Jan Kašpar v Pardubicích absolvoval první veřejný let v letadle vlastní konstrukce. 1919 – Inženýři Pavel Beneš a Miroslav Hajn zakládají společnost Avia coby dílnu na opravu a výrobu letadel. 1945 – Prezident Edvard Beneš vydal dekrety o potrestání nacistických zločinců a kolaborantů lidovým soudem. Mimořádné soudy tvořili čtyři zástupci z lidu a profesionální soudce, soudilo se velmi rychle a tresty byly vykonávány do dvou hodin po vynesení rozsudku. 1946 – Edvard Beneš byl znovu jednomyslně zvolen presidentem ČSR. 1949 Komunistický režim v Československu: Kardinál Beran byl internován. Katolická církev dala duchovním pokyn, aby při bohoslužbách přečetli pastýřský list, v němž by církev věřícím sdělila svůj odmítavý postoj k politickému vývoji po komunistickém převratu. Státní úřady čtení listu zakázaly, zákazu uposlechla však jen část duchovních, především ti, kteří se zapojili do tzv. Katolické akce. 1948 – V Praze se konal XI. Všesokolský slet, který se stal projevem nespokojenosti nejširší veřejnosti s komunistickým režimem. Trval do 27. června. 1968 – Masový sraz Lidových milicí v Praze-Ruzyni kritizoval komunistické vedení a odmítl demokratizační politiku vedení KSČ 1977 – Papež Pavel VI. svatořečil Jana Nepomuka Neumanna. 1997 – Dominik Hašek vyhrál jako první Čech v NHL Hart Trophy, cenu pro nejlepšího hráče základní části. 1998 – Předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Největší počet hlasů získala ČSSD (32,31 % a 74 křesel), ODS (27,74 % hlasů a 63 mandátů), KSČM (11,03% a 24 křesel). 2000 – Československá obchodní banka, součást belgického peněžního ústavu KBC, koupila od státu Investiční a průmyslovou banku (IPB). Stala se tak největším komerčním ústavem v zemi. 2008 Byla odstřelena těžní skipová věž Dolu Dukla v Havířově Prostřední Suché. Jednalo se o první odstřel takovéto stavby v České republice. Česká wikipedie v pozdních večerních hodinách přesáhla hranici 100 000 článků. 2012 – Google Maps vydal nové snímky ve své službě Street View. Nyní je pokrytí Čech téměř kompletní.

Svět 240 př. n. l. – Eratosthenés z Kyrény vypočítal obvod Země 325 – První nikajský koncil schválil původní Nicejské vyznání. 936 – Ludvík IV. Francouzský je korunován západofranským králem remešským arcibiskupem Artoldem. 1306 – Skotští rebelové Roberta Bruce byli poraženi jednotkami hraběte Pembroka v bitvě u Methvenu ve Skotsku během válek o skotskou nezávislost 1333 – anglo-skotská bitva u Halidon Hillu 1652 – Založeno město Pietarsaari ve Finsku. 1807 – Armády Ruska a Osmanské říše se střetly v bitvě u Athu. 1846 – V Hobokenu v New Jersey se konal první moderní baseballový zápas. 1816 – Válka o pemikan: Došlo k bitvě u Sedmi dubů, nejkrvavějšímu střetu mezi Společností Hudsonova zálivu a Severozápadní společností. 1860 – Louise Nassau-Orania a král Karel XV. Švédska a Norska se vzali. 1862 – Kongres Spojených států zakazuje otroctví na teritoriích Spojených států. 1910 Vzducholoď LZ 7 "Deutschland" podniká úspěšnou první plavbu poblíž Friedrichshafenu. O devět dní později havaruje. 1912 – Ve Spojených státech byl zaveden osmihodinový pracovní den. 1924 – Paavo Nurmi zaběhl světové rekordy na 1500 a 5000 m. 1926 – První nosná helikoptéra německého vynálezce Engelberta Zaschky získala patent. 1933 – Francie poskytla uprchlému sovětskému revolucionáři Lvu Trockému politický azyl 1934 – Ve Spojených státech byla založena Federální komise pro komunikace (FCC), která reguluje rozhlasové a televizní vysílání. 1944 – Druhá světová válka: začala dvoudenní bitva ve Filipínském moři. 1960 – Zahynuli tři jezdci Formule 1: Alan Stacey a Chris Bristow na GP Belgie a Jimmy Bryan na Langhorne Speedway. 1961 – Kuvajt vyhlásil nezávislost. 1964 – Mezi Japonskem a USA byl uveden do provozu první telefonní kabel. 1969 – Alfred Gütgemann provedl v Německu první transplantaci jater. 1970 – Podepsána Smlouva o patentové spolupráci (PCT), která usnadnila podávání žádostí o celosvětové patenty. 1970 – Kosmonauti Nikolajev a Sevasťanov z mise Sojuz 9 přistáli v kazašské stepi západně od Karagandy. S délkou vesmírného letu více než 17 dní dosáhli nový rekord v nejdelším kosmickém letu. 1976 – Svatba švédského krále Karla XVI. Silvia Sommerlath 1978 – Vyšel první z řady komiksů Garfield. 1997 – McLibel prohrál soud s McDonaldem 2002 – Steve Fossett odstartoval svou úspěšnou plavbu kolem světa s balónem. 2006 – Na Špicberkách začala výstavba semenné banky Svalbard Global Seed Vault. 2010 – Švédská korunní princezna Victoria a Daniel Westling měli svatbu. 2016 – 15 dětí se utopilo při nehodě člunu na jezeře Säämäjärvi v ruské Karélii. 2022 – Ve Francii se uskutečnily prezidentské volby

Narození Česko náhled|upright|Jaroslav Suchánek (* 1936) náhled|upright|Václav Klaus (* 1941) 1708 – Václav Ignác Brasch, německý malíř a grafik českého původu († 1761) 1717 – Jan Václav Stamic, skladatel a houslista († 27. března 1757) 1798 – Jan Valerián Jirsík, biskup († 23. února 1883) 1803 – Jan Schwetz, děkan olomoucké teologické fakulty († 20. března 1890) 1808 – Franz Xaver Chwatal, klavírista a hudební skladatel († 24. června 1879) 1827 – Josef Böhm, sídelní kanovník litoměřické kapituly († 20. května 1903) 1839 – Jan Duchoslav Panýrek, středoškolský profesor, popularizátor fyziky a chemie, básník († 18. srpna 1903) 1850 – August Fournier, český historik, vysokoškolský pedagog a politik († 18. května 1920) 1856 – Vladimír Srb, český právník a politik († 11. května 1916) 1878 – Ludwig Freund, český přírodovědec († 5. listopadu 1953) 1881 – František Gellner, básník († ? po roce 1914) 1884 – Miloš Kössler, český matematik († 8. února 1961) 1886 – Rudolf Kremlička, malíř († 3. května 1932) 1895 – Ernst Schwarz, německý germanista († 14. dubna 1983) 1897 – Alois Šmolík, československý konstruktér letadel († 28. června 1945) 1904 – Aloys Skoumal, překladatel († 4. července 1988) 1905 – Jiří Voskovec, herec († 4. července 1981) 1906 – Miloš Deyl, botanik († 21. února 1985) 1908 – Vladimír Syrovátka, kanoista, olympijský vítěz († 14. září 1973) 1910 – František Hanták, hobojista a hudební pedagog († 23. září 1990) 1917 – Zbyněk Žába, egyptolog († 15. srpna 1971) 1923 Ladislav Mácha, člen protinacistického odboje a komunistický vyšetřovatel († 30. září 2018) Jiří Lír, herec 1924 – Luděk Kopřiva, herec († 5. října 2004) 1926 Josef Nesvadba, spisovatel († 26. dubna 2005) Jiří Ješ, novinář a publicista († 20. července 2011) 1927 Dušan Josef, autor monografií o mostech Karel Kupka, hudební skladatel a sbormistr († 26. října 1985) 1934 – Dalibor Veselý, architekt, historik umění († 31. března 2015) 1936 – Jaroslav Suchánek, sportovní novinář 1941 Václav Klaus, prezident, ekonom a politik Jan Vodňanský, textař a scenárista 1942 – Vít Olmer, filmový režisér a herec 1947 Zbyšek Stodůlka, český politik († 20. června 2014) Jiří Rohn, český matematik 1955 – Helena Friedrichová, herečka a dabérka († 4. února 2002) 1977 – Veronika Vařeková, topmodelka 1978 – Jakub František Sadílek, katolický kněz, františkán 1979 – Tomáš Divíšek, hokejista

Svět náhled|upright|Aun Schan Su Ťij (* 1945) náhled|upright|Zoe Saldana (* 1978) 1545 – Anna Marie Švédská, dcera švédského krále Gustava I. Vasy († 20. března 1610) 1566 – Jakub I. Stuart, anglický a skotský (jako Jakub VI.) král († 1625) 1623 – Blaise Pascal, francouzský matematik a fyzik († 1662) 1708 – Johann Gottlieb Janitsch, německý hudební skladatel († 1763) 1731 – Joaquim Machado de Castro, portugalský sochař († 17. listopadu 1822) 1763 – Johann Baptist Allgaier, rakouský šachista († 3. ledna 1823) 1764 – José Gervasio Artigas, uruguayský generál a politik († 1850) 1782 – Félicité Robert de Lamennais, francouzský kněz, spisovatel, filozof a politický i sociální reformátor († 1854) 1810 – Ferdinand David, německý houslový virtuóz a skladatel († 18. července 1873) 1834 – Charles Spurgeon, britský reformátor, baptista († 1892) 1840 – Ferdinand Schmidt, německý fotograf († 22. srpna 1909) 1842 – Carl Zeller, rakouský operetní skladatel († 1898) 1854 – Alfredo Catalani, italský operní skladatel († 7. srpna 1893) 1861 – José Rizal, filipínský básník, prozaik, oční chirurg, národní buditel a nejvýznamnější postava filipínského hnutí za nezávislost a osvobození od španělské nadvlády († 1945) 1865 – Alfred Hugenberg, německý nacionalistický politik († 12. března 1951) 1868 Heinrich Schenker, rakouský hudební teoretik a skladatel († 13. ledna 1935) Jane Reece, americká fotografka († 10. června 1961) 1871 – Fritz Hofmann, německý atlet a gymnasta, dvojnásobný vítěz OH 1896 († 1927) 1878 – Jakov Jurovskij, věznitel a popravčí ruského cara Mikuláše II. († 2. srpna 1938) 1886 Egon Lerch, rakousko-uherský ponorkový velitel († 8. srpna 1915) Robert Wartenberg, americký neurolog († 16. listopadu 1956) 1890 – Wallis Simpson, manželka britského krále Eduardem VIII. († 24. dubna 1986) 1891 – John Heartfield, německý výtvarník († 26. dubna 1968) 1893 – Madeleine Talmage Astor (rozená Force), manželka nejbohatšího muže světa John Jacob Astor IV († 27. března 1940) 1897 Cyril Norman Hinshelwood, anglický fyzikální chemik, Nobelova cena za chemii 1956 († 9. října 1967) Hans Baur, německý válečný pilot, Hitlerův osobní pilot († 1993) 1898 – Helen Grace Carlisle, americká spisovatelka († duben 1968) 1906 – Ernst Boris Chain, anglický biochemik, nositel Nobelovy ceny za spoluobjevení penicilinu († 1979) 1907 – Georges de Mestral, vynálezce suchého zipu († 8. února 1990) 1908 – Hans Trippel, německý automobiový konstruktér a designer († 30. června 2001) 1910 Paul John Flory, americký chemik, Nobelova cena 1974 († 8. září 1985) Ljubiša Jocić, srbský spisovatel († 2. března 1978) 1913 Earle Meadows, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči († 11. listopadu 1992) Rudolf Uher, slovenský sochař († 27. srpna 1987) Helene Madisonová, americká plavkyně. tři zlaté medaile na OH 1932 († 27. listopadu 1970) 1915 – M. Z. Thomas, německý psychoterapeut a spisovatel 1919 – Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997) 1922 – Aage Niels Bohr, dánský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 2009) 1924 – Vasil Bykav, běloruský spisovatel († 2003) 1926 – Me'ir Pa'il, izraelský vojenský historik a politik 1930 Boris Dmitrijevič Parygin, ruský psycholog a filozof († 9. dubna 2012) Gena Rowlandsová, americká herečka 1933 – Viktor Pacajev, sovětský kosmonaut ruské národnosti († 1971) 1936 – Blanka Poliaková, slovenská spisovatelka, básnířka a redaktorka 1937 André Glucksmann, francouzský filozof a politolog Arno Herzig, německý historik novodobých dějin 1938 Charles Gwathmey, americký architekt († 3. srpna 2009) Margret Nissen, německá fotografka 1939 – Al Wilson, americký zpěvák († 21. dubna 2008) 1944 Chico Buarque, brazilský hudebník, dramatik a spisovatel Richard Goldstein, americký novinář a spisovatel 1945 Radovan Karadžić, bosenskosrbský politik, básník, psychiatr a válečný zločinec Mario Livio, izraelský astrofyzik a autor populárně-naučné literatury Aun Schan Su Ťij, barmská politička, Nobelova cena za mír 1991 1946 – Stelarc, australský performer 1947 – Salman Rushdie, indický spisovatel 1948 – Nick Drake, britský zpěvák a kytarista († 25. listopadu 1974) 1950 – Ann Wilson, americká zpěvačka, flétnistka 1951 – Ajmán Zavahrí, vůdce militantní islamistické organizace al-Káida, lékař, spisovatel a básník 1952 – Angie Sageová, autorka obrázkových knih pro malé děti 1953 Pavel Čáni, srbský malíř, grafik a pedagog Robert Epstein, americký psycholog, profesor, spisovatel a novinář