náhled|Erb pánů z Vildenberka Páni z Vildenberka jsou starým šlechtickým rodem z hradu Vildenberk u Pozořic. Od poloviny 14. století do roku 1382 vlastnili členové rodu tvrz Loštice a hrad Bouzov. Rod vyhasl v první polovině 15. století.

Držitelé Vildenberka V květnu 1318 se významný moravský šlechtic Půta píše po Pozořicích, v prosinci téhož roku po Vildenberku. Po Půtově smrti v roce 1349 zdědili vildenberské panství dva z jeho synů Půta II. a Procek. Jejich bratr Oldřich se stal knězem a poslední z bratří Beneš a Ješek založili bouzovskou větev rodu. Půta II. a Procek drželi Vildenberk zřejmě v nedílu, neboť k rozdělení panství prokazatelně došlo až v roce 1365, přičemž je také výslovně zmíněn i hrad Vildenberk.

Panství si mezi sebou rozdělili Půta III. a Ješek (synové Půty II.) a jejich bratranec Půta řečený Šaclar (syn Procka). V té době již význam rodu zdaleka nebyl takový jako za jejich děda.

Páni z Vildenberka měli za sebou neúspěšné pokusy o rozšíření rodové državy, která byla zmíněným dělením sama naopak rozdrobena mezi členy rodu, jehož ekonomická základna byla stále slabší. Nejspíš všechny uvedené skutečnosti přiměli o pouhých šest let později všechny tři spoluvlastníky k odprodeji Vildenberka novému majiteli. Půta Šacler prodal markraběti Janovi za 1700 hřiven grošů půlku hradu Vildenberka s polovicí vsí k němu patřících Pozořic, Šumic, Kovalovic, Korolup, Holubic, Kruhu, Čechyně, Vítovic a Hostěnic. Dne 5. března téhož roku prodali bratrancové Půty Šaclera, Půta a Jan, témuž markraběti a jeho synovi Joštovi za 2600 hřiven grošů druhou polovinu hradu Vildenberka a jmenovaných vsí i se vsí Velešovice. Půta z Vildenberka prodal panství Hostěnice s řadou osad, z nichž některé zanikly v 15.–16. století markraběti Janovi.

Markéta z Vildenberka, rozená z Meziříčí, byla první manželkou Arkleba z Kunštátu, který byl v letech 1398–1409 soudcem brněnského práva. Jan z Meziříčí v roce 1365 postoupil ves Valeč své sestře Markétě z Vildenberka.

Roku 1376 byl slavkovským komturem Mikeš z Vildenberka. Ten byl komturem opět v polovině srpna téhož roku, který v úřadě zůstal do konce dalšího roku. Vildenberkové jsou prvními majiteli obce Pozořice. A ti nechávají v obci postavit kostel a faru.

Loštická větev pánů z Vildenberka Ješek z Vildenberka a Bouzova držel původně se svým bratrem Benešem hrad Bouzov. Později došlo k rozdělení majetku a Ješkovi synové Jan a Půta sídlili na tvrzi v Lošticích. Zde tato větev koncem 14. století vyhasla.

Bouzovská větev pánů z Vildenberka Hrad Bouzov původně drželi bratři Beneš a Ješek, ovšem majetek byl rozdělen a na Bouzově zůstal Beneš a jeho syn Procek. Roku 1353 drží Beneš z Vildenberka a Bouzova polovinu vsi Polonína. Beneš zastával funkci přísedícího u moravského zemského soudu. Po roce 1370 se však dostal do nepříznivé finanční situace, což vyvrcholilo roku 1382 prodejem bouzovského panství markraběti Joštovi a následnou výměnou za tvrz Bohuslavice. V moravských markraběcích válkách se přidal Benešův syn Procek na stranu mladšího markraběte Prokopa. Roku 1405 držel Procek v zástavě hrad Rabštejn, proti kterému byla jako proti loupežnému sídlu podniknuta trestná výprava a hrad byl dobyt. V roce 1425 zastavil král Zikmund Lucemburský Prockovi (mladšímu) hrad Vraní Hora společně s Vranovou Lhotou a okolním panstvím.

Příbuzní pánů z Vildenberka Příbuzným pánů z Vildenberka byl Matouš z Černé Hory. K pánům z Vildenberka se dle erbu také řadí Protiva z Doubravice. Protiva dosáhl významného postavení. Vždyť roku 1305 zastával úřad moravského zemského číšníka. Sídlo měl na hradě v Doubravici, také seděl na Moravičanech. Po zeměpanském Zábřehu se psal v letech 1275–1301 Protiva z Vildenberka a Doubravice, jenž zboží držel lénem.

Rodokmen Půta z Vildenberka (1318–1349) – manželka Zdenka z Boskovic Procek z Vildenberka (1347–1350) – manželka Klára (dcera Jakuba Frenclína) Půta Šaclar (1350–1379) Anežka Dorota Kateřina Markéta – manžel Jan I. z Moravan a Landštejna (syn Smila I. z Landštejna a Anny z Moravan) Půta II. z Vildenberka (1349–1365) – manželka Markéta z Meziříčí Půta III. z Vildenberka (1365) – manželka Eliška Ješek z Vildenberka (1369) – manželka Dorota z Kravař Mikeš (1376), křížovník řádu německých rytířů na komendě ve Slavkově u Brna (dříve Novosedlice) Kačna Ješek z Vildenberka a Bouzova (1353–1360) – manželka Anežka potomstvo na Lošticích – synové Jan a Půta, rod vymřel Beneš z Vildenberka a Bouzova (1353-1384) 1. manželka Anna z Dubé, 2. manželka Markéta Procek z Vildenberka a Bouzova (+1417) – manželka Kateřina Procek z Vildenberka a Bouzova mladší (+1440), rod vymřel Kateřina z Vildenberka a Lhoty Oldřich z Vildenberka (1346), kněz Jitka z Vildenberka(1349) – manžel Čeněk z Pirkštejna a Sloupu) Ješek z Lipé a Pirkštejna řečený Ptáček – manželka Hedvika Jan Ptáček z Pirkštejna – manželka Jitka z Kunštátu dcera Heralda z Kunštátu Hynek Ptáček z Kunštátu – manželka Anna z Hradce (dcera Jana III z Hradce, zemřela 1444) Žofie Markéta z Pirkštejna (1445–1472) – manžel Viktorin II z Munsterberka (syn krále Jiřího z Poděbrad a Kunhuty ze Šternberka) Johanka z Munsterberka (1463–1496) – manžel Kazimír II z Cyeszina Čeňka z Pirkštejna – manžel Vilém z Kunštátu Čeněk z Kunštátu – mančelka Markéta z Deblína Eliška I z Kunštátu na Tasově Vilém z Kunštátu – manželka Anna Boček z Kunštátu (zemřel 1420) Čeněk z Kunštátu Smil III z Kunštátu (zemřel 1418) Smil z Kunštátu – manželka Barbora Gilgenberga z Pilungova Smil II z Kunštátu

Erb Erb pánů z Vildenberka: štít nadél poloviční, vpravo červený, vlevo stříbrný, nahoře napříč modrý. Na helmě modrý železný klobouk. Přikryvadla červená a stříbrná.

Odkazy Externí odkazy

Rod pánů z Vildenberka (Pavel Vrba)

Související články Seznam českých šlechtických rodů

Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody