Korolevo (, též , Koroleve, , nebo ) je městys ležící v okresu Berehovo Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Rozkládá se mezi pravým břehem Tisy a hranicí s Rumunskem, v nadmořské výšce 146 m, zhruba 8 km východně od Vynohradivu. V roce 2017 měl městys necelých 10 000 obyvatel, z čehož zhruba pětinu tvoří Maďaři.

Korolevo je sídlem Korolevské městyské územní hromady.

Historie Na území Koroleva (Králova nad Tisou) je archeologická lokalita dokládající osídlení již ve středním paleolitu. Podle nejnovějších zjištění mezinárodního týmu archeologů se zde nacházejí nejstarší a zároveň nejsevernější stopy osídlení evropského kontinentu. Pozůstatky člověka vzpřímeného (Homo erectus) nalezené u Koroleva jsou staré až 1,4 milionu let a o 200 až 300 000 let starší než nálezy ve španělské Atapuerce, která byla do té doby považována za nejstarší evropskou lokalitu osídlenou tímto zástupcem rodu Homo.Lukáš Marek, Čeští vědci zjistili, kudy přišel člověk do Evropy. Objev přepisuje historii, Seznam.cz, 6.3.2024

První písemná zmínka o městysu pochází z roku 1262. Král Štěpán V. Uherský zde tehdy vybudoval lovecký letohrádek – odtud název, který v maďarštině znamená „královský dům“. Na ostrohu v severní části města stál ve 14.–17. století hrad Ňalab, dnes je v ruinách. V minulosti městys patřil k uherské župě Ugocsa, po rozpadu PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167 Rakouska-Uherska v roce 1918 až do roku 1938 byl součástí Československa. Za první československé republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad. V roce 1944 byl městys s okolím připojen k Ukrajinské SSR. Status městysu (zastarale sídla městského typu) má od roku 1947.

Doprava Korolevo je železniční uzel a tvoří triangl tratí: Železniční trať Debrecín – Sighetu Marmației ve východním směru na Chust Železniční trať Baťovo – Korolevo v severozápadním směru na Berehovo a Čop Železniční trať Debrecín – Sighetu Marmației v jihozápadním směru na rumunské Satu Mare 2. a 3. trať mají smíšený rozchod (standardní evropský 1435 mm a ruský 1520 mm) umožňující spojení Slovenska a Rumunska mimo Maďarsko bez překládky.

Galerie

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Okres Berehovo Kategorie:Městyse v Zakarpatské oblasti Kategorie:Sídla na Tise Kategorie:Archeologické lokality na Ukrajině