Starobní důchod neboli penze je druh dávky vyplácený z důchodového pojištění v rámci důchodového systému, na kterou má nárok každý, kdo splnil podmínky tohoto pojištění a dosáhl důchodového věku. Osobu oprávněnou z této dávky nazýváme poživatelem starobního důchodu, v obecné řeči též jako starobního důchodce. V Česku se postupuje dle zákona o důchodovém pojištění (z.č. 155/1995 Sb.) a předpisů souvisejících. náhled|280x280pixelů|Pár starobních důchodců (Izrael, 2020)
Historie Před zavedením penzijních systémů museli lidé ve stáří spoléhat na své úspory nebo na pomoc svých potomků. S rostoucí roli států a zároveň s prodlužováním průměrné délky života získali jistoty v podobě průběžných systémů, kdy pracující generace transferuje část produkce těm, co už nemohou pracovat. Roku 1889 zavedl německý kancléř Otto von Bismarck důchodový systém sociálního pojištění (dnes známý průběžný systém). Starobní důchod se ale ve většině zemí začal zavádět až počátkem 20. století, a to pro státní zaměstnance (tzv. výslužné).
Do roku 1945 Rakousko-uherský penzijní systém zajišťoval i vdovský a sirotčí důchod, státní zaměstnanci a učitelé platili do penzijního systému 3 % svého základního platu. Např. penzijní systém pro poštovní úředníky byl v Rakousko-Uhersku zaveden zákonem z roku 1903. Prvorepublikové Československo převzalo rakousko-uherský sociální systém, v roce 1924 uzákonilo (s platností od roku 1926) starobní a invalidní pojištění dělnictva. Věk odchodu do důchodu byl stanoven na 65 let, přestože byla střední délka života menší.
Po 2. světové válce Podle zákona č. 99/1948 Sb. o národním pojištění bylo v roce 1948 možno odejít do důchodu již v 60. roce věku, pokud bylo placeno pojištění 20 let. Zákon č. 55/1956 Sb. ponechal národní pojištění jen jako sociální důchod pro potřebné osoby starší 65 let nebo invalidní. V roce 1964 byl zákonem č. 101/1964 Sb. dále oslaben princip zásluhovosti, byl zaveden odlišný věk odchodu do důchodu pro muže a ženy (pro ty dále diferencovaného dle počtu vychovaných dětí), byla zavedena progresivní daň z důchodu a penzijní nadlepšení bylo zrušeno. Zákon č.121/1975 Sb. odstranil některé deformace z roku 1964 a následujících let a zvýšil zásluhovost, která byla posílena zrušením zvláštní daně z důchodu a zvýšením relativních a absolutních maxim důchodů. Reforma z roku 1988 řešila především narůstající rozdíly mezi mzdami a důchody. V roce 1988 činil starobní důchod průměrně 61 % z čisté mzdy.
Po listopadu 1989 Po listopadu 1989 byl předložen Federálnímu shromáždění „Scénář sociální reformy“, který měla přizpůsobit sociální systém zaváděnému tržnímu hospodářství. V roce 1996 klesla sazba důchodového pojištění na 26 % (důchodový účet měl pak záporné saldo). Když se v roce 2004 zvýšila na 28 %, důchodový systém se dostal ze ztrát. Barbora Tůmová: Penzijní systém v ČR a jeho reforma Stanovení maximálního vyměřovacího základu v roce 2009 přispělo k opětovnému schodku důchodového systému. Od roku 2010 rostl věk odchodu do důchodu (a potřebná délka pojištění na 30 let) zpět na 65 let (v plánu pro rok 2030). V roce 2011 činil důchod 55 % čisté mzdy a téměř 10 % HDP, což je pod průměrem EU činícím 13 % z HDP.http://www.denik.cz/ekonomika/cesko-dava-na-duchody-desetinu-sveho-hdp-podil-postupne-roste-20131227.html - Česko dává na důchody desetinu svého HDP, podíl postupně roste Například v Itálii to bylo 16,1 % z HDP, v Německu přes 12 % z HDP či Irsko jen 7 % z HDP.https://is.muni.cz/th/gfo77/Diplomova_prace_Dvorakova_Eva.pdf - The Comparison of Selected EU Countries Pensions Systems, Diplomová práce Starobní důchod se valorizuje (navyšuje) podle mezd, inflace a jiných parametrů,http://kupnisila.cz/valorizace-duchodu/ - Valorizace důchodů 2017: kalkulačka počítá jednoduše takže se ekonomicky situace důchodců nezhoršuje. V roce 2014 bylo v ČR zavedeno individuální konto pojištěnce (IKP).http://www.cssz.cz/web/cz/-/cssz-ma-vytvorena-individualni-konta-pojistence - ČSSZ má vytvořena individuální konta pojištěnce Důchodová reforma Vlády Petra Fialy, projednávaná v roce 2024, by měla maximální věk pro odchod do důchodu zcela zrušit a věk odchodu do důchodu počítat na základě naděje dožití jednotlivých ročníků.
Výdaje na důchod se v ČR do roku 2100 odhadují na maximálně zhruba 12 % z HDP, což je pod současným průměrem EU.
Dlouhodobá finanční ztráta a neudržitelnost důchodového systému vede ve společnosti k diskuzím o potřebě důchodové reformy. O tom, že musí být provedena, je mezi ekonomy shoda, chybí však politická vůle. Důchody představují majoritní část státního rozpočtu a státu hrozí prohlubování deficitů a propad do dluhové spirály. S rostoucím časem, bez důchodové reformy, bude nedůvěra mladších generací ve státní průběžný systém stoupat.
Pro jisté profese existují také výsluhy. Pokud jsou vyšší než stanovený důchod, vyplácí se větší částka.
Starobní důchod v Česku
Česká historie Zaměstnavatelé měli mezi roky 2004 a 2026 povinnost vystavovat každému zaměstnanci Evidenční list důchodového pojištění (ELDP), odeslat jeho originál do evidence ČSSZ a zaměstnanci předložit stejnopis. Pracujícím důchodcům se také prováděly přepočty důchodů, ale od roku 2024 mohou tito pracující požádat o slevu na sociálním pojištění, takže případná valorizace z důvodu delší platby pojistného ztrácí smysl.
Současnost Nárok na důchod vzniká při splnění dvou základních podmínek: dosažení důchodového věku, získání potřebné doby pojištění. Pokud se český občan narodil před rokem 1973, je jeho důchodový věk stanoven podle roku narození a u žen také podle počtu vychovaných dětí. Pokud se narodil po roce 1988, jeho důchodovým věkem jsou jeho 67. narozeniny. V roce 2025 byl tedy v Česku důchodový věk 61 let a 2 měsíce až 64 let a 1 měsíc.
Za dobu pojištění se považuje doba výdělečné činnosti a takzvané náhradní doby pojištění. Potřebná doba pojištění je 35 let včetně náhradních dob nebo 30 let pojištění bez náhradních dob.
Doba výdělečné činnosti zahrnuje všechny kalendářní dny v období zaměstnání nebo podnikání, za které dotyčná osoba nebo její zaměstnavatel odvedli pojistné na sociální zabezpečení (doba placení důchodového pojištění).
Náhradní dobou pojištění se rozumí péče o dítě, péče o osobu závislou na péči jiné osoby, omezeně evidence na úřadu práce a podobně. Při pobírání nemocenských dávek v rámci výdělečné činnosti se doba důchodového pojištění nezkracuje a výše důchodu není nižším nemocenským ovlivněna. Pobírání nemocenských dávek mimo výdělečnou činnost se započítají jako náhradní doba důchodového pojištění ve výši 80 % průměru, délka celá.
Statistické informace V roce 2024 byla průměrná naděje dožití u mužů 76 let a u žen 82 let, což je však ukazatel mapující úmrtnost celé populace bez ohledu na věk. Není tedy pravda, že by byla doba pobírání důchodu při odchodu v 65 letech věku 11 let u mužů a 17 let u žen (tj. 76−65, resp. 82−65). Při výpočtu průměrné doby pobírání důchodu je nutné použít naději dožití pro populaci v okamžiku dosažení důchodového věku (aby se nezapočítala úmrtnost těch, kteří se důchodu vůbec nedožili). Při výpočtu budoucích důchodců je nutné navíc zohlednit, že naděje dožití se v čase zvyšuje.
Pro ročník 1965, který půjde do důchodu v roce 2029 v 65 letech, je tak očekávána průměrná doba pobírání důchodu pro muže 19,4 roku a pro ženy 23,2 roku, tedy celkově pro tento ročník 21,3 roku. Pro ročník 1972 je očekávána průměrná doba pobírání důchodu 21,75 roku.
Penze se dožije z ročníku 1965 u lidí, kteří se dožili 20 let, celkem 82,6 % mužů a 91,7 % žen. V roce 2000 se na jednoho důchodce skládalo průměrně 2,8 člověka v produktivním věku (35 důchodců na 100 lidí), v roce 2024 je to 2,5 člověka (40 důchodců na 100 lidí) a pokud nedojde ke zvýšení věku odchodu do důchodu (ze 65 let), bude to v roce 2045 už pouze 1,7 člověka v produktivním věku na jednoho důchodce (59 důchodců na 100 lidí).
Výpočet výše důchodu Výše důchodu se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2026 je to 4900 Kč). Procentní výměra se odvíjí od celoživotních výdělků a odpracovaných let (čím větší odvody a delší doba, tím vyšší výsledná výměra). Procentní výměra důchodu od 1. ledna 2026 vzroste o 2,6 %. (neplatí pro poživatele předčasného starobního důchodu přiznaného po 30. září 2023, který před 1. lednem 2026 nedosáhl důchodového věku).
Pro poživatele starobního důchodu, kterému bude přiznán důchod v roce 2026 a který vychoval dítě/děti, bude výchovné činit 500 Kč za každé vychované dítě. (rok 2026)
Při dosažení věku 85 let se důchod zvýší o dalších 1 000 Kč, při dosažení věku 100 let pak o 2 000 Kč (rok 2026).
Při pobírání důchodu a současného výkonu výdělečné činnosti vzniká po 360 započitatelných dnech nárok na zvýšení výpočtového základu o 0,4 %, avšak o přepočet je nutné požádat, přičemž starobní důchod se pak nejčastěji zvyšuje v rozmezí od 60 Kč do 130 Kč.
Mýty o důchodech Kolem důchodů a jejich výše panuje řada mýtů, některé z nich zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedním z nich je mýtus, že ten kdo nikdy nepracoval, dostane průměrný důchod. Ve skutečnosti kdo nikdy nepracoval a nezískal alespoň 35 let důchodového pojištění (nebo 30 let bez náhradních dob), nemá nárok na starobní důchod. Lidé bez odpracovaných let jsou odkázáni na mimořádné dávky v hmotné nouzi.
Aktuální vývoj V Česku bylo v roce 2022 celkem 2,36 milionů starobních důchodců, kteří v průměru pobírali důchod ve výši 17 299 Kč. Kalkulačku pro orientační výpočet starobního důchodu poskytuje Informativní důchodová aplikace (IDA), online služba ePortálu ČSSZ.Česká správa sociálního zabezpečení: Informativní důchodová aplikace V únoru 2022 byl minimální (či garantovaný) důchod 4 670 Kč (základní výměra 3 900 Kč plus nejnižší možná procentní výměra 770 Kč), přičemž pro něj platila podmínka splnění minimální doby důchodového pojištění (35 let nebo 30 let bez náhradních dob).
Na konci roku 2023 bylo v ČR celkem 2,845 milionu starobních důchodců s průměrnou výší 19 963 Kč. Průměrná penze se tak blížila 50 % průměrné mzdy (dříve se dlouhodobě držela výše 41 %). Za rok 2023 bylo celkově vyplaceno na dávky důchodového pojištění 685,32 miliard Kč. Za rok 2023 byl důchodový účet ve schodku 72,8 miliardy.
Za první dva měsíce roku 2024 byl schodek důchodového účtu 16 miliard Kč.
Od 1. ledna 2025 vzrostl průměrný důchod o 358 Kč na přibližně 21 080 Kč. Od 1. ledna 2026 se průměrný samostatně vyplácený důchod zvýšil o 668 Kč.
Reforma penzijního systému Na konci května 2024 usilovala vláda Petra Fialy o reformu důchodů, která by měla prodloužit pro ročník 1972 odchod do důchodu o 7 měsíců (tj. 65 let a 7 měsíců), což by mělo zachovat stabilitu důchodového systému. Pokud by se reforma neuskutečnila a odchod do důchodu by zůstal na 65 letech, musela by být podle demografů výše důchodu snížena v budoucnu asi o třetinu.
Důchodový věk Důchodový věk, tedy doba, kdy lze odejít do řádného starobního důchodu, je závislý na pohlaví a u žen dále na počtu narozených (vychovaných) dětí. Maximální důchodový věk byl po odsouhlasení důchodové reformy v roce 2024 zvýšen z 65 na 67 let (např. v USA, Británii, Itálii je věk odchodu do důchodu také 67 let, Švédsko, Irsko a Belgie mají 68 let, Dánsko až 70 let). Tento maximální důchodový věk se poprvé aplikuje u ročníků narození 1989 a mladších. Důchodový věk se postupně u mužů a žen sjednocuje, od roku narození 1973 již bude shodný u žen i mužů (65 let a 8 měsíců). Do ročníku narození 1973 je důchodový věk dán tabulkou, od ročníku 1973 do ročníku 1988 následně věk stoupá s každým ročníkem o 1 měsíc.
Historický vývoj