Doupovské hory

Doupovské hory () jsou geomorfologický celek na jihu Krušnohorské soustavy. Pohoří leží převážně na pravém břehu řeky Ohře a jen malá část mezi Ostrovem a Kláštercem nad Ohří zasahuje také na břeh levý. Název získaly podle zaniklého města Doupov.

Geologie náhled|vlevo|Jižní okraj Doupovských hor mezi Javornou a Radošovem náhled|vlevo|Profil laharovými aglomeráty u Javorné

Pohoří se nachází v oblasti Podkrušnohorského zlomového prolomu, kde se kříží Podkrušnohorský zlom s Jáchymovským zlomem. Nejstarší částí pohoří, která vznikala ve svrchním eocénu v době před téměř 38 milióny lety, je tufy tvořená jihovýchodní část v okolí Dvérců. Naopak nejmladší horniny z doby před 22 milióny lety (spodní miocén) se nacházejí u Vojkovic. Je odsud známé množství fosilií třetihorní fauny i flóry, mezi nimi i historicky velmi významná zkamenělina tzv. Hlodavce z Valče (objevená již kolem roku 1690).

Doupovské hory jsou tvořeny třetihorními sopečnými materiály: lávou (tefrity, leucitity) a tufem. Historicky se předpokládalo, že Doupovské hory jsou zbytek stratovulkánu, z něhož se však dochovala již jen erozí značně rozrušená kaldera. Novější stupeň poznání napovídá, že se spíše jednalo o štítovou sopku, přesněji o vulkanicko-sedimentární komplex. Sopečná centra se nacházela v oblastech Pustého zámku, Jehličné, Houšťky nebo Turče.

Geomorfologie V geomorfologickém členění jsou Doupovské hory geomorfologickým celkem Podkrušnohorské oblasti v Krušnohorské soustavě. Dělí se do tří okrsků: Hradišťská hornatina, Jehličenská hornatina a Rohozecká vrchovina.

Pohoří má podobu ploché hornatiny kruhovitého půdorysu, jejíž nejvyšší vrcholy o výšce 700 až 934 m obklopují oválnou erozní sníženinu ležící v úrovni přibližně 550 m. Na lávových proudech vznikly strukturní plošiny, v sypkých pyroklastických uloženinách se vytvořily příkré svahy. Snížená centrální část se otevírá směrem k východu a je odvodňována říčkou Liboc, která se k východu prořezává hlubokým údolím. Jádro pohoří je obklopeno (především na východě) oddělenými nižšími kopci, které mají podobu sopečných kup a kuželů či tabulových hor se stupňovitými svahy.

Vybrané hory a kopce

Hradiště (934 m) Pustý zámek (933 m) Na raketě (912 m) Větrovec (902 m) Vysoká pláň (891 m) Velká Jehličná (828 m) Trmovský vrch (744 m) Černý vrch (678 m) Úhošť (592 m) Skytalský vrch (552 m) Šumburk (545 m) Dětaňský chlum (540 m)

Vodstvo Hlavním vodním tokem území je Ohře, která odvodňuje největší část Doupovských hor, téměř 500 km². Na území Doupovských hor má délku toku 129,5 km. Přitéká ze Sokolovské pánve a na území Doupovských hor vstupuje u obce Šemnice. Území opouští pod vodní nádrží Kadaň a dále pokračuje v Mostecké pánvi. Při severozápadním okraji protéká Ohře mohutným průlomovým údolím hlubokým až 400 m.

V Doupovských horách ústí do Ohře zleva několik menších levostranných přítoků Ohře, pramenících v Krušných horách. Největším z nich je říčka Bystřice, ovšem na území Doupovských hor je její povodí pouze 9,6 km². Dalšími menšími levostrannými přítoky Ohře v území jsou Plavenský potok, Pekelský potok a Hučivý potok. Největší část Doupovských hor odvodňují pravostranné přítoky Ohře. Prvním z nich je při západní hranici Lučinský potok na jehož soutoku s nepojmenovaným potokem (lokálně Svatoborský potok) se nachází zajímavý dvojitý vodopád, označovaný jako Lučinsko–svatoborské vodopády.

Další vodní toky, které pohoří odvodňují, jsou většinou krátké a některé často vysychají. Vodní toky na vnějších svazích pohoří vytvořily radiální (prstencovitou) říční síť. Centrální a východní část odvodňují řeky Liboc a Blšanka do povodí Ohře. Vodu z jižní části hor odvádí Malá a Velká Trasovka do povodí Berounky.

Vodní nádrže Nejvýznamnější a největší vodní nádrží v Doupovských horách je vodní nádrží Kadaň o vodní ploše 65,4 ha s objemem vody 2,62 mil. m³. Na území se nachází asi 50 rybníků, z nichž největší je rybník Velký Rohozec na Doláneckém potoce jihovýchodně od obce Podbořanský Rohozec o vodní ploše 9,2 ha s objemem vody 166 tis. m³.

Minerální vody náhled|Minerálky v Klášterci nad Ohří Přírodní mineralizované kyselky se nacházejí pouze v severní části Doupovských hor v úseku od Kyselky do zaniklé vesnice Žebletín u Kadaňského Rohozce. Nejvýznamnější výskyty při pravém břehu Ohře jsou u v širším okolí Kyselky a Korunní. Pod obchodní značkou Mattoni se prodává studená minerální voda z mnoha vrtů v okolí Kyselky, veřejnosti je přístupný pramen Otto. Obdobná studená minerální voda, ovšem s vyšším obsahem vápníku a naopak nižší obsahem sodíku, se prodává pod obchodní značkou Korunní. Jímací vrty se nacházejí v areálu plnírny a nejsou veřejnosti přístupné. Volně přístupný je pramen v údolí v blízkosti železnice. Při levém břehu Ohře jsou významné vývěry minerálních vod u jihozápadního okraje Klášterce nad Ohří. Prameny Evženie, Městský pramen a Klášterecký pramen jsou jímány vrty a využívány v přilehlých lázních.

V údolní nivě potoka Lomnice se jímají minerální vody prodávané pod značkou Aquila.

Ochrana přírody Celé Doupovské hory jsou chráněny jako významná ptačí oblast soustavy Natura 2000 o rozloze 63 116 ha. Na území je také vyhlášeno významné ptačí území o rozloze 63 000 ha. Na východním okraji se nachází přírodní park Doupovská pahorkatina a do západní části zasahuje přírodní park Stráž nad Ohří.

Maloplošná chráněná území Národní přírodní rezervace: Úhošť, Nebesa, Národní přírodní památky: Skalky skřítků, Rašovické skály Přírodní rezervace: Dětanský chlum, Sedlec Přírodní památky: Čedičová žíla Boč, Dubohabřina ve Vojkovicích, Hornohradský potok, Jalovcové stráně nad Vrbičkou, Louka vstavačů u Černýše, Malý Stolec Mravenčák, Pastviny u Srní, Pastviště u Okounova, Svatý kopeček u Kadaně, Špičák u Vojkovic, Týniště, Valeč, Valečské lemy, Valečské sklepy, Vrbina u Nové Vsi

Turistika Více než polovinu plochy pohoří zabírá pro veřejnost nepřístupný Vojenský újezd Hradiště. Turistické stezky proto vedou pouze po okrajových částech hor.

Odkazy Reference Matějů, Hradecký, Melichar – Doupovské hory, s. 114-115. Matějů, Hradecký, Melichar – Doupovské hory, s. 116-117; 498. Matějů, Hradecký, Melichar – Doupovské hory, s. 128-130.

Literatura

Související články Vojenský újezd Hradiště Doupovská dráha

Externí odkazy

Kategorie:Podkrušnohorská oblast Kategorie:Ptačí oblasti v Česku Kategorie:Významná ptačí území v Česku Kategorie:Geografie okresu Karlovy Vary Kategorie:Geografie okresu Chomutov Kategorie:Geografie okresu Louny Kategorie:Vojenský újezd Hradiště Kategorie:Geomorfologické celky v Česku Kategorie:Pohoří v Česku Kategorie:Kaldery Kategorie:Sopky v Česku