náhled|Rekonstrukce hrobu z předdynastického období. Royal Ontario Museum
Předdynastická doba je období dějin starověkého Egypta mezi roky 5300 až 3000 př. n. l. Toto období končí sjednocením Egypta panovníkem Narmerem kolem roku 3000 př. n. l. a obdobím vlády 0. dynastie v Egyptě.
Předdynastickou dobu lze obecně rozčlenit na kulturní období nazvaná po nalezištích, kde byly tyto kultury poprvé objeveny. Tyto kultury však nemohou být interpretovány jako oddělené, ale jako subjektivní celky používané k usnadnění studia celého období.
Nejvíce nalezišť z tohoto období se nachází v oblasti Horního Egypta, protože zde byly nejpříhodnější podmínky pro zachování artefaktů z této doby a jejich nalezení. Sídla nacházející se v nilské deltě byla postupně překryta nánosy bahna při každoročních nilských záplavách.
Kultury v Dolním Egyptě Fajjúmská kultura náhled|Mapa znázorňující, kde se v Egyptě nachází oáza Fajjúm Tato kultura se rozvinula v okolí původního jezera Fajjúm (dnes oáza Fajjúm) ve starověkém Egyptě v období 5450–4400 př. n. l. Byla zde nalezena skupina do země zapuštěných sil na obilí, která je důkazem, že se zde poprvé v Egyptě stalo hlavním zdrojem obživy zemědělství. Tato kultura se nazývá též Fajjúm A. Podle podobnosti nástrojů se předpokládá, že Fajjúmská kultura se vyvinula z karunienu (nazývána také kulturou Fajjúm B), která je datována kolem roku 7050 př. n. l. Později ovlivnila Merimdskou kulturu.Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003,
Keramika a další výrobky Keramika je jednoduchých tvarů a má hrubý povrch. Po vypálení byl její povrch leštěn a zdoben tenkou červenou vrstvou, ale bez žádného vzoru. Byly nalezeny kosmetické palety z núbijského dioritu, korálky ze zeleného živce a lastury z pobřeží Středozemního a Rudého moře. Tyto nálezy vedou k domněnce, že mohly být navázány kontakty se vzdálenými místy. Měděné nástroje nebyly nalezeny.
Hospodářství Chovaly se ovce, kozy a prasata. Pěstoval se šestiřadý ječmen a špalda, pravděpodobně také len. Posledním zdrojem potravy byl rybolov.
Protože sila byla uspořádány ve skupinách, domnívají se archeologové, že zemědělské produkty byly vlastnictví celého sídliště. Jedna skupina byla ze 109 sil o průměru 30–150 cm a hloubce 30–90 cm, což vytvářelo velký skladovací objem.
Následující kultura Z Fajjúmské kultury, Merimdské kultury a kultury el-Omari vznikla pravděpodobně kultura Maadí. Tato kultura byla ovlivněna též kulturami Předního východu a později kulturou Nakáda I.
Kultura Maadí Tato kultura se rozvinula v severní části starověkého Egypta v období 4000–3200 př. n. l. Nazvána je podle naleziště Maadí, které se nachází na předměstí dnešní Káhiry. Mezi další naleziště patří el-Gerza, Hazar, Abúsír el-Melek, Minšat abú-Omar. Z nálezů je patrné, že tato oblast byla křižovatkou kultur ze Západní pouště, Palestiny a kultury Nakáda I. z jihu. Po roce 3200 př. n. l. byla tato kultura postupně nahrazena kulturou Nakáda.
Původ kultury Maadí Kultura Maadí navazovala na Merimdskou kulturu, Fajjúmskou kulturu (fajjúmien) a kulturu el-Omari. Ovlivněna byla též kulturami Předního východu a později kulturou Nakáda I.
Hroby Do dnešní doby se zachovaly spíše pozůstatky sídlišť než hrobů. Z nálezů lze odvodit, že společenství nebylo hierarchicky rozvrstvené. Zemřelí byli pohřbíváni v oválných jamách ve skrčené poloze, obaleni rohoží nebo látkou. Na rozdíl od kultury Nakáda, kde byla výbava bohatší, zde byly do hrobu přidávány pouze jedna nebo dvě nádoby.
Při podrobnějším průzkumu, můžeme sledovat postupný vznik sociálních vrstev. Některé hroby jsou lépe vybavené než jiné, ale tento rozdíl není tak nápadný, jako u kultury Nakáda.
Sídliště Zachovaly se zbytky tří typů obydlí. Prvním bylo obydlí tesané ve skále s oválným půdorysem s rozměry 3x5 m a hloubkou až 3 m. Vstup byl vyhloubeným průchodem. Podobné osady se nacházely v jižní Palestině.
Druhým typem byl oválný dům ze stěn ze sušených cihel s venkovním ohništěm a částečně zapuštěnými stavbami pro zásoby. Předtím typem byl pravoúhlý dům se stěn vyrobených pravděpodobně z rostlinných materiálů, protože se po nich zachovaly pouze otisky. Druhý a třetí typ obydlí byl používán v této době i jinde v Egyptě.
Keramika Nálezy z nejstarší doby naznačují souvislost se saharskou neolitickou kulturou, kde keramika byla zdobena otisky šňůr nebo pokryty čarami vytvářenými hřebenem. Během období kultury Maadí však keramika nebyla téměř zdobena, pouze na některých byly po vypálení vyryty značky. Měla kulovitý tvar s širokým, plochým dnem, úzkým hrdlem a nálevkovitě rozšířeným okrajem.
Nalezeny byly též nádoby dovezené – s červeným povrchem a s černým okrajem, z oblasti Nakády I. a keramika na nožce vyrobená z vápenité hlíny používaná k dovozu oleje, vína a pryskyřice z Palestiny.
Další výrobky Na výrobu mnoha výrobků (jehel, harpun, holí, sekerek, lopatek) se používalo mědi, stejně jako v té době v oblasti Palestiny. Při vykopávkách byly nalezeny hřebeny a břidlicové kosmetické palety z Horního Egypta. Ty byly považovány za luxusní zboží a pro běžnou potřebu se používaly palety z vápence. Válečné palice měly diskovitý tvar, který se používal též v Horním Egyptě v období Nakády I a Nakády II (4000–3200 př. n. l.).
Hospodářství Kultura Maadí byla kulturou usedlých pastevců a zemědělců. Chovala se prasata, skot, kozy, ovce, osli, psi. Pěstoval se ječmen, pšenice, hrách, čočka.
Kultury v Horním Egyptě Badárská kultura náhled|Mapa znázorňující rozšíření badárské kultury Tato kultura pochází z období 4400–4000 př. n. l. Předcházela jí pravděpodobně Merimdská kultura. Název kultury pochází z naleziště Badárí poblíž Súhágu. Nálezy patřící Badárské kultuře byly objeveny i mimo okolí Badárí – na jihu v Armantu, el-Kábu a Nechenu, na východě ve Vádí Hammámat. V této doby vzniklo město Nechen, ale ještě nenabylo svého budoucího významu.
Původ badárské kultury Původně se archeologové domnívali, že tato kultura přišla z jižní části Egypta, kde se nenachází vápenec. Vedly je k tomu nálezy kamenných nástrojů, které nebyly vyrobeny z rohovce. Technika výroby je však zřejmě příbuzná s technikou používanou v mladším neolitu v Západní poušti. Keramika s jemným zdrsněním povrchu tak může být pokračováním saharské tradice hlazené keramiky. Badárská kultura by pak přišla z této oblasti.
Hroby V lokalitě Badárí bylo nalezeno asi 600 hrobů a 40 osad. Všechny hroby mají tvar jednoduché jámy, do níž byli zemřelí pohřbeni. Těla leží většinou na rohoži a jsou v uvolněné skrčené poloze na levém boku, a hlavou k jihu a tváří k západu. Pohřební výbava ukazuje na nerovnoměrné rozdělení bohatství. Bohatší hroby jsou shlukovány do jedné části pohřebiště.
Keramika Keramika, která je obsažena v hrobech patří k typickým prvkům badárské kultury. Tvary nádob jsou jednoduché a patří mezi ně hlavně poháry a misky s rovným okrajem a zakulaceným dnem. Mnoho nádob má černý okraj, ale mají hnědší povrch než keramika z období Nakáda I. Typickým znakem je jemné zdrsnění povrchu nádob hřebenem. Za charakteristické se považují také nádoby na nožce.
Další výrobky Kamenné výrobky tvoří různé úštěpy a čepele. Mezi nástroji převládají škrabadla a děrovače, sekery, srpy a hroty šípů s konkávní základnou. Dalšími nalezenými výrobky jsou spony do vlasů, hřebeny, náramky a korálky z kosti a slonoviny. Tvar kosmetických palet používaných k roztírání líčidel je omezen na podlouhlé obdélníkové nebo oválné tvary. Byly také nalezeny hliněné a slonovinové sošky. Některé byly ztvárněny poměrně realisticky, ale některé byly i dosti stylizovány. V malém množství se již objevila i kovaná měď.
Hospodářství Nálezy z osad dokládají zemědělství a pastevectví. V sýpkách byla nalezena pšenice, ječmen, čočka a hlízy. V Hammáji byly objeveny ohrady pro ovce a kozy. Důležitým doplňkem stravy byl rybolov.
Mořské lastury nalezené v hrobech svědčí o kontaktech s pobřežím Rudého moře. Měď by mohla pocházet z Východní pouště nebo ze Sinaje.
Následující kultura Původně byla badárská kultura považována za časově oddělenou kulturu, z níž se vyvinula kultura Nakáda. Existují však domněnky, že badárien se časově shodoval s nejstarší fází Nakády, s Nakádou I. Protože vývoj Nakádské kultury probíhal jižněji než je centrum badárské kultury, je možné, že zde badárien přetrval delší dobu.
Nakádská kultura Tato kultura byla rozšířena v období 4 400 až 3 000 př. n. l. kolem naleziště Nakáda nacházejícího se v jižním Egyptě na západním břehu Nilu, 30 km vzdálené od Luxoru. Existovala i na dalších místech, jako například v Badari, v Gerzehu, v Nechenu (řecky Hierakonpolis) a v Qau. Z období této kultury se zachovalo mnoho pozůstatků, umožňujících zdatování celé egyptské kultury.
Kultura Nakáda byla rozdělena na tři kratší části – Nakáda I (dříve amratská kultura), Nakáda II (gerzenská kultura), Nakáda III (semainianská kultura).
Nakáda I (kolem 4400–3500 př. n. l.) náhled|Mapa znázorňující rozšíření kultury Nakáda I. ve starověkém Egyptě Toto období je také nazýváno amratien nebo amratské období podle naleziště el-Amra v Horním Egyptě.
Tato kultura byla rozšířena na území od naleziště Matmar na severu až k nalezišti Chór Bahan na jihu.
Původ kultury Nakáda I Původně byla za předchůdce této kultury považována badárská kultura, z níž se vyvinula kultura Nakáda I. Existují však domněnky, že badárien se časově shodoval s touto fází Nakády. Protože vývoj Nakádské kultury probíhal jižněji než je centrum badárské kultury, je možné, že zde badárien přetrval delší dobu.
Hroby Zemřelí byli pohřbíváni stejně jako v badárské kultuře ve skrčené poloze na levém boku, s hlavou směřující k jihu a tváří obrácenou na západ. Amerská kultura se však liší od badárské pohřební výbavou a keramikou. V Nechenu byly nalezeny dva hřbitovy s malovanými hrobkami a bohatou výbavou (pazourkové dýky, zlato, slonovina, kosmetické palety).
Keramika Keramika má na počátku tohoto časového období červený povrch s černým okrajem. Postupně však typ této keramiky mizí a i výzdoba jemným zdrsněním ustupuje. Objevuje se hladká červená keramika s plastickou výzdobou a bíle malovanými vzory s motivy geometrickými, zvířecími a rostlinnými. Někdy se objevuje i zobrazení lodi a lidských postav. Zobrazován je lovec (postava s lukem vedoucí na provazech psy) nebo vítězný bojovník (dvě postavy, z níž jedna je výrazně menší a má svázané ruce, nebo je nemá vůbec).
Další výrobky Kosmetické břidlicové palety začínají být vyřezávány do siluet zvířat z Nilského údolí.
Hospodářství Společnost byla pravděpodobně již sociálně rozvrstvená a nálezy v hrobech naznačují tendenci k hierarchické organizaci.
Mezi domestikovaná zvířata patří v této době kozy, ovce, skot a prasata (zvířata byla nalezena jako obětní dary nebo jako malé hliněné sošky). Pěstoval se ječmen, pšenice, hrách, vikev a cicimek jujuba.
V Nechenu byly objeveny zbytky 4*3,5 metru velkého hrnčířova příbytku s dílnou. Stěny byla postavena z vepřovic. Ve stejném městě se dochovaly zbytky dvorce pravděpodobně chovatele dobytka s velkými nádobami. Také se dochovaly zbytky pivovaru s osmi varnými káděmi. Dle vědců mohl pivovar obstarat denní spotřebu piva až pro 300 lidí.
Náboženství Dlouho po ztrátě svého politického významu si Nechen udržel postavení kultovního střediska božského patrona faraonů.
Nechen byl také kultovním městem sokolího boha Hora, kterému byl na tomto místě zasvěcen jeden z nejstarších chrámů v Egyptě. Dlouho po zániku města jako významného sídle existovala ve starověkém Egyptě úcta k duším Bau z Pe a Nechenu (jedna duše měla být z Pe, druhá z Nechenu). Mělo se jednat o předky prvních faraonů. Též měly pomáhat faraonům při cestě do podsvětí. Bau z Nechenu měla hlavu šakala.