Portugal Open byl společný profesionální tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v jamorském areálu na otevřených antukových dvorcích. Hlavní estorilský dvorec byl vybudován v roce 2005 a ve svých ochozech pojme 10 000 diváků. Dějištěm konání se stalo portugalské město Oeiras, ležící u Lisabonu.
Mužská polovina probíhala od roku 1990 a v sezónách 2009–2014 patřila do kategorie ATP World Tour 250. Ženská část původně vznikla v roce 1989, obnovena byla roku 1998, a řadila se do kategorie WTA International Tournaments. Do soutěže dvouhry nastupovalo dvacet osm mužů a třicet dva žen. Čtyřhry se účastnilo šestnáct párů.
Do sezóny 2012 byl turnaj hrán pod názvem Estoril Open. Ke změně pojmenování se organizátoři rozhodli, aby zviditelnili úspěšné pořádání mezinárodních událostí na portugalském území. Mediální pokrytí zajišťovaly Rádio e Televisão de Portugal.
Pro nedostatek financí došlo po sezóně 2014 ke zrušení turnaje. V sezóně 2015 jej nahradil nový profesionální turnaj mužů – Estoril Open.
Historie vlevo|náhled|Jarmila Grothová, 2009Mezi vítěze mužské dvouhry se od roku 1990 zařadila řada hráčů první desítky žebříčku ATP, včetně bývalých světových jedniček Thomase Mustera (1995 a 1996), Carlose Moyi (2000), Juana Carlose Ferrera (2001), Novaka Djokoviće (2007) a Rogera Federera (2008). Další singloví první hráči světa vyhráli soutěž čtyřhry. Nejdříve v roce 1995 Jevgenij Kafelnikov a o dva roky později také Gustavo Kuerten. Rus Marat Safin odešel z finále dvouhry 2004 poražen.
Ženská polovina se hrála pod názvem Estoril Ladies Open od roku 1989. Nejdříve proběhly pouze dva ročníky a turnaj byl obnoven v roce 1998 se jménem Estoril Open, jakožto součást okruhu ITF. Od sezóny 1999 byl řazen do okruhu WTA Tour. Singlovou soutěž nevyhrála žádná ženská světová jednička. V roce 2007 se do finále probojovala Běloruska Viktoria Azarenková, v němž neuspěla.
náhled|Roger Federer na turnaji v roce 2010 V mužské části události statistikám dominovali argentinští a španělští tenisté, jakožto specialisté na červené antuce. Mezi lety 1990 až 2001, se alespoň jeden Španěl probojoval v deseti případech do finále. Z toho devětkrát v tomto dvanáctiletém období získali španělští hráči titul. Tuto dominanci poté začali narušovat Argentinci, kteří měli mezi roky 2002 až 2006 pětkrát za sebou zastoupení ve finále a čtyřikrát dosáhli na titul. V letech 2011 a 2012 pak přidal dvě výhry Juan Martín del Potro.
V ženské dvouhře nebyla převaha jediného státu tak znatelná, přesto se staly nejúspěšnější španělské antukářky se čtyřmi tituly. Od sezóny 1999, kdy se turnaj stal opět součástí WTA Tour, získalo šest tenistek titul jako své premiérové vítězství na nejvyšším profesionálním okruhu. V roce 2006 se poprvé v historii WTA hrálo čínské singlové finále mezi Li Na a Čeng Ťie.
Do finále turnaje se probojoval jediný Portugalec – Frederico Gil, který v roce 2010 odešel ze singlového boje o titul poražen.
Přehled finále Mužská dvouhra Rokvítězfinalistavýsledek 2014 Carlos Berlocq Tomáš Berdych 0–6, 7–5, 6–1 2013 Stan Wawrinka David Ferrer 6–1, 6–4 2012 Juan Martín del Potro Richard Gasquet 6–4, 6–2 2011 Juan Martín del Potro Fernando Verdasco 6–2, 6–2 2010 Albert Montañés Frederico Gil 6–2, 6–7(4–7), 7–5 2009 Albert Montañés James Blake 5–7, 7–6(8–6), 6–0 2008 Roger Federer Nikolaj Davyděnko 7–6((7–5), 1–2skreč 2007 Novak Djoković Richard Gasquet 7–6(9–7), 0–6, 6–1 2006 David Nalbandian Nikolaj Davyděnko 6–3, 6–4 2005 Gastón Gaudio Tommy Robredo 6–1, 2–6, 6–1 2004 Juan Ignacio Chela Marat Safin 6–7(2–7), 6–3, 6–3 2003 Nikolaj Davyděnko Agustín Calleri 6–4, 6–3 2002 David Nalbandian Jarkko Nieminen 6–4, 7–6(7–5) 2001 Juan Carlos Ferrero Félix Mantilla 7–6(7–3), 4–6, 6–3 2000 Carlos Moyà Francisco Clavet 6–3, 6–2 1999 Albert Costa Todd Martin 7–6(7–4), 2–6, 6–3 1998 Alberto Berasategui Thomas Muster 3–6, 6–1, 6–3 1997 Àlex Corretja Francisco Clavet 6–3, 7–5 1996 Thomas Muster Andrea Gaudenzi 7–6(7–4), 6–4 1995 Thomas Muster Albert Costa 6–4, 6–2 1994 Carlos Costa Andrej Medveděv 4–6, 7–5, 6–4 1993 Andrej Medveděv Karel Nováček 6–4, 6–2 1992 Carlos Costa Sergi Bruguera 4–6, 6–2, 6–2 1991 Sergi Bruguera Karel Nováček 7–6(9–7), 6–1 1990 Emilio Sánchez Franco Davín 6–3, 6–1
Ženská dvouhra Rokvítězkafinalistkavýsledek 2014 Carla Suárezová Navarrová Světlana Kuzněcovová 6–4, 3–6, 6–4 2013 Anastasija Pavljučenkovová Carla Suárezová Navarrová 7–5, 6–2 2012 Kaia Kanepiová Carla Suárezová Navarrová 3–6, 7–6(8–6), 6–4 2011 Anabel Medina Garrigues Kristina Barroisová 6–1, 6–2 2010 Anastasija Sevastovová Arantxa Parraová Santonjaová 6–2, 7–5 2009 Yanina Wickmayerová Jekatěrina Makarovová 7–5, 6–2 2008 Maria Kirilenková Iveta Benešová 6–4, 6–2 2007 Gréta Arnová Viktoria Azarenková 2–6, 6–1, 7–6(7–3) 2006 Čeng Ťie Li Na 6–7(7–5), 7–5skreč 2005 Lucie Šafářová Li Na 6–7(4–7), 6–4, 6–3 2004 Émilie Loitová Iveta Benešová 7–5, 7–6(7–1) 2003 Magüi Sernaová Julia Schruffová 6–4, 6–1 2002 Magüi Sernaová Anca Barnaová 6–4, 6–2 2001 Angeles Montoliová Jelena Bovinová 3–6, 6–3, 6–2 2000 Anke Huberová Nathalie Dechyová 6–1, 1–6, 7–5 1999 Katarina Srebotniková Rita Kutiová-Kisová 6–3, 6–1 19981 Barbara Schwartzová Raluca Sanduová 6–2, 6–3 1997 nehráno 1991 1990 Federica Bonsignoriová Laura Garroneová 2–6, 6–3, 6–3 1989 Isabel Cuetová Sandra Cecchiniová 7–6, 6–2 1) – hrán na okruhu ITF
Mužská čtyřhra Rokvítězovéfinalistévýsledek 2014 Santiago González Scott Lipsky Pablo Cuevas David Marrero 6–3, 3–6, [10–8] 2013 Santiago González Scott Lipsky Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer 6–3, 4–6, [10–7] 2012 Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer Julian Knowle David Marrero 7–5, 7–5 2011 Eric Butorac Jean-Julien Rojer Marc López David Marrero 6–3, 6–4 2010 Marc López David Marrero Pablo Cuevas Marcel Granollers 6–7(1–7), 6–4, [10–4] 2009 Eric Butorac Scott Lipsky Martin Damm Robert Lindstedt 6–3, 6–2 2008 Jeff Coetzee Wesley Moodie Jamie Murray Kevin Ullyett 6–2, 4–6, 10–8 2007 Marcelo Melo André Sá Martín García Sebastián Prieto 3–6, 6–2, 10–6 2006 Lukáš Dlouhý Pavel Vízner Lucas Arnold Ker Leoš Friedl 6–3, 6–1 2005 František Čermák Leoš Friedl Juan Ignacio Chela Tommy Robredo 6–3, 6–4 2004 Juan Ignacio Chela Gastón Gaudio František Čermák Leoš Friedl 6–2, 6–1 2003 Maheš Bhúpatí Max Mirnyj Lucas Arnold Ker Mariano Hood 6–1, 6–2 2002 Karsten Braasch Andrej Olchovskij Simon Aspelin Andrew Kratzmann 6–3, 6–3 2001 Radek Štěpánek Michal Tabara Donald Johnson Nenad Zimonjić 6–4, 6–1 2000 Donald Johnson Piet Norval David Adams Joshua Eagle 6–4, 7–5 1999 Tomás Carbonell Donald Johnson Jiří Novák David Rikl 6–3, 2–6, 6–1 1998 Donald Johnson Francisco Montana David Roditi Fernon Wibier 6–1, 2–6, 6–1 1997 Gustavo Kuerten Fernando Meligeni Andrea Gaudenzi Filippo Messori 6–2, 6–2 1996 Tomás Carbonell Francisco Roig Tom Nijssen Greg Van Emburgh 6–3, 6–2 1995 Jevgenij Kafelnikov Andrej Olchovskij Marc-Kevin Goellner Diego Nargiso 5–7, 7–5, 6–2 1994 Cristian Brandi Federico Mordegan Richard Krajicek Menno Oosting bez boje 1993 David Adams Andrej Olchovskij Menno Oosting Udo Riglewski 6–3, 7–5 1992 Hendrik Jan Davids Libor Pimek Luke Jensen Laurie Warder 3–6, 6–3, 7–5 1991 Paul Haarhuis Mark Koevermans Tom Nijssen Cyril Suk 6–3, 6–3 1990 Sergio Casal Emilio Sánchez Omar Camporese Paolo Canè 7–5, 4–6, 7–5
Ženská čtyřhra Rokvítězkyfinalistkyvýsledek 2014 Cara Blacková Sania Mirzaová Eva Hrdinová Valerija Solovjovová 6–4, 6–3 2013 Čan Chao-čching Kristina Mladenovicová Darija Juraková Katalin Marosiová 7–6(7–3), 6–2 2012 Čuang Ťia-žung Čang Šuaj Jaroslava Švedovová Galina Voskobojevová 4–6, 6–1, [11–9] 2011 Alisa Klejbanovová Galina Voskobojevová Eleni Daniilidou Michaëlla Krajiceková 6–4, 6–2 2010 Sorana Cîrsteaová Anabel Medina Garrigues Vitalija Ďjačenková Aurélie Védyová 6–1, 7–5 2009 Raquel Kopsová-Jonesová Abigail Spearsová Sharon Fichmanová Katalin Marosiová 2–6, 6–3, 10–5 2008 Maria Kirilenková Flavia Pennettaová Mervana Jugićová-Salkićová İpek Şenoğluová 6–4, 6–4 2007 Andreea Ehrittová-Vancová Anastasia Rodionovová Lourdes Dominguezová Arantxa P. Santonjová 6–3, 6–2 2006 Li Tching Sun Tchien-tchien Gisela Dulková Maria Sánchezová Lorenzová 6–2, 6–2 2005 Li Tching Sun Tchien-tchien Michaëlla Krajiceková Henrieta Nagyová 6–3, 6–1 2004 Emmanuelle Gagliardiová Janette Husárová Olga Blahotová Gabriela Navrátilová 6–3, 6–2 2003 Petra Mandulaová Patricia Wartuschová Maret Aniová Emmanuelle Gagliardiová 6–7(3–7), 7–6(7–3), 6–2 2002 Jelena Bovinová Zsófia Gubacsiová Barbara Rittnerová María Ventová-Kabchiová 6–3, 6–1 2001 Květa Peschkeová Barbara Rittnerová Tina Križanová Katarina Srebotniková 3–6, 7–5, 6–1 2000 Tina Križanová Katarina Srebotniková Amanda Hopmansová Cristina Torrensová 6–0, 7–6(11–9) 1999 Alicia Ortunová Cristina Torrensová Rita Kutiová-Kisová Anna Földényiová 7–6(7–4), 3–6, 6–3 19981) Caroline Dheninová Émilie Loitová Radka Bobková Caroline Schneiderová 6–2, 6–3 1997 nehráno 1991 1990 Patricia Tarabiniová Sandra Cecchiniová Carin Bakkumová Nicole Munsová-Jagermanová 1–6, 6–2, 6–3 1989 Iva Budařová Regina Rajchrtová Conchita Martínezová Gabriela Castrová 6–2, 6–4 1) – hrán na okruhu ITF
Odkazy Reference
Externí odkazy
Portugal Open – oficiální stránky
Kategorie:ATP Tour Kategorie:WTA Tour Kategorie:Tenisové turnaje v Portugalsku Kategorie:Sportovní události založené roku 1990 Kategorie:Sportovní události zaniklé roku 2014