alt=Mapa osobní železniční dopravy v Plzeňském kraji|náhled|Mapa osobní železniční dopravy v Plzeňském kraji Železniční doprava v Plzni se skládá z vlaků v rámci Plzně, které jsou provozovány na několika důležitých železničních tratích včetně III. tranzitního železničního koridoru. Ve městě se nachází 11 železničních stanic a zastávek. Všechny vlaky včetně kategorií R, IC a EC jsou zařazeny do Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK).

Od roku 2011 prochází železniční uzel Plzeň rozsáhlou modernizací s celkovými náklady přes 10 miliard korun.

Tratě Všechny tratě se rozbíhají Z centrální stanice Plzeň hlavní nádraží se rozhíbají následující tratě: Železniční trať Plzeň–Žatec Železniční trať Praha–Plzeň Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín Železniční trať Plzeň – Furth im Wald Železniční trať Plzeň–Cheb Železniční trať Plzeň – České Budějovice

Linky Na těchto železničních tratích jsou provozovány regionální linky objednávané Plzeňským krajem (osobní – Os a spěšné vlaky – Sp) a a také dálkové linky kategorie rychlák (R), InterCity (IC) a EuroCity (EC) objednávané Ministerstvem dopravy.

Regionální linky (kategorie Os a Sp) Označení linky se skládá s písmena P symbolizující Plzeňský kraj (podobně jako linky ve Středočeském kraji mají písmeno S) a čísla, které je v případě páteřních linek jedoucích po koridoru či jiné hlavní trati jednociferné (P1, P2, P3, P4) a v případě lokálních tratí (větvě těch hlavních) dvouciferné, skládající se z čísla trati, od které se větví (na prvním místě) a identifikačního čísla. Jako příklad můžeme uvést linku P13, které velkou část své trasy jede po stejné trati jako linka P1 (proto je první cifra označení linky jednička), ale v Pňovanech odbočí na regionální trať do Bezdružic, nebo také linku P21, které se v Rokycanech větví od tratě linky P2 a pokračuje do Příkosic.

Linka P1Z – spěšné vlaky společnosti České dráhy (ČD) z Plzně do Chebu a Karlových Varů Linka P1J – osobní vlaky společnosti Arriva vlaky (ARR) jedoucí z Plzně na jižní Plzeňsko (nejdále do stanice Horažďovice předměstí, většina spojů však končí ve stanici Nepomuk.) Linka P2 – osobní i spěšné vlaky ČD jedoucí v různých variantách v nejdelším úseku Klatovy – Beroun Linka P3 – osobní i spěšné vlaky ČD jedoucí v různých variantách v nejdelším úseku Plzeň – Domažlice město Linka P4 – osobní vlaky ČD z Plzně na severní Plzeňsko (Plasy, Mladotice, Žihle) Linka P11 – osobní vlaky společnosti GW Train Regio (GWTR) jedoucí z Horažďovic přes Sušici do Klatov Linka P12 – osobní vlaky ČD z Nepomuku do Blatné, kde na části trasy platí dokonce i doklady PID. Linka P13 – osobní vlaky ČD jedoucí z Plzně do Bezdružic (v Plzni navazuje stejná souprava na linku P22 směr Radnice.) Linka P14 – osobní vlaky ČD z Plané u M. Lázní do Tachova Linka P21 – osobní vlaky ČD z Rokycan do Mirošova (některé spoje až do Příkosic) Linka P22 – osobní vlaky ČD z Plzně do Radnic (některé spoje jen do Stupna) Linka P23 – osobní vlaky GWTR z Klatov do Domažlic Linka P24 – osobní vlaky ČD z Klatov na Šumavu (Železná Ruda)

Linky na Domažlicku začínají číslicí 3 – P31 (Heřmanova Huť – Nýřany), P32 (Holýšov – Horšovský Týn – Poběžovice), P33 (Tachov – Bor – Bělá nad Radbuzou – Poběžovice – Klenčí pod Čerchovem – Domažlice) a P34 (mezinárodní víkendový osobní vlak z Domažlic do SRN). Všechny tyto spoje provozují ČD.

Regionální spoje Plzeňského kraje za poslední roky (cca 2020-2025) zažívají značnou modernizaci a obnovu nejen vozového parku, ale i návaznosti spojů a infrastruktury.

Dálkové linky Plzní a Plzeňským krajem projíždí také linky dálkové (R, IC, EC), a to konkrétně R31 ,,Bezdrev/Rožmberk" z Plzně do Českých Budějovic, Jihlavy a Brna, R16 ,,Berounka" z Klatov (některé spoje ze Železné Rudy) přes Plzeň do Prahy a Ex6 (Západní expres a Bavorský expres). Ve vybraných úsecích na území Plzeňského kraje platí také jízdní doklady IDPK.

Stanice a zastávky Hlavní nádraží náhled|Plzeň hlavní nádraží po rozsáhlé rekonstrukci

Stanice Plzeň hlavní nádraží (v minulosti též s názvem Plzeň Gottwaldovo nádraží) je vybavena historickou odbavovací budovou. Tato budova byla za druhé světové války prakticky zničena, ale byla postavena znova se stejnou architekturou. Ve vestibulu se nachází sochy slévače a železničáře. Budova nachází uprostřed a nástupiště jsou umístěna po obou stranách budovy. Do budovy se vchází z ulice, která je umístěna níže než koleje. Nad silnicí přecházejí koleje na dvou mohutných viaduktech.

Trať 160 Plzeň hlavní nádraží Plzeň-Bílá Hora Plzeň-Bolevec Plzeň-Orlík

Trať 170 Plzeň-Doubravka Plzeň hlavní nádraží Plzeň zastávka Plzeň-Doudlevce Plzeň-Valcha (od prosince 2021 nevyužívaná pro nástup a výstup cestujících)

Trať 180 Plzeň hlavní nádraží Plzeň-Jižní Předměstí Plzeň-Skvrňany

Trať 178

Plzeň hlavní nádraží Plzeň-Jižní Předměstí Plzeň-Zadní Skvrňany Plzeň-Křimice

Trať 191 Plzeň hlavní nádraží Plzeň-Slovany

Plánovaný rozvoj V přípravě je tzv. „Modernizace trati Plzeň - Domažlice - st. hranice SRN, 1. stavba, nová trať Plzeň – Stod“ na trati 180 s předpokládanou realizací v letech 2024-27, která je plánována jako novostavba dvojkolejné elektrizované trati s rychlostí 200 km/h. V letech 2027-29 by měla proběhnout stavba označená jako „Revitalizace trati Plzeň (mimo) – Dobřany (včetně)“ na trati 170, u níž je prověřována výstavba nové zastávky Plzeň-Valcha zast. poblíž ulice U Hájovny jako náhrada za stanici Plzeň-Valcha a přesun zastávky Plzeň-Doudlevce blíže k trolejbusové zastávce Tyršův most.

Reference

Kategorie:Doprava v Plzni Plzeň