Zbrojovka Brno byla československá firma a výrobce zbraní. Vznikla v roce 1918 z bývalých rakousko-uherských dělostřeleckých dílen v Brně-Židenicích. Kromě zbraní však vyráběla i jiné strojírenské výrobky, a mezi lety 1924–1936 také automobily.

Pod patronátem Zbrojovky v minulosti působila řada brněnských sportovních klubů, z nichž většina měla kořeny právě v Židenicích. Mezi ně patří především fotbalový klub Zbrojovka Brno, založený v roce 1913.

Historie Filiálka původně c.k. rakouské vídeňské zbrojní firmy "Waffenhauptfabrik - Filiale Brünn" byla v roce 1918 zestátněna a fungoval po názvem Dělostřelecké dílny M. N. O. v Zábrdovicích. 20. ledna 1919 stát zřizuje v Zábrdovicích nový podnik, Československou státní zbrojovku, ta se 1. dubna 1923 přejmenovává na Československé závody na výrobu zbraní v Brně a 1.7. 1924 prochází zbrojovka transformací na akciovou společnost s tříčtvrtinovým podílem státu. Opravovala automobily, pušky, telefonní a železniční zařízení a nářadí. Také montovala německé a rakouské pušky Mauser a Mannlicher, později svoje vlastní. V letech 1924–1925 byla postavena nová továrna, kde se kromě pušek a kulometů vyráběly i automobily, motory a jiné stroje. Ve třicátých letech vyráběla také licenční psací stroje Remington a traktory Škoda.

Během druhé světové války je Zbrojovka zařazena do německého koncernu Hermann Goering, v letech 1941 - 1945 vyrobila více než 155 000 kusů kulometu MG 34https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/na-zizkove-byla-zahajena-vystava-k-65--vyroci-boju-u-geser-ad-halom---mostu-az-sem-84670/. V roce 1944 byla při bombardování Brna továrna vážně poškozena. Po osvobození znovu fungovala. V druhé polovině čtyřicátých let vyráběla motory, zbraně a traktory. V listopadu 1945 byl vyroben prototyp traktoru Zetor Z-25. Pojmenování Zetor, které se udrželo dodnes, pochází ze slov „Zet“ (vyhláskované první písmeno zbrojovky) a „or“ (konec slova traktor).

V období 1954-1968 byl podnik pojmenován jako Závody Jana Švermy a výrobní program se skládal z několika diametrálně odlišných odvětví: kancelářské stroje včetně početních strojů na děrné štítky a samočinných počítačů, výroba traktorů, lovecké a sportovní zbraně a přesné nářadí vč. měřidel. V 80. letech se společnost orientovala hlavně na komunikační a výpočetní technologie a techniku, na úkor zbrojní výroby. V 90. letech začíná klesat počet zaměstnanců. Od roku 2003 začala firma krachovat. V červnu 2006 byla výroba zbraní ukončena a k 31. 8. 2006 byli propuštěni poslední zaměstnanci.Střelecká revue, 5/2007, Přemysl Liška, str. 22-23 Hned poté, začátkem září 2006, společnost BRNO RIFLES ve veřejné dražbě vydražila obráběcí centra a část dalšího strojového vybavení Zbrojovky Brno. Dražitelé nemínili zbytečně mrhat financemi, proto neměli zájem o stroje na výrobu hlavní a pažeb. Tyto stroje vlastní CZUB a je jednodušší hlavně a pažby nakupovat z Uherského Brodu. Další úsilí pak směřovalo k zajištění nákupu průmyslových práv nejperspektivnějších zbraní portfolia bývalé Zbrojovky Brno, kozlicím BO řady 800 a kulovnicím Brno Effect. Snadné rovněž nebylo najít původní zaměstnance Zbrojovky Brno, kterých společnost BRNO RIFLES přijala do poloviny října dvacet devět. Všechna námaha vedla ke šťastnému konci a už 15. ledna 2007 vyexpedovala BRNO RIFLES první kozlice, které podle smluvních vztahů odkoupila její sestra Česká zbrojovka Uherský Brod, zajišťující pro BRNO RIFLES vše související s obchodem.

Areál brněnské Zbrojovky o rozloze 22,5 ha byl koncem ledna 2008 vydražen za částku 707 milionů korun slovenskou holdingovou společností J&T, která však nemá s výrobou zbraní nic společného. Areál následně využívala řada společností. Vzhledem k industriální estetice areálu byl využíván k fotografické práci. Byly zde také hudební zkušebny. V roce 2016 prostor Zbrojovky dostává druhou šanci, když areál přebírá skupina CPI Property Group s jasným cílem – proměnit tento největší brněnský brownfield v živou a dostupnou část Brna a vybudovat zde moderní čtvrť pro život. Vzniká Nová Zbrojovka. V současnosti celé území prochází zásadní proměnou a ožívá v moderní městskou čtvrť, kdy byly zároveň ponechány i čtyři původní budovy – administrativní objekt na ulici Lazaretní (bývalé ředitelství Zbrojovky, nyní Hrad a sídlo společnosti Nová Zbrojovka), bývalá Nářaďovna (nyní administrativní ZET.Office) a industriální Kotelna a Hala 76, které projdou také rekonstrukcí. Součástí projektu je 200 000 m2 kancelářských, 100 000 m2 komerčních a retailových ploch a služeb, ale především více než 2 500 bytů, a to jak v blízkosti řeky Svitavy, podél které vyroste rozsáhlý dvouhektarový nábřežní park, tak i v centrální části čtvrti u budoucího náměstí. Součástí čtvrti bude také základní škola, 2 mateřské školky, kulturní centrum, které vznikne rekonstrukcí ikonické budovy Kotelny, rozlehlé náměstí či multifunkční sportovní areál. Vyřešeno je i dopravní napojení včetně MHD, nová městská třída s napojením na VMO, sítě cyklostezek i nových ulic.

Výroba Zbraně náhled|upright=0.7|PLdvK vz. 53 Puška vz. 24 (1925–1942) samonabíjecí puška ZH 29 (1932–1939) Lehký kulomet vz. 26 (1925–1941) Těžký kulomet vz. 37 (1937–1939) 15mm velkorážný kulomet ZB-60 (1938-?) Samopal ZK 383 (1938–1942) od roku 1940 vývoj 30 mm kanónu s německým označením Br 303 (vývojové názvy: ZK 414, ZB 303, autorem byl F. Koutský)30 mm PLdvK vz.53 ( kod NATO M53 ) http://www.pvo.webz.cz/pop53.htm citováno 24. června 2008 1949 – květen 1950, listopad 1950 – 1954(?) – 30mm kanón ZK 453 30 mm PLdvK vz.53

Automobily Na počátku 20. let 20. století uvažovala státní zbrojovka o rozšíření výrobního programu o výrobu automobilů. V létě 1922 konstruktér Ing. Břetislav Novotný nabídl vedení zbrojovky svůj vůz OMEGA. Vůz se vyznačoval neortodoxním třecím převodem místo klasické převodovky a pohonem dvoutaktním motorem. Na jeho základě byl vyvinut vůz Disk, který měl vstoupit do sériové produkce. Novotného konstrukce se však ukázala jako nevyzrálá a sám Novotný byl donucen automobilku opustit. I přes následné úpravy byly prodeje fiaskem, nespolehlivé vozy musel výrobce od zákazníků odkoupit.

Po neúspěchu vozu Disk vedení zbrojovky zvažovalo, zda pokračovat s pokusy o výrobu automobilů. Nakonec byl schválen vývoj nového vozu. Konstruktér ing. František Mackerle v dubnu 1925 připravil návrh poměrně konvenčního vozu Z 18, který opět poháněl dvoutaktní motor. Ten se stal charakteristickým prvkem všech následujících vozů značky. Důkladně odzkoušený automobil se ukázal prodejně úspěšným, do roku 1930 vzniklo přes 2500 kusů. Jeho nástupce, větší a dražší typ Z 9 již takový úspěch neměl, do roku 1932 bylo zhotoveno pouze 850 kusů. Opět byla zvažována perspektiva budoucí výroby automobilů ve Zbrojovce, která tvořila pouze asi 6 % celkové produkce. Východiskem měl být automobil moderní koncepce s pohonem předních kol, založený na licenci DKW. Její nákup se však z finančních důvodů neuskutečnil. Pod vedením nového šéfa výroby Ing. Antonína Voženílka a nového šéfkonstruktéra Bořivoje Odstrčila byl vyvinut nový vůz s pohonem předních kol, bez použití patentových řešení firmy DKW. Dostal označení Z 4 (čtvrtý produkční typ) a stal se velmi úspěšným. Roku 1934 bylo prodáno rekordních 953 vozů značky Z, tím se automobilka poprvé a naposledy dostala na čtvrté místo za tradiční silnou trojici Tatra, Praga, Škoda. Roku 1935 následoval lidový vůz Z 6 Hurvínek a střední Z 5 Expres.

Vzhledem ke zhoršující se mezinárodní politické situaci byla výroba automobilů ve Zbrojovce Brno rozhodnutím MNO ukončena k 15. říjnu 1936. Poslední vozy Z 5 a Z 6 byly smontovány ze zbylých dílů na jaře 1937.Atlas našich automobilů 3: 1929–1936. s. 211 Výrobní kapacity automobilky byly využity pro zbrojní výrobu v souvislosti s obranou Československa. Celkem bylo v brněnské Zbrojovce vyrobeno v letech 1926-1936 asi 7500 automobilů. Později ještě vznikly prototypy vojenských terénních vozů T2 a ZV, které se však do výroby nedostaly.

Označení Typ vozidla Roky výroby Vyrobeno Počet válců Zdvihový objem Výkon Max. rychlost Disk malý osobní 1924–1925 75 4 598 cm³ 10 k (7,5 kW) 55 km/h Z 18 malý osobní 1926–1930 1600 2 1004 cm³ 18 k (13,5 kW) 80 km/h Z 9 střední osobní 1930–1932 850 2 933 cm³ 22 k (16,5 kW) 75 km/h Z 4 malý osobní 1933–1936 2680 2 905–980 cm³ 19–25 k (14–18,5 kW) 80–100 km/h Z 5 střední osobní 1935–1936 357 4 1470 cm³ 40 k (30 kW) 120 km/h Z 6 malý osobní 1935–1936 500 2 735 cm³ 19 k (14 kW) 90 km/h

Odkazy Reference

Literatura

Související články Podobný název má například ČZ (Česká zbrojovka). Zetor Seznam českých automobilů FC Zbrojovka Brno

Externí odkazy

Nová Zbrojovka Proměna Zbrojovky v Novou Zbrojovku

Kategorie:České strojírenské firmy Kategorie:Zaniklé české automobilky Kategorie:Výrobci zbraní Kategorie:Zaniklé firmy v Brně Kategorie:Průmysl v Brně Kategorie:Firmy založené roku 1918 Kategorie:Firmy zaniklé roku 2006 Kategorie:Vojenství v Brně Kategorie:Československé vojenství