Sfaradim|Sefardská výslovnost hebrejštiny zahrnuje množství variací výslovnosti hebrejského jazyka od západní Afriky až po Irák a Orient. Často se pod termínem „sefardská výslovnost“ myslí veškerá neevropská výslovost hebrejštiny, především pak orientálních Židů (kromě jemenských, jejichž výslovnost má jiné kořeny.
Původ Sefardská výslovnost navazuje na výslovnost palestinskou a to jak ve výslovnosti konsonantů, tak i vokálů, čímž se odlišuje od výslovnosti jemenské i aškenázské. Palestinská výslovnost pravděpodobně přešla do Itálie, odtud se rozšířila rovnoměrně mezi aškenázské a sefardské Židy. Zhruba v pol. 10. století se ujímá jako výslovnost španělských Židů. Po reconquistě v 15. století je výslovnost již ovlivněna jak jazykem ladino, tak i arabštinou a po rozptýlení sefardských Židů do zemí Středomoří a do Nizozemí rovněž i tamními jazyky.
Jako palestinský dialekt (a tudíž považovaný za „původnější“) byla sefardská výslovnost s menšími obměnami zvolena jako výslovnost moderní hebrejštiny v Izraeli. V současnosti pod vlivem izraelské hebrejštiny přejímá tuto výslovnost řada světových obcí, včetně aškenázských.
Charakteristické znaky Jedním z nejcharakterističtějších znaků sefardské hebrejštiny, který se projevuje i v moderní hebrejštině, je vyslovování šva. V řadě případů je ševa vysloveno (nebo spíše nevysloveno) jako neznělé (quiescent) a to i v případech, kdy v biblické hebrejštině je takové ševa charakterizováno jako znělé (mobile). Další zajímavou odlišností je rozlišování třené a ražené výslovnosti u všech konsonantů, kterých se to týká (bet, gimel, dalet, kaf, pe, tav), ovšem pouze při čtení biblického textu – v tradiční výslovnosti textu Mišny se rozdíl mezi třenou a raženou výslovností konsonantů gimel, dalet a tav ztrácí.
Konsonanty
Sefardská výslovnost hebrejštinypo najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka Evropské komunity používající Afroasijské komunity používající ladino italštinu nizozemštinu a portugalštinu arabštinu aramejštinu perštinu gruzínštinu Písmeno Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázkaא’ (ráz)ʔ ’ (ráz)ʔ ’ (ráz)ʔ ’ (ráz)ʔ ’ (ráz)ʔ ’ (ráz)ʔ hh בּbb bb bb bb bb bb bb בvv vv bb bb v, bv, b v, b, wv, b, w vv גּ gg gg gg gg gg gg gg גgg gg ch, hħ gh, ġɣ gh, ġɣ gh, ġɣ gg דּ dd dd dd dd dd dd dd ד dd dd dd dd dzð dd dd ה h, (ráz)h, ʔ h, (ráz)h, ʔ hh hh hh hh ’ (ráz)ʔ ו vv v, ww vv v, ww v, ww v, ww vv ז zz z, ṣ, dz, cz, sʕ, ð, ʦ audio chybí zz zz zz zz zz ח ch, hħ ch, hħ ch, hħ ch, hħ ch, hħ ch, hħ ch, hħ ט tt tt tt t, ṭtˤ t, ṭtˤ tt tt י jj jj jj jj jj jj jj כּ kk kk kk kk kk kk kk כ chx chx chx chx chx chx chx ל ll ll ll ll ll ll ll מ mm mm mm mm mm mm mm נ nn nn nn nn nn nn nn ס ss ss ss ss ss ss ss ע ’ (ráz)ʔ ’, cʕ ’, cʕ ’ (ráz)ʔ k, qq פּ pp pp pp p, fp, f p, fp, f pp pp פ ff ff ff ff ff ff pp צ cʦ cʦ cʦ s, ṣsʕ audio chybís, ṣsʕ audio chybís, ṣsʕ audio chybís, ṣsʕ audio chybíק kk kk kk k, qq k, qq k, qq kk ר rr rr rr rr rr rr rr שׂ ss ss ss ss ss ss ss שׁ šʃ šʃ šʃ šʃ šʃ šʃ šʃ תּ tt tt tt tt tt ת tt dd tt th, ṯθ th, ṯθ tt tt
Vokály Výslovnost vokálů v sefardské hebrejštiněpo najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka jméno vokálu znak vokálu Sefardská hebrejština ševa nach ְ prázdný vokál ševa na ְ v perštině a; jinak e nebo ə chatef segol ֱ e nebo ə chatef patach ֲ a chatef kamec ֳ o chirek ִ i chirek male י ִ i cere ֵ e cere male י ֵ e segol ֶ e patach ַ a kamec ָ a cholem ׂ o cholem male וֹ o kibuc ֻ u šurek וּ u
Související články Hebrejština Hebrejské písmo Fonologie
*