Paul Natorp (24. ledna 1854 Düsseldorf – 17. srpna 1924 Marburg) byl německý filosof a pedagog, spoluzakladatel marburské větve novokantovství. Lze ho považovat za zakladatele sociální pedagogiky.
Biografie Narodil se v rodině protestantského faráře, studoval hudbu, historii, klasické jazyky a filosofii v Berlíně a v Bonnu a promoval roku 1876 ve Štrasburku. Roku 1881 se habilitoval u Hermanna Cohena v Marburgu, kde pak byl v letech 1885–1922 profesorem. Kromě filosofie věnoval se také pedagogice a hudbě, složil řadu písní i komorních skladeb.
V Natorpově myšlení, které navazuje ovšem na Kanta, hraje velkou roli představa vztahu (relace), jež potom ovlivnila program logického positivismu a analytické filosofie. „Myslet znamená být ve vztahu.“
Natorp významně ovlivnil mladého Edmunda Husserla, H.-G. Gadamera a z Natorpových žáků dále vynikl Ernst Cassirer. V letech 1923–1924 intenzivně spolupracoval i s Martinem Heideggerem, zejména ohledně filosofie a logiky Dunse Scota. V pedagogice byl Natorp zastáncem bezplatné školy pro všechny a dalších socialistických ideálů.
Z jeho spisů se dočkaly dalších vydání: Sozialpädagogik (Sociální pedagogika, 1899) Platos Ideenlehre (Platónova nauka o idejích, 1903); posmrtně vyšlo: Allgemeine Logik (Obecná logika, 1979) Philosophische Systematik (Filosofická systematika, 1958)
Odkazy
Reference
Související články Hermann Cohen Novokantovství
Externí odkazy
Heslo Natorp ve Stanford Encyclopedia of Philosophy
P. Natorp, Platos Ideenlehre (plný text) Heslo Natorp v BBKL, životopis, bibliografie
Kategorie:Němečtí filozofové Kategorie:Němečtí pedagogové Kategorie:Filozofové 20. století Kategorie:Novokantovství Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Úmrtí v roce 1924 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 24. ledna Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Narození v Düsseldorfu Kategorie:Pedagogové na Univerzitě Marburg Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Marburg