Linduška lesní (Anthus trivialis) je malý pěvec z čeledi konipasovitých.
Taxonomie U lindušky lesní se rozlišují 2 poddruhy. A. t. trivialis – linduška lesní evropská obývá celou Evropu a západní Sibiř. A. t. haringtoni – linduška lesní turkestánská žije ve střední Asii jižně po Afghánistán.
Popis Délka těla: 16 cm Rozpětí křídel: 25–27 cm Hmotnost: 24 g
Svrchu je šedohnědá s olivovým nádechem a černými čárkami, zespodu bílá s teple žlutavou, hustě černě čárkovanou hrudí. Končetiny má růžové. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Od velice podobné lindušky luční se liší hlavně následujícími znaky: o něco silnějším zobákem, výraznější kresbou hlavy, nápadnějším kontrastem mezi teple žlutavou hrudí a bílým břichem, tenkými čárkami na bocích (u lindušky luční stejně silné jako čárky na hrudi), růžovým kořenem zobáku a krátkým zahnutým zadním drápem.
Hlas náhled|Zpívající samec lindušky lesní v letu Vábí drsným „psip“. Při zvučném zpěvu složeném z několika odlišných hlasitých trylků vzlétá z vrcholu stromu, stoupá do výše, a poté s šikmo nahoru rozevřeným ocasem a volně visícíma nohama padá na jiný strom.
Rozšíření Má palearktický typ rozšíření. V Evropě areál sahá od severního Španělska, jižní Itálie a Řecka až po Skandinávii, v Asii od severu Malé Asie přes západní Sibiř východně až po Bajkal a Jakutsk. Přísně tažný druh, zimující v tropické Africe a Indii, s hlavními zimovišti na území západní a východní Afriky. Evropská populace je odhadována na 27–42 milionů párů a v posledních letech vykazuje mírně klesající trend.
Výskyt v Česku V Česku hnízdí na většině území od nížin až po subalpínský stupeň hor (nejvýše na Sněžce do 1500 m n. m.). Její stavy pomalu klesají; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadnuta na 500 000–1 000 000 párů, v období let 2001–03 na 450 000–900 000 párů. Přílet na území Česka probíhá od poloviny března do konce dubna, odlet od srpna do září.
Prostředí Hnízdí ve světlých lesích, na jejich okrajích, mýtinách, pasekách, v polních lesících i v otevřené krajině s rozptýlenými stromy a keři.
Potrava V potravě převládá hmyz, hlavně motýli a dvoukřídlí, a dále jiní bezobratlí, včetně pavouků a drobných měkkýšů. Na jaře a na podzim jsou v potravě zastoupena také semena a plody rostlin. Potravu hledá na zemi nebo v nízké vegetaci, někdy též na stromech (na rozdíl od podobné lindušky luční).
Hnízdění náhled|Cuculus canorus canorus + Anthus trivialis náhled|Anthus trivialis trivialis Hnízdí jednotlivě, monogamně. Na hnízdiště se jako první vracejí víceletí samci, následovaní víceletými samicemi a jednoročními samci. Samci vykazují značnou míru věrnosti k hnízdišti; podle studií se do stejného teritoria vrací 70–79 % samců, přičemž ostatní hnízdí ve vzdálenosti do 1300 m. Hnízdo staví samotná samice, je dobře skryto na zemi, často na svahu, u drnu apod. Postaveno je ze suchých trav, mechu, kořínků a listí a vystláno jemným rostlinným materiálem. Hnízdo má stříšku, takže není seshora vidět. Hnízdí většinou 2×, vzácně i 3× ročně od května do července. Úplná snůška čítá nejčastěji 5, řidčeji 4 nebo 6 variabilně zbarvených, tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 20,4 × 15,4 mm. Inkubace trvá 12–14 dnů, sedí samotná samice. O mláďata, která hnízdo opouštějí ve věku 10–12 dnů, pečují oba rodiče. Pohlavně dospívají kolem 1. roku života. Z 52 československých hnízd byla mláďata úspěšně vyvedena ze 73 % hnízd, zbylých 27 % bylo zničeno. Hnízdní parazitismus ze strany kukačky obecné byl v Evropě z 380 snůšek zaznamenán u 7,5 % hnízd, z 52 československých hnízd pak ve 2 hnízdech.
Odkazy Reference
Literatura Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions.
Externí odkazy
Kategorie:Konipasovití Kategorie:Ptáci palearktické oblasti