3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK 3. LF) je jednou z pěti lékařských fakult, z celkového počtu sedmnácti fakult Karlovy univerzity. Byla založená v roce 1953. Její původní název zněl Lékařská fakulta hygienická Univerzity Karlovy (LFH UK). Ke změně na 3. lékařskou fakultu UK a transformaci jejího charakteru došlo po sametové revoluci od roku 1990.

Historie 3. lékařská fakulta navazuje na kořeny Univerzity Karlovy založené ve 14. století, kdy jednou ze čtyř zakládajících byla i lékařská fakulta. V roce 1953 z rozhodnutí tehdejšího Ministerstva vysokých škol ČSR došlo k rozdělení pražské lékařské fakulty na tři samostatně vystupující fakulty:§ 8 odst. 1 vládního nařízení č. 98/1953 Sb., o změnách v organisaci vysokých škol. Dostupné online.

Fakultu všeobecného lékařství (FVL) – dnes 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Fakultu dětského lékařství (FDL) – dnes 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Lékařskou fakultu hygienickou (LFH) – dnes 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

náhled|vlevo|Budova děkanátu s třemi velkými posluchárnami a částí ústavůLFH byla od svého vzniku zaměřená na specializaci v oborech hygieny a preventivního lékařství. Za sídlo nové LFH byla vybrána nemocnice na Královských Vinohradech, kde působilo mnoho odborníků. S fakultou je úzce spjatý Státní zdravotní ústav (SZÚ), který byl založen v sousedství vinohradské nemocnice roku 1925. Jeho zákonnou úlohou byla, vyjma výroby očkovacích látek a sér či kontroly léčiv, také podpora preventivní medicíny. Zřízen v něm byl ústav sociální hygieny pokrývající tento segment lékařství. Po druhé světové válce se ze SZÚ oddělily samostatné ústavy ministerstva zdravotnictví, které se staly výukovou základnou fakulty.

K redukci výuky došlo v základních lékařských profilacích, což způsobilo problémy s uplatněním absolventů v klasických oborech medicíny. Změny učebního plánu byly dokončeny až v akademickém roce 1970/1971. Do tohoto roku byla část výuky situována na půdu Fakulty všeobecného lékařství. Charakter školy byl poplatný vládnoucímu komunistickému režimu.Seznam přednášek, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1994/1995.

Změna nastala až s příchodem sametové revoluce v roce 1989. V následujícím roce 1990 byla provedena změna názvu fakulty na 3. lékařskou fakultu UK. Změny se dotkly i studijního plánu, který má již charakter zaměřený primárně na všeobecné lékařství. Přesto byl ponechán důraz na preventivní lékařství, jakožto komparativní výhoda vůči ostatním lékařským fakultám v republice. Studijní magisterský program nesl název: Všeobecné lékařství s preventivním zaměřením. Prvním svobodně zvoleným děkanem se stal prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. Byla vypsána výběrová řízení na vedoucí pozice klinik a ústavů, stejně tak na místa akademických pracovníků. Došlo k navázání spolupráce s mnoha pracovišti, jež v průběhu let výrazně zesílila.

V roce 1992 byla otevřena moderní budova děkanátu v Ruské ulici, kde získaly působnost také některé teoretické, preventivní a hygienické ústavy. Vedle toho zde bylo zřízeno i Středisko vědeckých informací včetně knihovny.

V roce 2000 následovala přístavba nového 6. patra budovy, kam se přestěhovala část ústavů. V roce 2006 proběhla rekonstrukce budovy děkanátu a části vedlejší Střední zdravotnické školy, do které byl přemístěn Ústav pro lékařskou etiku a ošetřovatelství a Ústav cizích jazyků.

Studium a spolky Zahraniční výměna studentů započala v akademickém roce 1991–1992. Samotná výuka cizinců je uskutečňována v angličtině. Bakalářský studijní program Specializace ve zdravotnictví byl otevřen v akademickém roce 1994–1995, od akad. roku 2002–2003 zde existuje kvalifikační bakalářský program Ošetřovatelství.

K zásadní změně celého obsahu výuky všeobecného lékařství došlo v akad. roce 1996–1997. Od akad. roku 1993–1994 probíhá na fakultě celoživotní vzdělávání, výuka některých oborů určená seniorům v rámci tzv. „Univerzity 3. věku“.

Na fakultě vycházejí čtvrtletník Vita Nostra Revue a týdenní zpravodaj Vita Nostra Servis. V roce 1997 vznikl spolek studentů 3. LF UK nazvaný TRIMED.

Bakalářské studium náhled|upright=1.1|Atrium budovy děkanátu s plastikou Evy a hada od Olbrama Zoubka, zpřístupněnou 24. února 1998náhled|upright=1.1|Posluchárnanáhled|upright=1.1|Budova děkanátuupright=1.1|náhled|Chemická laboratoř Studijní program studijní obor forma délka zdrojSpecializace ve zdravotnictví Fyzioterapie prezenční 3 roky Veřejné zdravotnictví prezenční 3 roky kombinovaná Dentální hygienistka prezenční 3 roky Ošetřovatelství Všeobecná sestra prezenční 3 roky kombinovaná Nutriční terapie — prezenční 3 roky Všeobecné ošetřovatelství — prezenční 3 roky Fyzioterapie — prezenční 3 roky Dentální hygiena — prezenční 3 roky

Magisterské studium Studijní program forma délka zdroj Všeobecné lékařství prezenční 6 roků Intenzivní péče prezenční 2 roky

Doktorské studium Doktorský studijní program forma zdroj Anatomie, histologie a embryologie prezenčníkombinovaná Biochemie a patobiochemie Biologie patobiologie buňky Experimentální chirurgie Farmakologie a toxikologie Fyziologie a patofyziologie člověka Imunologie Kardiovaskulární vědy Lékařská biofyzika Molekulární biologie, genetika a virologie Neurovědy Preventivní medicína a epidemiologie Vývojová a buněčná biologie

Osobnosti fakulty náhled|vlevo|Sir Karl Popper (vlevo) s Cyrilem Höschlem při převzetí čestného doktorátu Univerzity Karlovy na návrh Vědecké rady 3. LF UK (květen 1994)Z osobností fakulty přispěli k rozvoji československého lékařství profesoři František Burian (zakladatel plastické chirurgie), Jiří Syllaba (zakladatel diabetologie), Vratislav Jonáš (kardiolog), Jan Šebek (neurolog), Emerich Polák (chirurg), Edvard Knobloch (soudní lékař) a Josef Janků (oftalmolog). Tři velké posluchárny v budově děkanátu byly pojmenovány po třech osobnostech: Burianova, Jonášova a Syllabova.

Na fakultě podstoupila habilitační řízení či řízení ke jmenování profesorem řada osobností. Mezi jinými profesor Zdeněk Neubauer v oboru biologie, nebo docent Ivan M. Havel v oblasti umělé inteligence. Na návrh vědecké rady 3. LF UK převzal 25. května 1994 v aule Karolina čestnou vědeckou hodnost doktora honoris causa lékařských věd Univerzity Karlovy filosof, epistemolog sir Karl Popper.

Na Klinice popálenin pracovala až do roku 1990 také překladatelka a pozdější česká diplomatka a politička docentka Jaroslava Moserová. Přednostkou Neurologické kliniky byla v letech 1973–1990 prof. Valja Stýblová, lékařka a česká spisovatelka. Hlavní Národní cenu nejvyššího českého vědeckého ocenění Česká hlava získali profesoři Kardiologické kliniky Petr Widimský (2011) a Zuzana Moťovská (2023).

Výběr osobností po roce 1990

Vedení fakulty Kolegium děkana je poradním orgánem děkana fakulty. Složení kolegia pro funkční období 2026–2030: prof. MUDr. Jan Trnka, Ph.D. – děkan doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. – proděkan pro specializační vzdělávání prof. MUDr Valér Džupa, CSc. – proděkan pro akademické postupy prof. MUDr. Jan Gojda, Ph.D. – proděkan pro vědu doc. MUDr. Martin Chovanec, Ph.D. – proděkan pro internacionalizaci a fundraising doc. MUDr. Monika Klírová, Ph.D. – proděkanka pro doktorské studium MUDr. David Marx, Ph.D. – proděkan pro studium Mgr. Barbora Řebíková, Ph.D. – proděkanka pro rovné příležitosti a udržitelný rozvoj PhDr. Hana Svobodová, Ph.D. – proděkanka pro curriculum, nelékařské obory a akreditace prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. – proděkan pro spolupráci se zdravotnickými zařízeními JUDr. Zdeňka Mužíková – tajemnice fakulty RNDr. Jana Fauknerová Matějčková, Ph.D. – předsedkyně Akademického senátu 3. LF, Interní klinika 3. LF UK Jonáš Vala – místopředseda studentské komory Akademického senátu 3. LF

Odkazy Reference

Externí odkazy

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy – oficiální stránky

Kategorie:Fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Lékařské fakulty v Česku Kategorie:Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Kategorie:Školy založené roku 1953