Yolština je vymřelé anglické nářečí. Vyvíjelo se mezi Angličany, kteří v roce 1169 následovali normanské barony Richarda Strongbowa a Roberta Fitzstephena do východního Irska. Yolštinou se mluvilo především v jižní části hrabství Wexfordu přibližně až do první poloviny 19. století, kdy byl jazyk postupně nahrazen moderním anglickým dialektem Hiberno-English.
Yolský dialekt, který byl znám ve staré Anglii pod názvem „Yola“ (znamená starý), se vyvíjel odděleně od hlavního proudu angličtiny. Nehledě na mnoho převzatých irských slov se yolština v průběhu století změnila jen minimálně. Na začátku 19. století se již výrazně lišila od běžné angličtiny. V polovině 19. století se yolský dialekt využíval jen v odlehlých částech panství Forth. Dialekt podlehl stejným sociálním, politickým a ekonomickým vývojům, které potlačovaly také irštinu. Na konci 19. století již z tohoto jedinečného jazykového dědictví zbývalo velmi málo.
Jeho poslední mluvčí, Jack Devereux, zemřel v roce 1998.
Rozšíření Yolština se používala převážně ve Wexfordu v panství Forth a Bargy na jihovýchodě Irska.
Klasifikace Dialekt střední angličtiny blízce příbuzný s dialekty Jihozápadní Anglie (Devon a Somerset) a také s nářečím v Jižním Pembrokeshiru.
Městská sídla Wexford a Dublin byla založena Vikingy. Přestože neexistují žádné důkazy podporující tuto domněnku, můžeme připustit, že vzkvétající angličtina byla tehdy do jisté míry ovlivněna severskými dialekty.
Výslovnost Stejně jako v nizozemštině a v jihozápadních variantách angličtiny se většina neznělých souhlásek přeměnila na znělé. Samohlásky střední angličtiny se zachovaly, není patrný vliv samohláskového posunu. Jedním z charakteristických znaků yolštiny byl přízvuk na druhé slabice slov: morsaale anglicky "morsel" (sousto), hatcheat "hatchet" (sekyrka), dineare "dinner" (večeře), readeare "reader" (čtenář), weddeen "wedding" (svatba), atd. (O'Rahilly 1932).
Gramatika
Zájmena Yolská zájmena jsou podobná zájmenům v současné angličtině s výjimkou první osoby jednotného čísla a třetí osoby množného čísla.Poole 1867, p.133.
Slovesa Yolská slovesa mají poměrně starobylé rysy. Druhá a třetí osoba mívá někdy koncovku -eth (jako v chaucerovské angličtině). Příčestí minulé si ponechalo předponu "y" ze střední angličtiny ve formě "ee."
+ První a druhá osoba První osoba Druhá osoba jednotné číslo množné číslo jednotné číslo množné číslo 1. pád Ich wough/wee thou ye 2. pád mee oure yer yer 4. pád me ouse thee ye
Slovní zásoba Dochovaný slovník sestavený sedlákem Jacobem Poolem nám poskytuje mnoho ze slovní zásoby yolštiny. Poole byl členem Společnosti přátel (jinak také Kvakeři). Působil v Growntownu v Taghmonské farnosti na hranici panství Bargy a panství Shelmaliers.Jacob Poole of Growtown. Shromažďoval různá slova a slovní spojení od svých nájemců a pracovníků na statku v období let 1800 až do své smrti roku 1827.
Ačkoli většina slov je anglosaského původu, obsahuje yolština mnoho převzatých slov z irštiny a z francouzštiny. vpravo|rám|Pooleův přebal slovníku
yolština angličtina Weisforthe Wexford zin sun londe land daie day yersel yourselfvrienefrienda, ee (člen určitý)thedhingthingfhowhoee-gogoneegastfearyola, yoleold
Příklady
Číslovky Yolsky Česky oan jedna tywe dva dhree tři voure čtyři veeve pět zeese šest zeven sedm ayght osm neen devět dhen deset
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Mrtvé jazyky Irska Kategorie:Západogermánské jazyky Kategorie:Mrtvé germánské jazyky