V tomto článku jsou uvedena některá známá latinská rčení, začínající písmenem S.
Latina měla na evropskou kulturu hluboký a dlouho trvající vliv. Od římské antiky přes křesťanství a humanismus až do 18. století byla její znalost u vzdělaných lidí samozřejmostí. V některých oborech se s latinskými názvy stále pracuje, užívají se různé obraty a ve starší literatuře se najde množství latinských citátů. Protože latinských obratů, rčení a přísloví je mnoho, je seznam vybraných seřazen podle abecedy a rozdělen podle počátečních písmen do samostatných článků.
náhled| Iniciála S
Sa Sabbatum propter hominem factum est, et non homo propter sabbatum. – „Sobota je (stvořena) pro člověka, ne člověk pro sobotu.“ (Evangelium podle Marka 2,27) Sacrilegia minuta puniuntur, magna in triumphis feruntur. – „Malé zločiny se trestají, velké se oslavují v triumfálním průvodu “ Sacrificium intellectus – „oběť rozumu“, pokud to víra vyžaduje Sacrum Romanum Imperium – „Posvátná říše římská“ ve středověku Saepe decipimur specie recti – „Často nás klame zdání správného“ (Horatius, Listy 2.3.25) Saepe est etiam sub palliolo sordido sapientia. – „Často je moudrost i pod špinavou halenou“ (Cicero, Tuskulské hovory 3,56) Saepe stilum vertas. – „Pisátko často obracej“ (Horatius, Satiry 1.10.72) a druhou stranou maž, koriguj, co jsi napsal Saepe tacens vocem verbaque vultus habet. – „Mlčící tvář mívá hlas i slova“ (Ovidius, Umění milovat 1,574) Saevis inter se convenit ursis – „Divocí medvědi se spolu dohodnou“ (Juvenalis, Satiry 15,164) Sal Atticus – „atická sůl“, vtip Saltus in demonstrando – „skok ve vedení důkazu“ Salus populi suprema lex esto. – „Prospěch (záchrana) lidu má být nejvyšším zákonem “ (Cicero, O zákonech 3.3.8) Salus ubi consilium – „záchrana (je tam,) kde je rada “ Salva veritate – „aniž by tím utrpěla pravda “ Salve – „zdar, buď zdráv“, odtud také salva, pozdravný výstřel Salve et solve. – „Buď zdráv a zaplať“ Salve Hospes – „Vítej, hoste!“ Salve Regina – „Zdrávas královno“, mariánská modlitba Salvo errore et omissione (s.e.e.o.) – „za chyby a omyly se neručí“ Salvo honore – „bez újmy na cti“, nechci nikoho urazit Salvus conductus – „bezpečný průvod“, královský glejt Sancta sedes – „svatý stolec“, papežský úřad Sancta simplicitas – „Svatá prostoto!“, později připisováno Janu Husovi Sanctificetur nomen tuum. – „Posvěť se jméno tvé“, verš z modlitby Otče náš. Sanctum Officium – „Svatý úřad“, římská kongregace pro věci víry Sanctus Victoria – „Svaté vítězství“ Sapere aude – „Odvaž se vědět“, užívat svého rozumu (Horatius, Listy 1.2.40; výrok použil Immanuel Kant jako motto k Co je osvícenství?) Sapienti sat (dictum) – „moudrému (to) stačí“ (Plautus, Peršan 729) Satis eloquentiae, sapientiae parum – „Hodně výřečnosti, málo moudrosti“ (Sallustius, Catilina 3.5.4) Satis vixi, invictus enim morior – „Dosti jsem žil a umírám nepřemožen“ (Nepos, Eapminondas 9,11) Saxa loquuntur. – „Kameny promluví“ (podle Bible, Lk 19,40) Saxum Sisyphi volvere. – „valit Sisyfův balvan“ (Terentius) Saxum volutum non obducitur musco. – „Valící se kámen mechem neobroste“ (Publilius Syrus)
Sc Scala naturae – „Žebříček přírody“ (Aristoteles) Scelere velandum est scelus – „Zločin se musí zakrýt zločinem“ (Seneca mladší, Faidra 729) Sciebam me genuisse mortalem. – „Věděl jsem, že plodím smrtelníka“ (Anaxagoras při smrti svého syna) Scientia potentia est. – „Vědění (věda) je moc.“ (Francis Bacon, Nové organon 1,3) Scilicet (sc.) – „totiž, rozumí se“ Scinditur incertum studia in contraria vulgus – „Nejistý lid se rozštěpí na opačná mínění“ (Vergilius, Aeneis 2,39) Scio me nihil scire. – „Vím, že (nic) nevím“ (Platón, Obrana Sókratova 6,21) Scire leges non est verba eorum tenere sed vim ac potestatem – „Znát zákony neznamená pamatovat si slova, nýbrž smysl a platnost“ (Celsus, Digesta 1.3.17) Scire nefas homini quid crastina volveret aetas – „Nepatří se člověku vědět, co zítřejší přivalí čas“ (Statius, Théby 8,562) Scire volunt omnes, mercedem solvere nemo. – „Vědět chtějí všichni, ale zaplatit honorář nikdo“ (Juvenalis) Scribere scribendo, dicendum dicere doces – „Psaním se učíš psát a mluvením mluvit“ Scribitur ad narrandum, non ad probandum. – „Píšeme vyprávění, ne důkazy“, na rozdíl od historiků (Quintilianus, Výchova řečníka 10.1.31)
Se Secundae cogitationes meliores – „druhé myšlenky bývají lepší“, uvážené Secundae res felicem, magnum faciunt adversae – „Příznivé věci přinášejí štěstí, nepříznivé velikost“ Sed fugit interea, fugit irreparabile tempus. – „Zatím však utíká, utíká nenapravitelně čas.“ (Vergilius, O rolnictví 3,284) Sed omnes una manet nox. – „Všechny však čeká stejná noc“ (Horatius) Sed quis custodiet ipsos custodes? – „Kdo ale ohlídá hlídače?“ (Juvenalis) Sed taciti fecere tamen convivia vultus – „Mlčící tvář však přece výčitky činí“ (Ovidius, Lásky 1.7.21) Sed tamen nihil inimicus homini quam sibi ipse – „Přece však nejhorším nepřítelem je člověk sám sobě“ (Cicero, Atticovi 10.12a.3) Sede vacante – „když stolec (úřad) není obsazen“ Sedes apostolica – „Apoštolský stolec“, papežský úřad Semel dat qui rogatus, bis qui non rogatus – „Jednou dává, kdo vyhoví prosbě, dvakrát, kdo se prosit nenechá“ (Varro, Sentence 15), srovnej Bis dat qui cito dat. Semel emissum volat inrevocabile verbum. – „Jednou vypuštěné slovo už nenávratně letí“ (Horatius) Semel pro semper – „jednou provždy“ Semper aliquid ad discendum est. – „Vždycky se lze něco naučit“ (Cicero) Semper aliquid haeret – „Vždycky něco zůstane“ i z vyvráceného obvinění nebo pomluvy (Plútarchos) Semper Augustus – „vždy rozmnožitel říše“, novověký panovnický titul, vzniklý mylným pochopením slova augustus od augere, rozmnožovat Semper avarus eget – „Lakomec má vždycky nouzi“ (Horatius, Listy 1.2.56) Semper fidelis – „vždy věrný“ Semper homo bonus tiro est. – „Dobrý člověk je vždycky začátečník“ (Martialis. Epigramy 12,51) Semper idem – „Vždycky stejný“ (Cicero, Tuskulské hovory 3,31) Semper in metu – „vždy v bázni“ boží Semper invicta – „Navždy neporažená“ (heslo města Varšavy) Semper paratus – „Vždy připraven“ Semper plus metuit animus ignotum malum – „Vždycky se víc bojíme neznámého zla“ (Publilius Syrus, Myšlenky S 13) Semper reformanda – „(Církev) vždy potřebuje reformovat“ (Luther) Semper vigilans – „Vždy bdělý“
Sen Senatus populus que Olomucensis (SPQO) – „Senát (sněm) a lid olomoucký.“ (motto Olomouce) Senatus Populusque Romanus (SPQR) – „Římský senát a lid“, dvě hlavní složky římské republiky Sensu lato (s. l., s. lat., sens. lat.) – „v širším smyslu“ Sensu stricto (s. s., s. str., sens. str.) – „v užším, přísném smyslu“ Sensus communis – „obecný, společný smysl“: 1. to, co dává dohromady vjemy různých smyslů; 2. zdravý rozum Sentire cum Ecclesia – „cítit s církví“ (sv. Ignác z Loyoly) Sera tamen tacitis poena venit pedibus. – „Pozdní trest však přijde tichým krokem“ (Tibullus Elegie 1.9.4) Serit arbores, quae in altera saecula prosint – „Sází stromy na prospěch budoucím věkům“ (Cicero, Tuskulské hovory 1,31) Sermo datur cunctis, animi sapientia paucis – „Řeč mají všichni, moudrost ducha jen málokteří“ (Cato, Dvojverší 1.10.2) Sermo mollis frangit iram – „Měkká (mírná) řeč láme hněv“ (Bible, Př 15,1) Sero clipeum post vulnera sumo – „Pozdě, už zraněný, beru si štít“ (Ovidius, Žalozpěvy 1.3.35) Sero molunt deorum molae. – „Božské mlýny melou pozdě“ Sero recusat ferre, quod subiit iugum – „Pozdě se brání nést břemeno které vzal“ (Seneca mladší, Faidra 140) Sero sapiunt – „Pozdě přijdou k rozumu“ Sero seram ponis stabulo post furta latronis – „Pozdě dáváš závoru, když zloděj už vykradl stáj“ (Juvenalis, Satiry 13,129) Sero te amavi – „Pozdě jsem se do tebe zamiloval“ (Augustinus, Vyznání 0,27, 38) o křesťanské víře Sero venientibus ossa – „Pozdě příchozím (už jen) kosti“ Septem artes liberales – „Sedm svobodných umění “ Serva me, servabo te. – „Zachraň mě, zachráním tebe“ (Petronius) Servus servorum Dei – „Služebník služebníků Božích“, papežský titul Sese omnes amant – „Každý má rád sám sebe“ (Plautus, Zajatci 477) Sesquipedalia verba – „Slova půl druhé stopy dlouhá“ (Horatius)
Si Si alteram talem victoriam reportavero, mea erit pernicies. – „Dobudu-li ještě jedno takové vítězství, je to můj konec “ (Plutarchos o králi Pyrrhovi, „Pyrrhovo vítězství“) Si amicus mingit, minge - nisi mingere vis, mingere finge. – „Když kamarád jde čurat, čurej taky - pokud se ti nechce, (aspoň) předstírej, že čůráš.“ Si foret in terris, rideret Democritus – „Démokritos by se smál, kdyby byl na světě“ (Horatius, Listy 2.1.194) Si iuste puniris, nunquam nocetis – "Pokud spravedlivě trestáš, nikdy neškodíš" Si judicas, cognosce, si reges, jube – „Pokud soudíš, zkoumej, pokud vládneš, rozkazuj“ (Seneca mladší, Medea 194) Si libet, licet. – „Když chceš, smíš“ Si paenitet, haud nocet error – „Chyba, když jí lituješ, nevadí“ (Prudentius, Zápas o duši 396) Si parva licet componere magnis – „Pokud se malé smí srovnávat s velikým“ (Vergilius, O rolnictví 4,176) Si tacent, satis dicent. – „Když mlčí, říkají dost“ Si tacuisses, philosophus mansisses. – „Kdybys byl mlčel, zůstal bys filosofem“ (Boëthius, srov. Útěcha z filosofie II, 7, 76; podobně Př 17, 28) Si vales bene est, ego quidem valeo – „Jsi-li zdráv, je dobře, i mně se daří dobře“, běžný úvod listu, ve smyslu našeho "Doufám, že se máš dobře..." Si vis amari, ama! – „Chceš-li být milován, miluj“ Si vis pacem para bellum – „Chceš-li mír, chystej se na válku“ (Flavius Vegetius Renatus, De Re Militari, Kniha třetí) Si vivis Romae, Romano vivito more. – „Žiješ-li v Římě, žij po římsku“, přibližná obdoba našeho "Chceš-li s vlky žíti, musíš s nimi výti.", případně "Jaký kraj, takový mrav." Sic nebo sic! – „(právě) tak“, často jako upozornění na neobvyklé slovo nebo chybu Sic erat in fatis – „Tak určil osud“ (Ovidius, Kalendář 1,481) Sic et non – „Ano a ne“ (Pierre Abélard) Sic itur ad astra. – „Tak se jde ke hvězdám“, ke slávě (Vergilius, Aeneis 9,641; motto Royal Canadian Air Force) Sic luceat lux vestra... – „Tak ať svítí vaše světlo“ (Mt 5,16) Sic passim – „tak na mnoha místech“ Sic transit gloria mundi – „Tak pomíjí světská sláva“, napomíná kněz nově zvoleného papeže Sic utere tuo ut alienum non laedas – „Užívej svoje tak, abys neškodil druhému“ Sigillum civium de Budiwoyz – „Pečeť měšťanů Českých Budějovic.“ (motto Českých Budějovic a Budějovického Budvaru) Silent leges inter arma. – „Mezi zbraněmi zákony mlčí“ Siletium videtur confessio – „Mlčení vypadá jako přiznání“ (Seneca starší, Příklady 10.31.6) náhled| Iniciála S Simile gaudet simili. – „Podobné se raduje z podobného“ (Macrobius, Saturnalia 7.7.12) Similia similibus curantur. – „Podobné se léčí podobným“ Sine anno (s. a.) – „bez letopočtu“, např. roku vydání Sine ira et studio – „bez hněvu a úporného úsilí“ (Tacitus, Letopisy 1,1), nezaujatě Sine loco (s. l.) – „bez místa“ vydání Sine nomine (s. n.) – „bez jména“ nakladatele Sine qua non – „(podmínka) bez níž neplatí“, podmínka nutná Sine tempore (s. t.) – „bez akademické čtvrthodinky“ Sit levis terra. – „Buď (mu) země lehká“ Sit nomine digna – „Ať je hodna svého jména“ (heslo Rhodesie) Sit piger ad poenas princeps, ad premia velox. – „Vládce má být pomalý v trestání, rychlý v odměnách“ (Ovidius) Sit tibi terra levis – „Budiž ti země lehká“ Sit venia verbo – „s odpuštěním za toto slovo“
So Societas Jesu (SJ) – „Tovaryšstvo Ježíšovo“, jezuité Societas perfecta – „dokonalá společnost“ Societatis vinculum est ratio et oratio – „Poutem společenství je rozum a řeč“ (Cicero, O povinnostech 1,50) Sol omnibus lucet – „Slunce svítí všem“ (Petronius, Satyrikon 100) Sola fide / gratia / scriptura – „Pouze vírou / milostí / Písmem“ je člověk ospravedlněn (Luther) Soli Deo gloria. – „Jen Bohu patří sláva“ Soli hoc sapienti contigit ut nihil faciat invitus – „Moudrému sluší, aby nic nedělal nerad“ (Cicero, Paradoxy 5,1)