17. březen je 76. den roku podle gregoriánského kalendáře (77. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 289 dní. Svátek má Vlastimil.
Události Česko 938 – Ostatky knížete Václava byly přeneseny do Prahy. 1620 – Kněz Jan Sarkander se nepřiznal k obvinění a po dlouhém mučení v Olomouci umírá. 1902 – Probíhá promoce Anny Honzákové, první Češky, která získala titul doktora medicíny na českém území. 1939 Triumfální jízda Adolfa Hitlera Brnem. Přijel do města na obhlídku území připojených k říši a přes jeho centrum projížděl ve svém voze. Ten den dnešní náměstí Svobody dostalo název Adolf-Hitler-Platz. Začal platit výnos vrchního velitele německé armády von Brauchitsche týkající se jízdy vpravo na území Protektorátu s výjimkou Prahy (tam až od 26. března). 1950 – Předsednictvo ÚV KSČ schválilo nezákonný plán ministra Čepičky na likvidaci ženských řeholí a jejich klášterů (Akce Ř). 1952 – V Praze byly do provozu s cestujícími zařazeny čtyřnápravové motorové tramvajové vozy Tatra T1, první československé stroje podle koncepce PCC. 2005 – Česká Národní knihovna získává fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky
Svět 45 př. n. l. – Ve svém posledním vítězství porazil Julius Caesar pompejské vojsko Tita Labiena a Pompeia mladšího v bitvě u Munda. 180 – Commodus se stal samostatným císařem římské říše ve věku 18 let po smrti svého otce Marka Aurélia 455 – Římský senátor Petronius Maximus se stal císařem západořímské říše. Donutil Licinii Eudoxii, vdovu po jeho předchůdci Valentiniana III., aby si ho vzala. 624 – Bitva u Badru: Bitvu vyhráli muslimové a znamenala zlomový obrat v boji mezi ranou muslimskou obcí vedenou prorokem Mohamedem a protivníky z řad pohanských Kurajšovců, kteří ovládali Mekku. 1001 – Rádža Bhutuanský (dnešní Filipíny) vysílá misionáře k vládcům Číny z dynastie Song. 1190 – Křižáci zmasakrovali všechny Židy ve městě York v Anglii 1337 – Eduard (černý princ) se stal vévodou z Cornwallu, prvního anglického vévodství. 1420 – Papežský nuncius Fernando veřejně vyhlásil ve Vratislavi papežovo vyhlášení křížové výpravy proti husitům 1452 – Reconquista: Kastilsko-murcijská vojska rozdrtila armádu Granady v bitvě u Los Alporchones. 1521 – Ferdinand Magellan přistál na filipínském ostrově Homohonu 1526 – Francouzský král František I. byl propuštěn ze španělskáho zajetí. 1537 – Francouzské vojsko napadlo Flandry 1560 – Pevnost Coligny na Villegagnonském ostrově v Rio de Janeiro napadli a zničili Portugalci během své výpravy proti francouzské Antarktidě 1580 – Princ Vilém I. Oranžský je vítán v Amsterdamu 1658 – V Anglii je odhaleno spiknutí na podporu krále Karla II. 1672 – Anglie vyhlásila válku Holandsku 1677 – Obléhání Valenciennes během francouzsko-holandské války skončilo francouzským dobytím města (obléhání začalo 28. února) 1713 – 16. března začal v Liptovském Mikuláši soud nad zbojníkem Jurajem Jánošíkem. Rozsudek byl vynesen hned následující den. Za vedení zbojnické skupiny a účast na loupežných přepadeních – trest smrti zavěšením za levý bok na hák. 1722 – Willem K.H. Friso jmenován starostou Drenthe 1734 – 42 rodin německých protestantů přistálo v Amerických koloniích. Sponzorovala je British Society for the Promotion of Christian Knowledge (Britská společnost pro propagaci křesťanských znalostí). Těchto 78 přistěhovalců založilo město Ebenezer, 30 mílí od Savannah, Georgie. 1737 – První Den svatého Patrika byl slaven v Bostonu pravděpodobně irskými emigranty. 1891 – V Gibraltarské zátoce se po srážce s bitevní lodí HMS Anson potopil osobní parník SS Utopia, zahynulo 564 lidí. 1901 – Byla v Paříži zahájena výstava 71 obrazů Vincenta van Gogha, kterým se 11 let po umělcově smrti dostalo velikého uznání. 1916 – Skončila 5. bitva na Soči. 1943 – V ukrajinském Charkově zmasakrovaly nacistické jednotky SS na 800 zajatců ležících v nemocnici. Mezi oběťmi byla i skupinka Čechoslováků raněných v bitvě u Sokolova. 1945 – Druhá návštěva prezidenta Beneše v Moskvě, kde potvrdil, že se vzdává Podkarpatské Rusi. Rovněž podepsal komunisticky diktát o vládě komunistů v ČSR, který se později stal známý jako Košický vládní program. 1948 – Byla založena první buňka Pekelných andělů v kalifornské Fontaně. 1973 – Byla pořízena fotografie Burst of Joy, která později vyhrála Pulitzerovu cenu. Snímek zobrazuje bývalého válečného zajatce, který se opět shledává se svou rodinou. 2005 – Na aukci v Paříži získala česká Národní knihovna za 300 000 eur fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky. 2011 – Rada bezpečnosti OSN vyhlásila bezletovou zónu nad Libyí.
Narození Česko thumb|upright|Jiří Grygar (* 1936) thumb|upright|Jitka Molavcová (* 1950) thumb|upright|Markéta Hrubešová (* 1972) 1536 – Bohunka z Rožmberka, šlechtična († 17. listopadu 1557) 1714 – Maxmilián z Hamiltonu, olomoucký biskup († 31. října 1776) 1715 – Charlota z Moravce, moravská šlechtična 1754 – Jan Jáchym Kopřiva, hudební skladatel, pedagog a varhaník († 17. srpna 1792) 1821 – Josef Machek, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Chrudimi († 19. dubna 1899) 1825 – Charles Wehle, klavírista a hudební skladatel († 2. června 1883) 1835 – Anton Waldhauser, malíř († 30. října 1913) 1842 – Josef Vincenc Novák, průmyslník a sběratel umění († 10. června 1918) 1841 – Vladimír Šťastný, kněz a básník († 20. srpna 1910) 1852 – Leopold Gottlieb, lékař, spoluzakladatel lázní v Jáchymově († 21. června 1912) 1874 – Augustin Vološin, podkarpatskoruský duchovní, československý politik († 19. července 1945) 1879 – Eduard Šimek, československý politik († 12. února 1936) 1885 – Eduard Reich, čs. ministr zemědělství († 24. května 1943) 1887 – Karel Vaněk, novinář, fejetonista a spisovatel († 18. července 1933) 1888 – Vincenc Maixner, dirigent a hudební skladatel († 24. května 1946) 1896 – Josef Sudek, fotograf († 15. září 1976) 1899 – Cyril Pecháček, dirigent a skladatel († 11. května 1949) 1900 – Kuzma, spisovatel a překladatel († 20. května 1967) 1903 Vladimír Kolátor, divadelní režisér, dramaturg, autor a překladatel († 18. srpna 1986) Josef Augusta, paleontolog († 4. února 1968) 1910 Jiří Štursa, architekt († 6. února 1995) Bohumil Hošek, dozorce finanční stráže a člen stráže obrany státu († 24. září 1938) 1917 – Eduard Marek, skaut, politický vězeň, odbojář († 22. ledna 2022) 1918 – Miroslav Katětov, matematik († 15. prosince 1995) 1919 – Karel Senecký, fotbalista († 28. dubna 1979) 1921 – Alois Indra, komunistický politik, ministr vlád ČSSR († 2. srpna 1990) 1922 – František Peterka, herec († 24. listopadu 2016) 1924 – Vladimír Boudník, malíř a grafik († 5. prosince 1968) 1925 – Josef Růžička, stříbrná olympijská medaile v zápase řecko-římském († 11. dubna 1986) 1926 – Svatopluk Skládal, herec († 2. dubna 1992) 1927 – Vlastimil Koubek, architekt († 15. února 2003) 1930 – Jozef Kvasnica, teoretický fyzik († 23. listopadu 1992) 1931 – Karel Velebný, jazzový hudebník, herec a hudební pedagog († 7. března 1989) 1934 – Richard Honzovič, hlasatel a voiceover († 1. září 2005) 1936 – Jiří Grygar, astronom a popularizátor vědy 1937 – Václav Hálek, hudební skladatel († 10. září 2014) 1942 – Eduard Krečmar, textař († 22. října 2023) 1946 – Jozef Kochan, lékař a politik († 17. srpna 2025) 1949 – Vladimír Říha, lékař a politik 1950 – Jitka Molavcová, herečka a zpěvačka 1952 – Ladislav Bátora, manažer, úředník a politický aktivista 1953 – Jana Vaňourková, cestovatelka a fotografka 1958 – Lubomír Pokluda, fotbalista, zlatá medaile z OH 1980 1967 – Simona Monyová, spisovatelka († 3. srpna 2011) 1968 – Tomáš Holý, herec († 8. března 1990) 1971 – Tomáš Pavelka, herec 1972 – Markéta Hrubešová, herečka 1981 – Michal Ožibko, malíř 1982 – Nikola Sudová, akrobatická lyžařka 1987 – Pavel Hanus, kytarista, bubeník, zpěvák, člen heavy metalové skupiny Citron
Svět náhled|upright|Nat King Cole (* 1919) náhled|upright|Siegfried Lenz (* 1926) náhled|upright|Rudolf Nurejev (* 1938) náhled|upright|Giovanni Trapattoni (* 1939) náhled|upright|Patrick Duffy (* 1949) náhled|upright|Kurt Russell (* 1951) náhled|upright|Gary Sinise (* 1955) 1231 – Šidžó, 87. japonský císař († 10. února 1242) 1337 – Teng Jü, čínský generál († 9. prosince 1377) 1473 – Jakub IV. Skotský, král skotský († 9. září 1513) 1508 – Násiruddín Humájún, druhý mughalský císař († 27. ledna 1556) 1519 – Thoinot Arbeau, francouzský hudební skladatel († 23. června 1595) 1523 – Giovanni Francesco Commendone, italský kardinál a diplomat († 26. prosince 1584) 1605 – Jiří II. Hesensko-Darmstadtský, německý šlechtic a lankrabě († 11. června 1661) 1622 – Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen, německý spisovatel († 17. srpna 1676) 1628 – Daniel Papebroch, belgický jezuitský historik († 28. června 1714) 1633 – Alessandro Marchetti, italský matematik a spisovatel († 6. září 1714) 1665 – Élisabeth Jacquet de La Guerre, francouzská hudební skladatelka a cembalistka († 27. června 1729) 1685 – Jean-Marc Nattier, francouzský malíř a portrétista († 7. listopadu 1766) 1693 – Alžběta Augusta Falcko-Neuburská, německá šlechtična a princezna († 30. ledna 1728) 1733 – Carsten Niebuhr, německý zeměměřič a objevitel († 26. dubna 1815) 1767 – Ferdinand Ochsenheimer, německý herec, spisovatel a entomolog († 2. listopadu 1822) 1768 – Kaahumanu, havajská královna († 5. června 1832) 1777 Roger B. Taney, americký právník a politik, předseda Nejvyššího soudu († 12. října 1864) Patrick Brontë, irský kněz a básník († 7. června 1861) 1781 – Ebenezer Elliott, anglický básník († 1. prosince 1849) 1793 – Nicola Conforto, italský hudební skladatel (* 25. září 1718) 1794 – Thomas Maclear, anglický astronom († 17. července 1879) 1804 – Jim Bridger, americký lovec kožešin a cestovatel († 17. července 1881) 1807 – Augustus Mongredien, anglický ekonom a šachista(† 30. března 1888) 1834 – Gottlieb Daimler, německý vynálezce († 6. března 1900) 1839 – Josef Gabriel Rheinberger, německý hudební skladatel a klavírista († 25. listopadu 1901) 1844 – Josef Neumayer, poslanec a starosta Vídně († 25. května 1923) 1856 – Michail Vrubel, ruský malíř († 14. dubna 1910) 1862 – Silvio Gesell, německý ekonomický teoretik († 11. března 1930) 1863 – Léopold-Émile Reutlinger, francouzský fotograf († 16. března 1937) 1865 – Gabriel Narutowicz, první prezident druhé polské republiky († 16. prosince 1922) 1871 – Marie Vetserová, milenka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského († 30. ledna 1889) 1876 – Ernest Esclangon, francouzský astronom, matematik a fyzik († 28. ledna 1954) 1877 – Otto Gross, rakouský lékař, psychiatr a psychoanalytik († 13. února 1920) 1879 – Ernesto Eugenio Filippi, vatikánský diplomat († 23. srpna 1951) 1881 – Walter Rudolf Hess, švýcarský fyziolog, nositel Nobelovy ceny († 12. srpna 1973) 1884 – Nachum Nir, izraelský politik, předseda Knesetu († 10. července 1968) 1885 Ralph Rose, americký trojnásobný olympijský vítěz ve vrhu koulí († 16. října 1913) Henry Taylor, britský plavec, trojnásobný olympijský vítěz v roce 1908 († 28. února 1951) 1888 – Paul Ramadier, francouzský politik, předseda vlády († 14. října 1961) 1890 – Marie Frommer, německá architektka († 16. listopadu 1976) 1892 – Pol Cassel, německý malíř a grafik († 9. září 1945) 1896 – Tádž ol-Molouk, íránská královna († 10. března 1982) 1907 Takeo Miki, premiér Japonska († 4. listopadu 1988) Jean Van Houtte, premiér Belgie († 23. května 1991) 1908 Boris Polevoj, sovětský spisovatel († 12. června 1981) Czesław Zgorzelski, polský filolog († 26. srpna 1996) 1913 – Harald Edelstam, švédský diplomat († 16. dubna 1989) 1915 – Mária Kišonová-Hubová, slovenská operní pěvkyně († 11. srpna 2004) 1918 – Herb Lubalin, americký grafický designer († 24. května 1981) 1919 – Nat King Cole, americký jazzový pianista, skladatel a zpěvák († 15. února 1965) 1920 – José Tomás Sánchez, filipínský kardinál († 9. března 2012)