náhled|Sergej Nikolajevič Bulgakov (1907) Sergěj Nikolajevič Bulgakov (; Livny – 12. července 1944 Paříž) byl ruský filosof, ekonom a pravoslavný teolog, představitel bohohledačství a vechovství.
Život a působení Narodil se v rodině pravoslavného kněze v menším městě Livny, asi 130 km severovýchodně od Kurska. Studoval na semináři ve městě Orel a na moskevské univerzitě, kde se zajímal hlavně o politickou ekonomii a roku 1894 promoval v právu. Během studií ho zaujal Karl Marx, po bližším seznámení s jeho dílem se však přiklonil k filosofii Vladimira Solovjova. Velký vliv na něho měl i Lev Nikolajevič Tolstoj, s nímž se spřátelil, Dostojevskij, ale také pozdní Schelling. Podílel se na sbornících Problémy idealismu (1902), Věchi a mnoha dalších. Roku 1903 Bulgakov vydal knihu „Od marxismu k idealismu“ a stal se jedním z vůdců ruského idealismu. Psal články o politice a ekonomii do časopisů „Novyj puť“ (Nová cesta) a „Voprosy žizni“ (Otázky života) a roku 1906 byl zvolen poslancem Dumy jako nezávislý křesťanský socialista.
V letech 1911–1917 byl redaktorem nakladatelství Cesta a napsal dva důležité eseje, „Filosofii hospodářství“ (1912) a „Světlo, které nehasne“ (1917) kde spojil své pojetí víry s myšlením V. Solovjova. Roku 1918 byl vysvěcen na kněze, kritizoval Ruskou revoluci a odjel na Krym. V roce 1920 vydal „Filosofii jména“ a „Tragédii filosofie“ a roku 1922 byl s dalšími 160 ruskými intelektuály (tzv. Loď filosofů) vyvezen z Ruska. Na pozvání presidenta Masaryka přijel do Prahy, kde přednášel teologii na Ruském institutu. Roku 1924 se podílel na založení Pravoslavného teologického institutu v Paříži, kde byl nějakou dobu ředitelem a kde až do smrti učil.
Teologický spor náhled|P. Florenskij a S. Bulgakov (autor: M. Nestěrov, 1917) Pravoslavný metropolita pro Západní Evropu Eulogij Georgijevskij se zdráhal podepsat deklaraci loajality k sovětské vládě, vydanou roku 1927. Roku 1935 se sice našel kompromis, moskevský metropolita Sergius Stargorodskij však obvinil Bulgakova z vážných omylů a herezí, včetně nestoriánství. Předmětem sporu byla Solovjovem inspirovaná „sofiologie“, mystické učení o Panně Marii jako Moudrosti. Nato metropolita Eulogij styky s moskevským metropolitou opět přerušil, protože obvinění pokládal spíše za záminku. Po dlouhých sporech biskupové západní ortodoxie roku 1937 obvinění odmítli, přesto však uznali vážné závady v Bulgakovově nauce.
Dílo «Svět něvěčernij»
České překlady
S. N. Bulgakov, Ideál hospodářský a sociální. Brno 1919 S. N. Bulgakov, Nevěsta Beránkova : (O Boholidství III). Olomouc. 2004 S. N. Bulgakov, Beránek Boží: (O Boholidství I). Olomouc, 2011 S. N. Bulgakov, Zápisky a duchovní deník teologa. Olomouc 2009 S. N. Bulgakov, Jaltský a Konstantinopolský deník: duchovní deník teologa II. Olomouc, 2011 S. N. Bulgakov, Utěšitel : (O Boholidství II). Olomouc. 2017
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Pravoslaví Vladimir Sergejevič Solovjov
Externí odkazy
Rusky: Sergěi Bulgakov «Věchi»
The Bulgakov Society : portál s odkazy a texty. Bulgakov Discussion Group – Blog pro studium a diskusi o náboženské filosofii S. Bulgakova Bulgakov LiveJournal – Přehled ruské filosofie náboženství Sergius Bulgakov na Orthodox Wiki
Kategorie:Ruští filozofové Kategorie:Ruští teologové Kategorie:Křesťanští filozofové Kategorie:Filozofové 20. století Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na hřbitově Sainte-Geneviève-des-Bois Kategorie:Sofiologie