David (ben Šlomo) Gans (1541 Lippstadt – 22. nebo 25. srpna 1613, Praha; někdy psáno Ganz, , zvaný též David Abzi) byl židovský kronikář, astronom a matematik, autor historiografického díla צמח דוד Cemach David, pod kterýmžto jménem je v židovském prostředí též znám. Lze ho považovat za prvního židovského historika ve střední a východní Evropě. Dlouho působil v Praze. Byl nejvýznamnějším žákem rabbi Löwa. Je pohřben na starém židovském hřbitově v Praze.
Život a dílo Narodil se v Lippstadtu ve Vestfálsku do zámožné obchodnické rodiny. Studoval v Bonnu, ve Frankfurtu, v Krakově u Mošeho Isserlese a v Praze u Maharala a jeho bratra Sinaje Löwa ben Becalela. Do Prahy přišel roku 1564 a zůstal v ní až do smrti. Zůstala v ní i velká část jeho potomků. K nejznámějším patří lékař Ota Gregor.
Gans se v Praze ddal se studiu matematiky a astronomie a stal se jedním z mála Židů své doby, který se zabýval světským (nežidovským sekulárním) oborem. Během svého pobytu v Praze byl v kontaktu s významnými osobnostmi vědy té doby jako Tycho Brahe nebo Johannes Kepler. Krátký čas působil přímo v observatoři Tychona Braheho v Benátkách nad Jizerou. Zážitek v observatoři označil za "úžasný". Studium astronomie a matematiky rovněž využil ve své práci o židovském kalendáři. Ve svém díle Magen David (Štít Davidův) vydaném v roce 1612 odmítá ovšem Koperníkův heliocentrický názor a přiklání se k Ptolemaiovu. Jeho kniha o geografii Izraele již zůstala nevydána.
Gans doufal, že vzděláváním Židů v humanitních a přírodních vědách zlepší jejich obraz mezi křesťanskými současníky. Jeho naděje na zlepšení vztahů mezi židovskými a křesťanskými intelektuály však zůstala nenaplněna.
Cemach David Jeho nejznámějším dílem je kronika Cemach David (Ratolest Davidova, 1592, Praha) vydaná ve dvou dílech. Vyšla roku 1592 v pražské tiskárně Gersonidovské. První pojednává o historii Židů, druhý o historii obecně. Autor používal jako zdroje i jiné díla nežidovských autorů (zejm. Sächsische Chronica Augusta Spangenberga), ačkoli se o některých z nich vyjadřoval s despektem, patrně zejména proto, aby otupil případnou kritiku rabínských autorit. Průlomovým bylo, že Gans, po vzoru italského židovského historika Azaria dei Rossiho, užil v práci poznámkový aparát. Část díla byla přeložena do latiny (Wilhelm Heinrich Vorst, Leyden, 1644) a do jidiš (Solomon Hanau, Frankfurt, 1692) a je jedním ze zdrojů pro nahlédnutí do života a uvažování člověka v Evropě 16. století.
Zvláštní pozornost věnuje českým dějinám s odůvodněním: „protože tu v Čechách žijeme a já tu obývám a každý má milovati svoji zemi.“
Stejný název, tedy Cemach David, nese též slovník hebrejských a aramejských výrazů, který sestavil italský židovský lékař a učenec David de Pomis (Benátky 1587).
Další díla Nechmad ve-na'im (Příjemně a líbezně) hvězdářské dílo, vydané posmrtně r. 1743. Obsahuje část traktátu Magen David, vydaného krátce před autorovou smrtí. Curat ha-arec a Gevulot ha-arec (Hranice země) nedochovaná kosmografická díla. Je možné, že se jedná o totéž dílo vydané pod dvěma názvy. Ma'or ha-katan (Světélko), Migdal David (Davidova věž) a Prozdor (Předsíň) nedochované traktáty o aritmetice, geometrii a kalendáři.
Náhrobek Jeho náhrobek se nachází ihned u kraje Starého židovského hřbitova a je možné jej snadno najít. Jde o jeden z mála náhrobků na Starém židovském hřbitově, který je ozdoben Davidovou hvězdou, která v tomto případě symbolizuje jméno „David“, nikoli judaismus nebo příslušnost k židovskému národu. Druhým, méně viditelným reliéfem je husa umístěná nad hvězdou – také ta symbolizuje jméno „Gans“ (německy husa). Podle badatelů jde o vůbec první případ, kdy byla „šesticípá hvězda“ použita jako židovský symbol.https://www.ceskatelevize.cz/porady/11346681886-vytrzeno-z-metropole/222411033130037/ seriál reportáží Vytrženo z Metropole, Židovská Praha 2022, čas 6:35
Odkaz V květnu 2013 se v Praze konala u příležitosti 400. výročí Gansova úmrtí konference pod názvem David Gans (1541–1613) čtyři století poté: odkaz raně moderního židovského historika a vědce.
Reference
Literatura Jiřina Šedinová: David Gans - Pražský renesanční židovský historik. Praha 2016
Gans, David ben Šlomo. Ratolest Davidova. Z hebrejského originálu podle prvního vydání, vytištěného roku 1592 v Praze, přeložila a předmluvu napsala Jiřina Šedinová, poznámkami opatřili Daniel Boušek a Pavel Sládek. Praha : Academia, 2016 (Judaica, sv. 20). ISBN 978-80-200-2535-7.
Externí odkazy
http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/judaica/ejud_0002_0007_0_07052.html http://www.yivoencyclopedia.org/article.aspx/Gans_David_ben_Shelomoh Cemach David a Nechmad ve-na'im na HebrewBooks.org
Kategorie:Kronikáři Kategorie:Historikové židů a židovství Kategorie:Němečtí astronomové Kategorie:Astronomové 16. století Kategorie:Astronomové 17. století Kategorie:Němečtí geografové Kategorie:Geografové 16. století Kategorie:Geografové 17. století Kategorie:Němečtí matematici Kategorie:Židovští matematici Kategorie:Matematici 16. století Kategorie:Matematici 17. století Kategorie:Židé v Praze Kategorie:Narození v roce 1541 Kategorie:Úmrtí v roce 1613 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Starém židovském hřbitově v Praze-Josefově Kategorie:Muži