Zastupitelstvo Třebíče je základní orgán obce, který ji samostatné spravuje. Všechny ostatní orgány obce jsou od zastupitelstva odvozeny (např. volí starostu obce a další členy obecní rady). Obecní zastupitelstvo především odpovídá za dodržování plánu rozvoje obce a za hospodaření s obecním majetkem.

Od roku 2002 má zastupitelstvo města Třebíče 27 členů, do té doby mělo 25 členů. Výkonným orgánem obce je rada obce, členy rady jsou starosta, místostarostové a radní.

Historický vývoj Samospráva měst vznikla prozatímním obecním zřízením 20. března 1849, bylo zrušeno poddanství a povinnosti vrchnosti musely přejít na nižší úroveň. Byla svěřena měšťanstvu. Existovala dvojí působnost obcí, přirozená a přenesená; přirozená se zabývala vlastními záležitostmi obce a přenesená nařízeními ze strany státu. Obec měla různé orgány. Obecní výbor byl volen na tři roky, obecní představenstvo (rada obce) pak bylo voleno ze členů obecního výboru. Obecní představenstvo mělo minimálně tři členy, starostu a další nejméně dva členy. Výkonným orgánem byl pouze starosta. V prvních letech fungovalo toto zřízení velmi omezeně, dokonce se v roce 1854 ani nekonaly řádné volby. Nové obecní zřízení pak vzniklo až v roce 1859 a v roce 1862 byl vydán říšský obecní zákoník. Volby se konaly ve třech sborech, kam byli voliči rozděleni dle stejných dílů. V obecním výboru bylo 7 až 30 členů, členy obecního představenstva mohla být maximálně třetina členů výboru.

Volby do obecního výboru v roce 1850 První volby v Třebíči se konaly v roce 1850, bylo zvoleno 20 členů výboru. Později byl za starostu ze členů obecního výboru zvolen Martin Hassek, v pozicích radních se vystřídalo více členů, byli jimi Václav Hofmann, Karel Fundulus, Alois Hedvábný, Antonín Schober, Karel Müller a František Přibík. Jednání výboru byla vedena v němčině, ačkoli se čtyři členové považovali za Čechy, čtyři za Moravce a zbylí za Němce.

Výsledky voleb Karel Müller (80 hlasů) Martin Hassek (59) Josef Veselý (44) Karel Budischowský (44) Josef Krupička (42) Jan Křivánek (40) Petr Semerád (34) Václav Friedel (31) Jan Oliva (31) Josef Dvořák (30) Jáchym Snížek (30) Jan Rezek (29) Jan Illek (29) František Přibík (28) Jan Bleckman (27) Leopold Weisman (27)

Volby do obecního výboru v roce 1854 V tomto roce se nekonaly řádné volby, starostou však zůstal Martin Hassek. Byl rekonstruován kostel svatého Martina z Tours a také byl vytvořen nový vchod do kostela a byla tak de facto spojena městská věž s kostelem. Stejně tak byla založeny chlapecká a dívčí škola.

Volby do obecního výboru v roce 1856 V tomto roce se opět konaly volby, starostou opět zůstal Martin Hassek, ale záhy byl opozičními členy donucen odejít z postu starosty, bylo mu vytčeno, že nedokázal postavit nižší reálku a že se snaží město zadlužit. Spolu s dalšími Čechy tedy odešel, odešli celkem tři Češi, tj. Karel Müller, František Přibík a Martin Hassek, z Čechů pak na radnici zůstal pouze dr. Jan Miloslav Haněl.

Volby do obecního výboru v roce 1857 Ve volbách v roce 1857 byl jako starosta zvolen Karel Fundulus st., jako radní byli zpočátku zvoleni Václav Hofmann, Antonín Schober st. a Jan Haněl, později však do rady vstoupili ještě Mates Pekárek, Václav Friedl, Alois Hedwábný, Antonín Illek a Ignác Přerovský. Starosta byl zástupcem německé strany a z obav o finance se nepouštěl do velkých rozvojů města, později byl starostou zvolen ještě v letech 1861 a 1864.

Výsledky voleb Karel Fundulus st. Martin Hassek Karel Müller Antonín Přibík František Budischowsky Petr Novák Vincenc Přerovský Josef Svoboda Josef Přibík Matyáš Weigner jr. Jan Krupička Matyáš Weigner Josef Kliment Karel Budischowsky Jan Rezek (zemřel) František Berger Jáchym Snížek Matyáš Pekárek Matyáš Knaus Josef Brzkovský František Přibík

Volby do obecního výboru v roce 1861 V únoru 1861 padl bachovský absolutismus a byla vydána nová ústava, byly tak uvolněny poměry a hned 7. září 1861 byla opět založena Měšťanská beseda v Třebíči. Předsedou byl Jan Miloslav Haněl. Německá strana však založila dva spolky, Gesangverein a Turnverein, původně česká Střelecká společnost se přejmenovala na Schützverein. V roce 1862 v Třebíči proběhly nepokoje, kdy před slavností na střelnici byly strhány německé trikolory po městě. Městská rada se také snažila změnit vyučovací jazyk na školách na němčinu.

Starostou byl opět zvolen Karel Fundulus st.

Volby do obecního výboru v roce 1864 Byly to volby podle nového volebního systému, stále však existovaly tři volební sbory, první byl téměř čistě německý, druhý byl poměrně rozdělen mezi Čechy a Němce a ve třetím měli převahu Češi. Starostou byl opět zvolen Karel Fundulus st.

Volby do obecního výboru v roce 1867 V tomto roce se voleb účastnilo 917 voličů, v prvním sboru bylo 59 voličů, v druhém 116 voličů a ve třetím 739 voličů. Německá strana chtěl získat starostu pro sebe, navrhovala tak rozdělení voličských sborů, aby kompromisně získala více členů. Volby proběhly 9. až 11. srpna 1867. Češi pak ve volbách zvítězili, právě proto, že na kompromis nepřistoupili. Starostou byl zvolen Ignác Přerovský, radními se stali František Müller, Jan Miloslav Haněl, Antonín Jelínek, František Berger, Jan Přibík a Jindřich Slabý. František Müller byl zvolen jako první místostarosta, také předsedal chudinské komisi a byl členem komise stavební, Jan Haněl pod sebou měl komise školskou a nemocnici. Jindřich Slabý pak zodpovídal za hospodářství města (stavby, mosty, movitý majetek …), Jan Přibík zodpovídal za městské pozemky a nájemce pozemků, František Berger odpovídal za policejní záležitosti a na dodržování stavebního řádu, Antonín Jelínek také zodpovídal za policejní záležitosti, staral se však o ochranu zdraví a majetku. Vítězství Čechů v obecních výborech bylo v tu dobu velmi ojedinělé, podobně se to povedlo pouze v Prostějově. Dne 9. listopadu 1867 byl schválen nový jednací řád, který již byl veden v češtině.

Výsledky voleb

Prvním sbor Karel Budischowský (43 hlasů) Karel Fundulus, kupec (33) dr. František Růžička, advokát (29) Antonín Schober (29) Alois Hedvábný (29) Eduard Thomerl (26) Václav Friedl (26) Pavel Böhm (25) Karel Krawany (25) Antonín Illek, sklenář (24)

Druhý sbor Ignác Přerovský, obchodník se sukny (54) Jan Přibík, kupec (51) Karel Moll, mlynář (48) Jindřich Slabý, kupec (47) František Berger, jirchář (46) Matěj Svoboda, soukeník (46) Petr Novák, jirchář (46) Antonín Jelínek, obuvník (45) Ignác Gruner, postřihač (45) František Knaus, stolař (44)

Třetí sbor Alois Hassek, továrník (157) František Müller, koželuh (156) Josef Papírník, tkadlec (155) dr. Jan Haněl, lékař (155) Petr Syrový, obuvník (155) Josef Šlachta, klempíř (153) František Maurer, obuvník (152) Jan Jelínek, řídící učitel (149) Emanuel Jaroš, kovář (146) Ignác Stumpfe, statkář (111) – nenastoupil do výboru, místo něj nastoupil Karel Kříž

Volby do obecního výboru v roce 1870 Volby se konaly od 20. do 22. srpna, německá strana se voleb na protest nezúčastnila. V prvním sboru volilo 27 z 60 voličů, ve druhém 68 z 124 a ve třetím 146 z 795. Starostou byl opět zvolen Ignác Přerovský, a to naprostou většinou hlasů, pouze on hlasoval jinak. Radními byli zvoleni František Müller (první místostarosta), Petr Novák, Jan Krupička, Jan Miloslav Haněl, Jan Přibík a Jindřich Slabý. František Müller byl zástupcem starosty, Jan Haněl zodpovídal nadále za nemocnici, Jindřich Slabý za finance, Jan Přibík za městské pozemky, Petr Novák za policejní záležitosti, Jan Krupička dohlížel na ostatní policejní potřeby. Jan Přibík později rezignoval a jeho povinnosti převzal Petr Novák. Poté nastoupil Edvard Sovák a zodpovídal za policejní záležitosti.

V tuto dobu mělo město finanční problémy, přesto došlo k jeho rozvoji; byla založena Městská spořitelna a Občanská záložna. Také byl vybudován Národní dům v domě čp. 58 na Karlově náměstí. Dne 14. srpna 1871 pak bylo také zřízeno Gymnázium Třebíč. Zastupitelstvo ukončilo svou činnost na pokyn vyšší moci, kdy Pavel Böhm podal žádost o zrušení zastupitelstva k rukám místodržitelství. Zastupitelstvo bylo rozpuštěno 17. června 1783. Město pak vedla správní komise.

Výsledky voleb

První sbor Josef Pelikán (26 hlasů), okresní sudí dr. Jan Kafka (26), advokát dr. Karel Kříž (26), právník Josef Oliva (27), hostinský Jan Krupička (26), měšťan František Berger (27), jirchář Bohdan Smrž (27), jirchář František Kraus (27), mlynář Arnošt Männchen (23), jirchář František Papirník (22), obuvník

Druhý sbor Ignác Přerovský (65), obchodník Jan Přibík (65), obchodník Karel Moll (65), mlynář Jindřich Slabý (64), obchodník Petr Novák (62), jirchář Antonín Jelínek (62), obuvník Ignác Gruner (64), postřihač Ignác Moučka (63), obchodník František Knaus (59), stolař Edvard Sovák (55), obchodník

Třetí sbor Alois Hassek (146), koželuh František Müller (146), koželuh Josef Papirník (139), měšťan dr. Jan Haněl (146), lékař Petr Syrový (141), obuvník Josef Šlachta (146), klempíř František Maurer (146), obuvník Jan Jelínek (146), učitel Emanuel Jaroš (143), měšťan Ignác Stumpfe (143), stavař

Volby do obecního výboru v roce 1873 Volby v roce 1873 se konaly v listopadu a uvádí se jako zmanipulované. Byly zlikvidovány volební listiny a volební seznamy, zůstaly pouze seznamy volebních výsledků. Někteří z voličů, kterým nebylo umožněno volit, se obrátili před volbami se stížností na moravské místodržitelství. V prvním sboru volilo 25 ze 45 voličů, v druhém 105 z 135 voličů a ve třetím 298 z 857. Starostou byl zvolen Karel Fundulus ml., ten v té době byl s dědictvím po otci již velkopodnikatelem a tak se o dění na třebíčské radnici nezajímal, prakticky veškerou činnost za něj vykonával jeho zástupce Pavel Böhm. Dalšími radními pak byli zvoleni Anton Semerad, Karl Krawany, Anton Illek, Eduard Přerovský a Václav Friedel. Pavel Böhm byl zástupcem starosty (a byl značně neoblíbený pro svoji povahu), Karl Krawany zodpovídal za nemocnici, Anton Illek zodpovídal za pozemky města, Eduard Přerovský zodpovídal za finance a Václav Friedel zodpovídal za chudé.

Představitelé Gymnázia Třebíč se obávali o jeho další činnost, němečtí zastupitelé prohlašovali, že výdaje na jeho provoz jsou vynaloženy zbytečně. Gymnázium však bylo přeměněno na německé s českými paralelními třídami. Stejně tak byly měněny i nižší školy, stejně jako zakládány nové s německým hlavním jazykem. V roce 1873 také Třebíč zasáhl velký požár, kdy celkem shořelo 123 domů a škoda dosáhla 354 tisíc zlatých.

Výsledky voleb

První sbor Karel Fundulus, ml. (25 hlasů) František Budischowsky (25) Antonín Semerád (25) Edvard Přerovský (25) Karel Barichar (25) Antonín Illek (25) Václav Friedel (25) Josef Hamiak (25) Matyáš Mentzel (25) Jan Budischowsky (25)

Druhý sbor Karel Krawany (69) Eduard Biber (68) Jindřich von Rottenberger (68) Pavel Böhm (68) Benedikt Kalleb (66) Rudolf Brzkovský (66) Martin Stanieck (65) Vincenc Werner (65) František Kaňka (64) Jindřich Lihař (64)

Třetí sbor Ignác Přerovský (213) Karel Kříž (211) Alois Hassek (211) František Müller (211) Josef Šlachta (209) Jan Haněl (209) Jan Kubeš (209) Edvard Sovák (206) Josef Papírník (204) Jindřich Slabý (211)

Volby do obecního výboru v roce 1876 V roce 1876 se pro změnu nezúčastnili čeští voliči. Pavel Böhm v této době ani nesvolával městskou radu a vládl v podstatě z absolutistické pozice. Nicméně, také se zlepšovala pozice českých zastupitelů. V prosinci téhož roku se konala schůzka v Národním domě, kde se probírala lenivost české strany a také nevhodné chování Pavla Böhma, ten byl kromě jiného nařčen ze zpronevěry veřejných peněz. V roce 1877 pak vznikl Hotel Habsburg, ten se stal de facto sídlem německé strany.

Výsledky voleb

První sbor Václav Friedel (29), obchodník Josef Hannak (29) Izák Subak (29), obchodník se střižným zbožím Franz Kaňka (29), obchodník Arnošt Männchen (29), jirchář