náhled|Válečný záslužný kříž druhé třídy s meči Hans-Ulrich Geschke (16. května 1907, Frankfurt nad Odrou – místo a datum smrti neznámé) byl důstojník SS v hodnosti SS-Oberführer a válečný zločinec v období druhé světové války, který byl známý svojí účastí na vyhlazení obce Lidice u Kladna, když působil jako šéf řídící úřadovny gestapa v Praze.
Životopis
Předválečná léta Narodil se 16. května roku 1907 ve Frankfurtu nad Odrou na území Braniborska. V roce 1925 maturoval v Hannoveru. V mládí studoval práva na univerzitách v Berlíně a v Göttingenu, které úspěšně dokončil kolem roku 1930. V roce 1931 v Göttingenu získal titul doktora práv. V roce 1932 vstoupil do NSDAP a byla mu nabídnuta funkce právního poradce místní pobočky v Hannoveru. Odtud přešel v listopadu roku 1934 do Dortmundu, kde začal pracovat u místní pobočky gestapa. Roku 1936 mu byla udělena hodnost SS-Obersturmführer (nadporučík) a bylo mu svěřeno velení služebny gestapa v Kielu.
Druhá světová válka
Působení v Praze V červnu roku 1939 byl povýšen a převelen z Kielu do Prahy, kde se stal šéfem řídící úřadovny gestapa. Během této doby se stal neblaze slavným po celém městě a na jeho rozkazy byly zatýkány, vyšetřovány a vražděny stovky lidí. Během svého působení v Praze (po nástupu R. Heydricha v září 1941) byl i povýšen dne 29. října, 1941 do hodnosti SS-Standartenführer (plukovník).
Na československé listině válečných zločinců figuruje pod číslem 82 A. Odpovídal za zavraždění českých vysokoškoláků 17. listopadu 1939. Po napadení SSSR řídil operace proti komunistickým buňkám v Praze a okolí. Podílel se na teroru při prvním a druhém stanném právu. Geschke dokonce osobně zatýkal bývalého předsedu protektorátní vlády generála Aloise Eliáše, na kterého později vypracovával žalobu, na základě které byl generál Eliáš popraven. (V procesu s generálem Eliášem vystupoval Geschke jako veřejný žalobce.) Společně s Horstem Böhmem nesl Geschke také hlavní podíl viny a odpovědnosti za vypálení obce Lidice. U zničení vesnice byl osobně přítomen. Dne 18. června 1942 velel Geschke gestapu při dobývání krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici (Resslova 307/9, Praha 2, Nové Město). Nejdříve byl sveden boj o kůr a emporu. Boj trval téměř tři hodiny. Po začátku boje došlo k ostrému sporu mezi velitelem Waffen–SS Karlem Fischerem von Treuenfeld a velitelem pražského gestapa Geschkem. Podstatou ostré hádky bylo, kdo akci vlastně velí a jak má akce probíhat. (Pravomoce gestapa a Waffen-SS nebyly příliš jasné.) Karl Fischer von Treuenfeld nesouhlasil s používáním duchovních jako živých cílů. Tvrdil, že dobývání kostela má probíhat jako vojenská operace. Geschke oponoval názorem, že se jedná o policejní akci a ne frontové válčení a že atentátníky potřebuje zatknout živé. K. H. Frank nakonec dal za pravdu esesmanům, že odpor parašutistů zlomí jen hrubá síla, takže akce nakonec probíhala jako bojová operace Waffen–SS. Geschke si to ale nenechal líbit. Po akci napsal oponentní zprávu, v jejímž důsledku byl Karl von Treuenfeld potrestán převelením z bezpečí Prahy na ruskou frontu.
Geschke v Petschkově paláci Geschke předsedal soudu (přísedícím byl Walter Jacobi), který dne 28. září 1941 v Petschkově paláci na svém prvním zasedání odsoudil k smrti řadu vysokých činitelů Obrany národa. Jako první byli odsouzeni generál Josef Bílý a divizní generál Hugo Vojta. Odsouzení byli odvezeni do Ruzyňských kasáren, kde byli popraveni. Od 27. května 1942 zasedal v Petschkově paláci další stanný soud. Vynesl celkem 1 072 trestů smrti. Tento soud odsoudil i členy rodin parašutistů a jejich pomocníků. Soudu předsedal Hans Ulrich Geschke. Dne 3. září 1942 od 14:00 v Petschkově paláci proběhl soudní proces stanného soudu s představiteli pravoslavné církve (biskupem Gorazdem (Matějem Pavlíkem), farářem Václavem Čiklem, kaplanem Vladimírem Petřekem a starším sboru pravoslavné církve Janem Sonnevendem). Předsedou soudu byl Geschke, přísedícími Josef Witiska a Heinz Pannwitz. Celý proces byl filmován a výpovědi pečlivě zapisovány. Všichni obžalovaní byli v 17:20 odsouzeni k trestu smrti zastřelením a k zabavení veškerého majetku. Dne 29. září 1942 odsoudil Hans Ulrich Geschke jako předseda stanného soudu v Petschkově paláci k smrti všechny ubytovatele parašutistů a většinu rodinných příslušníků. Celkem se jednalo o 252 osob. Rozsudky byly vyneseny v nepřítomnosti.
Působení mimo Prahu V říjnu roku 1942 opustil pražské gestapo a území protektorátu a byl převelen do Drážďan, kde působil jako inspektor SD až do května roku 1944. Ve funkci velitele pražského gestapa jej nahradil SS-Obersturmbannführer Ernst Gerke.
Poté byl převelen do Poznaně, kde zastával opět funkci velitele SD a jeho posledním služebním místem se mu stala Budapešť. Zde byl vrchním velitelem bezpečnostní policie a SD pod velením vyššího policejního šéfa pro území Maďarska SS-Obergruppenführera Otto Winkelmanna. Zde se opět podílel na masových zvěrstvech páchaných na židovském obyvatelstvu a během roku 1944 byl za „zásluhy“ povýšen na SS-Oberführera. V únoru roku 1945 zde po něm končí všechny stopy. Naposledy byl viděn koncem války v rychlíku z Drážďan do Saské Kamenice. Podle jedné možné verze padl v bitvě o Budapešť, mnohem pravděpodobnější je však to, že změnil identitu.Ungváry Krisztián: A magyarországi német biztonsági rendőrség vezetője: Hans-Ulrich Geschke Na jeho místo nastoupil SS-Obersturmbannführer Reiner Gottstein, který později také padl v Budapešti.
Po válce V roce 1959 byl prohlášen vrchním státním zastupitelstvím ve Frankfurtu nad Mohanem za mrtvého.
Shrnutí vojenské kariéry
Data povýšení 50px|SS-Untersturmführer SS-Untersturmführer – 12. březen, 1935 50px|Obersturmführer SS-Obersturmführer – 13. září, 1936 50px|Hauptsturmführer SS-Hauptsturmführer 50px|Sturmbannführer SS-Sturmbannführer – 10. říjen, 1938 50px|Obersturmbannführer SS-Obersturmbannführer – 9. listopad, 1940 50px|Standartenführer SS-Standartenführer – 29. říjen, 1941 Oberst der Polizei – 26. březen, 1943 50px|Oberführer SS-Oberführer – 9. listopad, 1944
Významná vyznamenání 60px|Válečný záslužný kříž Válečný záslužný kříž II. třídy s meči 60px|Válečný záslužný kříž Válečný záslužný kříž I. třídy s meči 60px|Sudetská pamětní medaile Sudetská pamětní medaile 60px|Medaile za AnschlussMedaile za Anschluss 60px|val Medaile Atlantického valuValka.cz, Medaile Atlantického valu 30px|Čestný prýmek starého bojovníka Čestný prýmek starého bojovníka Služební vyznamenání NSDAP 30px|SS-Ehrendegen-dýka Čestná dýka Reichsführera-SS 30px|SS-Ehrenring Totenkopfring
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Oskar Fleischer Wilhelm Schultze
Externí odkazy
Kategorie:Příslušníci Gestapa Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Členové NSDAP Kategorie:Němečtí váleční zločinci Kategorie:Představitelé Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Nositelé Medaile za Anschluss Kategorie:Nositelé Sudetské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Válečného záslužného kříže (Německo) Kategorie:Narození v roce 1907 Kategorie:Narození 16. května Kategorie:Narození ve Frankfurtu nad Odrou Kategorie:Úmrtí ve 20. století Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Nezvěstní lidé Kategorie:Muži