Kuřimská kauza je případ týrání dvou chlapců v Brně, Kuřimi a Veverské Bítýšce, které probíhalo v letech 2006–2007 a bylo odhaleno v květnu 2007.

Průběh Kauzu odstartovala náhoda. Jeden z obyvatelů Kuřimi se 7. května 2007 pokoušel spustit elektronickou kameru hlídající jeho novorozené dítě. Naladil však záběry z podobného zařízení v sousedním domě (Dušínova 1403/9), na kterých byl zobrazen na zemi ležící nahý a spoutaný chlapec. Policie po oznámení ještě tentýž den zadržela matku chlapce, Kláru Mauerovou, a její děti byly svěřeny do péče zařízení Klokánek. Krátce po jejich přijetí však jeden z aktérů, údajně třináctiletá Anna (v tisku častěji označovaná zdrobnělinou Anička), zmizela beze stopy. Při vyšetřování vyšlo najevo, že Anna ve skutečnosti nebyla dcerou Kláry Mauerové, ale šlo o přibližně třicetiletou ženu, Barboru Škrlovou, které byla vytvořena nová identita. Ta se po svém zmizení ohlásila na českém velvyslanectví v Dánsku a poté opět na několik měsíců zmizela. Nakonec byla 8. ledna 2008 zadržena v Norsku, kde se vydávala za 13letého chlapce Adama. Po svém návratu do České republiky byla zatčena a obviněna z několika trestných činů.

Policie při vyšetřování zjistila, že mučení chlapců probíhalo od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Při vyšetřování vyšlo také najevo, že Klára Mauerová pravděpodobně nejednala samostatně, ale v rámci širší skupiny, kterou tvořila její sestra, příbuzní, Barbora Škrlová a několik dalších lidí. Existovalo několik vyšetřovacích verzí, například, že jde o gang natáčející dětskou pornografii nebo že šlo o náboženskou sektu. Religionista David Václavík uvedl, že případ nemá s žádnou náboženskou skupinou nic společného. Role a počet zainteresovaných osob, jejich motivace a podíl na týrání chlapců nebyly u soudu plně objasněny.

Soudní proces Dne 17. června 2008 byl zahájen u Krajského soudu v Brně soud se šesti obviněnými v této kauze. Vzhledem k rozporům mezi odbornými posudky předkládanými obhajobou a obžalobou bylo další projednání kauzy odročeno na 15. října 2008 za účelem vypracování nezávislých znaleckých posudků. Dne 24. října 2008 vynesl soud rozsudky nad 6 obžalovanými.

Všichni odsouzení se proti verdiktu odvolali a případem se zabýval Vrchní soud v Olomouci. Ten 9. března 2009 odvolání všech kromě Barbory Škrlové zamítl. Její případ vrchní soud odložil k samostatnému projednání, protože v době zahájení líčení byl její advokát nemocný. V samostatném líčení, které proběhlo 9. dubna 2009, soud překvalifikoval trestný čin Barbory Škrlové z týrání svěřené osoby na týrání osoby žijící ve společném domě nebo bytě. Výši trestu ponechal.

Všichni odsouzení kromě Kláry Mauerové a Hany Bašové podali dovolání k Nejvyššímu soudu, které bylo 16. prosince 2009 odmítnuto.

Krajský soud v Brně 13. ledna 2010 rozhodl, že se o dvojici týraných chlapců z kauzy Kuřim bude starat jejich otec. Brzy poté mu je ale soud odebral a jejich opatrovnictví svěřil do péče rodičů matky. V roce 2013 byl odsouzen na deset měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za zpronevěru peněz svých dětí. Odvolací soud rozsudek potvrdil.

Účastníci kauzy

Odsouzení Klára Mauerová je matkou týraných chlapců. Sama týrání svých potomků přiznala. Byla obžalována, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody a byla odsouzena na 9 let vězení. Kateřina Mauerová je tetou týraných chlapců a sestrou Kláry Mauerové. Měla se též podílet na jejich týrání. Byla obžalována, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody a byla odsouzena na 10 let vězení. Hana Bašová alias „teta Nanci“, vychovatelka z Domu dětí a mládeže Paprsek. Byla obžalována, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody, k jednání soudu se nedostavovala. Byla odsouzena na 6 let vězení. Jan Turek je bývalý vychovatel a vedoucí skautského oddílu. Byl obviněn z týrání chlapců, hrozil mu trest až 8 let odnětí svobody a byl odsouzen na 5 let vězení. Barbora Škrlová vystupovala v roce 2007 jako třináctiletá Anna a nebo o rok později jako třináctiletý chlapec Adam v Norsku. Ve věci adopce Škrlové jako údajné nalezené dívky Anny se Kateřina Maurerová a její sestra Klára obrátily na zástupkyni ombudsmana Annu Šabatovou, která uvěřila jejich tvrzením o identitě Anny a ženám následně radila, jak mají v adopci postupovat. Byla obžalována, hrozilo jí až osm let vězení a byla odsouzena na 5 let vězení. Roku 2011 požádala o podmínečné propuštění. Dne 8. února 2012 byla podmínečně propuštěna z vězení. Jan Škrla, bratr Barbory Škrlové, syn Josefa Škrly, podle výpovědi některých svědků tajemný „pan Doktor“. Byl odsouzen na 7 let vězení.

Lidé spjatí s případem Josef Škrla, otec Barbory Škrlové a Jana Škrly, vůdce turistického oddílu Mravenci. Podle některých spekulací stojí v pozadí celé kauzy. Toho času nezvěstný. Viktor Skála, brněnský herec, jehož dcera byla využita k vytvoření nové identity pro Barboru Škrlovou. Radek Coufal, otec chlapců, vypověděl před soudem, že o jejich týrání nevěděl.Hlavní body dosavadního soudního projednání kuřimské kauzy, České noviny, 29. 7. 2008, ČTKHlavní body dosavadních soudních jednání kolem kuřimské kauzy , České noviny, 25. 8. 2008, ČTK Eliška Mauerová, babička hochů, u soudu vypověděla, že o jejich týrání nevěděla. Josef Kolínský, bývalý policista, u soudu vypověděl, že se mu k týrání chlapců přiznali Jan Turek i Jan Škrla. Jakub Patočka, manžel spolužačky Kláry Mauerové, které pomáhal zprostředkovat kontakty pro vyřízení opatrovnictví dívky Anny, za kterou se vydávala Barbora Škrlová.Patočka: Pomáhal jsem Mauerovým k opatrovnictví , Novinky.cz, 28. 5. 2007, Právo Anna Šabatová, tehdy zástupkyně ombudsmana, nenahlásila úřadům existenci údajné třináctileté Aničky a pomáhala rodině vytvořit pro ni novou identitu a zajistit jí poručnictví. Za to byla později kritizována ministerstvem práce, ona sama ale vinu necítila. Martin Fahrner, dramaturg, tehdy žijící v Norsku, vydával se tam za otce Barbory Škrlové.„Norský otec“ Barbory Škrlové: Sama si vymyslela, že bude Adam, iDnes.cz, 16. října 2008. Marta Skulová, psycholožka, vypracovala psychologické posudky na týrané hochy.Marta Skulová , fotografie na ČT24, 26. 6. 2008, autor: Šefr Igor, zdroj: ČTK Tomáš Herfort – bývalý člen turistického oddílu Josefa Škrly, dle jeho výpovědi se oddíl postupně měnil v náboženské uskupení, a proto z něj odešel. 2 nezletilí chlapci, oběti

Zájem médií Vzhledem k unikátnosti a mezinárodnímu rozměru případu o něm informovala i zahraniční, především norská média.«Guttekvinnen» siktet for overgrep , Nettavisen, 12. 2. 2008Hans Chr. Hansson: Tvunget til a* mishandle barna , VG nett, 19. 6. 2008

Novela trestního řádu Počátkem dubna 2009 vstoupil v platnost zákon 52/2009 Sb., zvaný „náhubkový“, jehož zavedení inicioval způsob informování českých médií o kuřimské kauze. Média ignorovala práva obětí na ochranu jejich soukromí. Zákon novelizoval trestní řád a řadu zákonů s cílem ochránit oběti trestných činů. Kromě jiného zákon zakazuje zveřejňování jmen obětí.

Reference

Externí odkazy Hlavní body dosavadního soudního projednání kuřimské kauzy, České noviny, 29. 7. 2008, ČTK Hlavní body dosavadních soudních jednání kolem kuřimské kauzy, České noviny, 25. 8. 2008, ČTK

Kategorie:Trestní procesy v Česku Kategorie:Kuřim Kategorie:Trestná činnost v Česku Kategorie:Zneužívání dětí Kategorie:Události roku 2007 Kategorie:Skandály v Česku Kategorie:Události v Jihomoravském kraji Kategorie:Česko v roce 2007