Frank Bold je expertní skupina sdružující více než 100 právníků a odborníků na energetiku, ESG, legal tech a public relations. Členy skupiny jsou komerční společnosti a veřejně prospěšné organizace se sídlem v Brně a pobočkami v Praze, Ostravě, Krakově a Bruselu. Frank Bold vznikl v roce 2013 nejdříve jako zájmové sdružení právnických osob, které se následně transformovalo do společnosti s ručením omezeným. Od roku 2016 je certifikovanou B Corporation kombinující byznys přístup s odpovědností vůči společnosti.
Organizační struktura Expertní skupinu Frank Bold tvoří několik komerčních a veřejně prospěšných subjektů.
Frank Bold Advokáti, s.r.o. je advokátní kancelář, která pokrývá veškeré oblasti práva mimo právo trestní. Od roku 2020 se umisťuje ve firemním žebříčku Právnická firma roku, který Frank Bold Advokáty oceňuje jako velmi doporučovanou kancelář nebo doporučovanou kancelář pro developerské a nemovitostní projekty, energetiku a energetické projekty a pro životní prostředí. V roce 2026 se kancelář rozšířila o novou divizi Legal Tech Frank Bold zaměřenou na automatizaci a digitalizaci právní a dokumentové agendy u podnikatelských subjektů i subjektů veřejné správy.
Frank Bold Advisory, s.r.o. poskytuje konzultační služby v oblasti compliance, ESG reportingu a zeleného financování, energetiky, public relations, participace a facilitace.
Frank Bold Society, z.s. je veřejně prospěšná organizace, která se v současnosti člení do tří sekcí:
Odpovědné firmy Odpovědná energie Právní servis pro občany
Sekce Odpovědných firem se zejména v pobočce v Bruselu zabývá společenskou a environmentální odpovědností korporací. Podílela se na tvorbě evropského legislativního rámce pro ESG včetně směrnic CSRD, CSDDD a SFDR. Sekce Odpovědné energie se zejména v České republice věnuje prosazování obnovitelných zdrojů a přechodu na nízkoemisní ekonomiku. Zapojila se například do přípravy nové energetické legislativy známé jako Lex OZE a stála u vzniku Unie komunitní energetiky. Sekce Právní servis pro občany provozuje bezplatnou online poradnu. Frank Bold Society má kořeny sahající do roku 1995, kdy byla pod názvem Ekologický právní servis zahájena činnost spolku v oblasti ochrany práva životního prostředí a lidských práv.
Fundacja Frank Bold je polská expertní organizace se sídlem v Krakově tvořená odborníky, kteří se zaměřují na využívání právních nástrojů v činnostech chránících občany a životní prostředí. Zabývá se oblastmi, jako je právo životního prostředí, správní právo, ESG, energetické právo a boj proti korupci.
Frank Bold Dominika Bobek Kancelaria Radców Prawnych sp.k. je advokátní kancelář založená v roce 2020 v Polsku jako partnerská organizace Fundacja Frank Bold. Kancelář se věnuje zejména oblasti správního práva, právu životního prostředí, stavebnímu práva, vodnímu právu, energetickému právu a územnímu plánování.
Rekonstrukce státu byla iniciativa a posléze nevládní organizace, kterou založil Frank Bold a která od roku 2013 do roku 2025 prosazovala zákony proti korupci, lobbovala za systémové změny ve státní správě a hlídala principy dobrého vládnutí.
Historické případy Frank Bold Society Níže jsou uvedené vybrané kauzy vedené Frank Bold Society nebo před rokem 2013 jejím předchůdcem Ekologickým právním servisem.
Klamavý název jogurtů BIO V roce 1999 podal Ekologický právní servis společně se třemi dalšími subjekty žalobu na společnost Danone, která se podle názoru žalobců dopustila nekalé soutěže, když nazvala svůj jogurt „BIO bifidus aktiv“. Předpony bio- a eko- jsou přitom vyhrazeny pro produkty pocházející z ekologického zemědělství. Soudní řízení ve věci ochrany spotřebitelů a značky ekologického zemědělství bylo uzavřeno smírně v únoru 2006. Společnost Danone zveřejnila v souladu s usnesením Vrchního soudu v Praze své politování nad tím, že používáním značky BIO mohla klamat spotřebitele, a jogurt přejmenovala.
Škola lidských práv Škola lidských práv je projekt, který od roku 1999 zprostředkovává studentům právnických fakult praktický pohled na ochranu lidských práv a veřejných zájmů v České republice. Školení probíhá ve formě každoročních prázdninových kurzů v Brně a je určeno zejména pro studenty 4. a 5. ročníků právnických fakult.
Občanské právní hlídky Občanské právní hlídky (OPH) vznikly jako projekt Ekologického právního servisu a skupiny právníků, sociálních pracovníků, psychologů a občanských aktivistů v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze v roce 2000 a očekávanými protesty v ulicích Prahy. Hlídky si stanovily za cíl mírnit rizika nezákonného postupu ze strany protestujících i policistů. V průběhu protestů působily jako zdroj právních informací a pozorovatelé dodržování lidských práv a zákonného postupu policie.
Po skončení zasedání se právníci občanských právních hlídek zasazovali o transparentní vyšetření případů, kdy policie použila proti zadrženým protestujícím násilí nebo jiným způsobem pochybila. Podali 27 trestních oznámení na činy na osmi policejních stanicích. Inspekce ministerstva vnitra nakonec ve čtyřech případech po mnohaměsíčním právním tlaku ze strany právníků OPH i usnesení státních zástupců přiznala, že na třech policejních stanicích a při jednom bezdůvodném zásahu na ulici došlo k násilí a spáchání trestných činů ze strany policistů. Nikdo však za tyto činy nebyl potrestán.
První místní referendum v České republice V roce 1992 městské zastupitelstvo v Táboře schválilo územní plán, podle nějž by bylo možné vést silnici přes území táborské botanické zahrady a tím ji rozdělit na dvě poloviny. Plán na stavbu silnice narazil na silný odpor občanů v čele se Sdružením pro ochranu botanické zahrady a na základě tohoto tlaku městské zastupitelstvo odložilo realizaci stavby o několik let. Odpůrcům stavby se nicméně nepodařilo dosáhnout jejího vynětí z územního plánu a otázka se stala znovu aktuální v roce 1999 spolu s výstavbou silnice v klidové zóně vodní nádrže Jordán. Proto se odpůrci stavby rozhodli uspořádat o otázce stavby dvou komunikací místní referendum.
Neformální koalici Občané za referendum představoval především Ekologický právní servis, jenž převzal hlavní tíhu organizační práce a vedení kampaně, dále Sdružení pro ochranu botanické zahrady a řada táborských osobností. Kampaň za místní referendum měla dvě fáze. První fází byl sběr podpisů, druhou samotné referendum. Obě fáze byly doprovázeny intenzivní informační kampaní.
Občané za referendum sesbírali přibližně 4 000 podpisů (zákonné minimum je 10 % voličů, tedy 2 800) a 4. července 2000 podali návrh na konání referenda. Rada města následně vyhlásila místní referendum, přednosta okresního úřadu však rozhodnutí rady pozastavil na základě zpochybnění znění otázek referenda. Koalice odpůrců následně podnikla sérií jednání se zastupiteli a přednostou okresního úřadu, nechala vypracovat tři právní analýzy otázek a odborné studie o řešení dopravní situace ve městě. Podařilo se jí navíc s ministrem kultury Pavlem Dostálem dojednat vyhlášení botanické zahrady kulturní památkou, kterou je od roku 2000. V kampani za referendum se bezprecedentním způsobem podařilo zapojit veřejnost. Proběhla přednáška Trvale udržitelná (auto)mobilita, veřejná beseda s občany a několik rozhlasových diskusí, vždy s účastí obou stran sporu. V nákladu 4 000 ks byly vydány „volební“ noviny a na závěr kampaně byl uspořádán happening, kde si lidé mohli zasoutěžit v projíždění botanické zahrady.
Referendum proběhlo v neděli 12. listopadu 2000. Proti záměru radnice postavit silnici přes botanickou zahradu se vyslovilo 78 % občanů. Proti záměru výstavby silnice po nábřeží Jordánu se vyslovilo 77 % občanů. Výsledek referenda zavazuje radu města vyjmout silnice ze všech strategických dokumentů, především z dopravní koncepce města a z územního plánu.
Založení Ligy lidských práv Ekologický právní servis v roce 2000 založil Ligu lidských práv jako platformu pro rozvíjení lidskoprávních aktivit.
LG. Phillips v Hranicích V roce 2001 zahájil provoz závod na výrobu barevných obrazovek společnosti LG. Philips Displays Czech Republic, s.r.o. (dále jen „LG. Philips“). Ekologický právní servis (EPS), konkrétně právníci jeho programu GARDE, však zjistili, že továrna neplní zákonné povinnosti podle zákona o prevenci závažných havárií a podali podnět k zákazu činnosti a uložení sankcí. Navzdory opakovanému úniku toluenu z továrny se svým podnětem neuspěli a Krajský úřad Olomouckého kraje dokonce prodloužil továrně zkušební provoz.
V březnu roku 2003 LG. Philips požádal o integrované povolení. Krajský úřad Olomouckého kraje a po něm Ministerstvo životního prostředí v rámci řízení o odvolání neposoudily žádost LG. Philips v požadovaném rozsahu a způsobily další vady, což vyústilo v nezákonnost vydaného integrované povolení. Právníci EPS je proto v květnu 2004 napadli žalobou a soud v dubnu 2005 integrované povolení zrušil.
EPS podal zároveň i žalobu na úředníky, kteří umožnili vydání územní rozhodnutí pro výstavbu továrny v roce 2000. V průběhu vyšetřování potvrdilo Ministerstvo životního prostředí, že územní rozhodnutí bylo skutečně vydáno nezákonně. V červenci 2005 začala Policie ČR trestně stíhat čtyři pracovníky Krajského úřadu v Olomouci, Městského úřadu v Přerově a stavebního úřadu v Hranicích pro podezření ze spáchání nedbalostního trestného činu maření úkolu veřejného činitele. Okresní státní zastupitelství v Přerově však jejich trestní stíhání v roce 2006 zastavilo.
Splavnění řeky Labe do Pardubic
Ředitelství vodních cest (ŘVC) plánuje splavnit Labe do Pardubic formou výstavby dvou plavebních kanálů souběžné s hlavním tokem řeky. Jeden z nich má zničit významný krajinný prvek Slavíkovy ostrovy, které je jedním z posledních zachovalých slepých ramen Labe. Stavba by zničila biotopy více než padesáti zvláště chráněných druhů živočichů.
Hyundai Nošovice Automobilka Hyundai Motor Company (dále jen „Hyundai“) v září 2005 začala jednat s Moravskoslezským krajem („MSK“) o umístění nového výrobního závodu. Navzdory možnostem umístit závod do některé z existujících průmyslových zón (Mošnov, Holešov) preferovala firma Hyundai zemědělskou půdu na území Nošovic na úpatí Beskyd.
Vlastníci pozemků vyhlídnutých pro automobilku byli vystaveni tlaku na prodej a jeho jádro v čele s vedením místního družstva odolávalo až do momentu, kdy MSK nabídl všem rodinám v Nošovicích a Nižních Lhotách kompenzaci 100 000 Kč. Premiér Jiří Paroubek navíc veřejně vyhrožoval vyvlastněním pozemků, přestože taková možnost zákonně neexistovala. Rozhodující roli pak sehrály anonymní výhrůžky smrtí třem posledním vlastníkům. Všichni vlastníci nakonec tlaku podlehli a pozemky firmě Hyundai prodali.
Zapojení MSK do plánovaní automobilky bylo nadstandardní i během povinného posuzování vlivů na životní prostředí, které vyřídil MSK a hradil CzechInvest namísto toho, aby o ně zažádala sama firma Hyundai. Posuzování vlivů na životní prostředí navíc neporovnávalo lokalitu Nošovic s ostatními dvěma lokalitami, které přicházely v úvahu. Smlouvu o zahájení výstavby podepsal ministr průmyslu a obchodu Milan Urban a generální ředitel Hyundai Čong Mong-ku, který byl tehdy obviněn ze zneužití pravomoci a firemních prostředků.
Ekologický právní servis v kauze vystupoval jako právní zástupce vlastníků pozemků. Poté, co byly pozemky vykoupeny, přistoupil na výzvu k jednání s firmou Hyundai, MSK, CzechInvest a Ministerstvem průmyslu a obchodu a podařilo se mu v listopadu 2006 dojednat Deklaraci porozumění. Deklarace je smlouvou obsahující opatření vedoucí ke zmírnění dopadů továrny na region v podobě mimo jiné zastavení prací na přípravě dalších průmyslových zón (rekreační oblast Šihléřovice a ptačí oblast Dolní Lutyně) a naopak využití stávajících brownfieldů, vznik Nadačního fondu Hyundai a zavedení ekologičtějšího provozu v samotné továrně (systém EMAS II).
V roce 2008 musela firma Hyundai zaplatit pokutu milion korun kvůli třem stavbám budovaným v rozporu s platnými stavebními povoleními.